„R“ zpochybňující americký dolar: rupie, rubl, renminbi, real a rand

Pilíře USD se kymácejí

Po celá desetiletí byl dolar středem dvoupilířového systému: ropa se oceňovala v dolarech a globální úspory plynuly do amerických státních dluhopisů. Tato architektura „ropy a dluhu“ nutila všechny od Rijádu po Rio držet dolary a dolarové dluhopisy jako cenu za účast v globálním obchodu. Postupem času tuto dynamiku oslabily americké sankce, zmrazení rezerv a rostoucí zneužívání dolaru jako zbraně.

To přesvědčilo mnoho zemí, že nadměrná závislost na amerických aktivech je strategickou zranitelností, nikoli bezpečným přístavem. V důsledku toho se více obchodu – zejména energií a komodit – fakturuje a vypořádává v alternativních měnách, což podkopává pověstnou primát dolaru.

Zavádění „R5“

V centru tohoto posunu stojí hlavní rozvíjející se ekonomiky seskupené v BRICS a jejich širším okruhu. Jejich tvůrci politik nečekají na formální novou globální měnu. Budují praktickou alternativu zdola nahoru. Rupie, rubl, renminbi, real a rand – v politických kruzích často označované jako „R5“ – se stále častěji používají v bilaterálním obchodu, financování v místní měně a regionálních platebních systémech.

Čína a Rusko uskutečňují většinu svého obchodu v renminbi a rublech; Brazílie a Čína zavedly platební kanály mezi juany a realy; a Indie experimentovala s fakturací ruské ropy v rupiích. Mnoho zemí globálního Jihu nyní vypořádává alespoň část svého obchodu v těchto nedolarových měnách. Návrhy na společné platební platformy BRICS a dokonce i na případnou rezervní jednotku se ani tak netýkají úplného nahrazení dolaru, ale spíše zajištění toho, aby když Washington zatáhne za finanční páku, zbytek světa již nebyl bezmocně paralyzován.

Tokio se obrací, Washington platí

V Tokiu se odehrává samostatná, ale shodná situace. Po letech exportu kapitálu a ukotvení globálních trhů s dluhopisy s téměř nulovými sazbami se Japonsko posouvá k měnové „normalizaci“. I mírné pohyby nebo náznaky vyšších sazeb ze strany centrální banky posunuly výnosy japonských státních dluhopisů na několikaletá maxima, čímž se domácí aktiva stala atraktivnějšími ve srovnání s americkými a evropskými dluhopisy.

Stará metafora o motýlovi mávajícím křídly v Tokiu a způsobujícím tornádo v USA přestala být abstraktním myšlenkovým experimentem a proměnila se v děsivou realitu. Pár opatrných slov tvůrců politik v Tokiu nyní může vyslat šokové vlny na globálních dluhopisových trzích, přehodnotit riziko od Manhattanu po Bombaj a donutit Washington platit více za půjčky, jen aby udržel světla rozsvícená.

Tichá výhoda Indie

V této měnící se krajině má Indie neobvykle dobrou pozici k tomu, aby se v geopolitickém minovém poli orientovala s lehkostí, která mnoha jejím konkurentům uniká. Mladá, rostoucí a stále bohatší střední třída představuje silný motor domácího růstu, což Novému Dillí umožňuje spoléhat se méně na obchodní přebytky a více na vnitřní poptávku jako poháněč expanze.

Na rozdíl od jiných ekonomik BRICS, které se silně spoléhají na komoditní cykly, koncentrované exportní trhy nebo státem řízené úvěrové boomy, je růst Indie zakotven v diverzifikovaných službách, modernizaci výroby a široké spotřebě, což ji činí strukturálně spolehlivější a odolnější.

Absence velké externí závislosti na potravinách dále snižuje zranitelnost vůči globálním otřesům – Indie je spíše významným zemědělským producentem než chronickým dovozcem potravin – což zemi poskytuje strategický polštář, jelikož se kolem ní přeskupují dodavatelské řetězce, kapitálové toky a měnové bloky.

Nová mapa peněžních toků

Celkově vzato, tento vývoj naznačuje pomalé, nerovnoměrné, ale nezaměnitelné přesměrování globálních kapitálových toků. Na jedné straně země BRICS stále více obchodu a financování přesouvají do rupií, rublů, renminbi, realů a randů, čímž snižují svou expozici vůči dolarovým sankcím a výkyvům politiky amerického Federálního rezervního systému. Na druhé straně hrozí postupný obrat Japonska dovnitř snížením objemu přebytečných úspor, které byly kdysi reflexivně recyklovány do amerických státních dluhopisů.

Dalšími tradičními kupci amerických státních dluhopisů jsou Evropa a Čína. První z nich se potýká s rychle se zpomalující ekonomikou a řadou sociopolitických problémů, zatímco druhá, na kterou se USA trestají, energicky diverzifikuje své rezervy. Výsledkem je svět, ve kterém dolar stále hraje obrovskou roli, ale již si neužívá bezproblémové „přehnané privilegium“ být jediným hráčem ve městě. Místo toho se o část zátěže dělí více regionálních měn a přeshraniční toky se stávají složitějšími, političtějšími a volatilnějšími.

Připraveni k resetu?

Pro tvůrce politik a investory je toto poselství jednoznačné. Otázkou už není, zda budou mít rupie, rubl, renminbi, real a rand vliv, ale jak rychle a v jakých oblastech se prosadí – regionální obchod, ceny komodit, financování rozvoje a složení rezerv.

Pro USA to znamená vyšší náklady na financování, menší sankční pákový efekt a zmenšující se rozdíl mezi jejich finančním dosahem a skutečnou ekonomickou váhou. Pro velkou část globálního Jihu to znamená větší manévrovací prostor – ale také odpovědnost za budování důvěryhodných institucí kolem vlastních měn, aby fragmentovaný systém jednoduše nenahradil jednu formu nestability jinou.

Svět není svědkem čistého převratu proti dolaru. Sleduje pomalý vzestup „bloku R“ – a s ním i měnového řádu, kde se moc nepíše jedním písmenem, ale mnoha.

Praveen Jagwani

Autor je globálním ředitelem a generálním ředitelem společnosti UTI International

infoBRICS.org