Bez Turka by Motoristé do vlády neměli jít

Neřešme samotný fakt tohoto odmítání. Bohužel se může odvolat na praxi svého předchůdce, který při nejmenování ministrů (Poche, Šmarda) či dokonce celé vlády (Němcová) často řádil jako černá ruka a i když osobně se nám jeho drakonické počínání asi líbilo, ústavně to rozhodně nebylo v pořádku.

To co je pro ANO nepochybně Andrej Babiš, je pro malinkou stranu Motoristů Filip Turek. Zdá se velmi přiléhavá úvaha, že je s ní natolik spjatý, že by se bez něho ani do Poslanecké sněmovny Motoristé  nedostali.

Země je rozdělena a v jistém smyslu ještě mnohem více než před volbami. Pro dříve opoziční a dnes potencionálně (ale skutečně zatím jen potencionálně) vládní tábor je Petr Pavel nepřítelem číslo 1,  který svými brutálními kroky chce ukázat, kdo je v této zemi  pánem. Nepochybně tím i získávat na svou stranu ty, kterým síla imponuje a samozřejmě jako celek všechna mainstreamová média, která za něj budou bojovat jako o život.

Odmítnutí jmenovat Turka ministrem životního prostředí je pro Motoristy fatální ranou, neboť bez něho neznamenají prakticky nic, respektive skončili by někde kolem 4,5 % hlasů.

Nejsem voličem Motoristů, ale na Turka jsem se skutečně těšil coby ministra zahraničních věcí, neboť byl jediným českým kandidátem zjevně hájící zásady realistické zahraniční politiky, kterou ve světě prosazuje John Maersheimer a kterou zaznamenáváme například u viceprezidenta USA  J.D. Vanceho.

Po ideologickém válečném šílení západních elit, které znovu a znovu rozfoukávají vítr války, kterou nelze vyhrát, mohl být Turek skvělým příkladem zahraniční politiky, která by z Česka učinila realistický maják  rozumu, který je tak potřebný a který v zahraniční politice Evropy tolik chybí a proto Evropa vrší neustále jednu chybu za druhou.

Samozřejmě, že si přeji Babišovu vládu, ale soudím, že je třeba trochu prezidenta nechat vycukat.

Ať si před národem nese odpovědnost, že vytvořil největší reálnou politickou krizi v historii.

Turek není Šmarda, Poche či ještě méně nenávistí nemocná Němcová. Je to osobnost, které se bojí celý liberální mainstream a proto je jeho jmenování ministrem (byť tedy životního prostředí) pro zdravý vývoj skutečné pluralistické demokracie nezastupitelný.

Soudím proto, že by motoristický Macinka v případě, kdy nezlomí rozhodnutí Petra Pavla ohledně Filipa Turka měl, byť doufejme jen dočasně, požádat o pozastavení účasti své strany v projektu trojkoalice.

Jen ať se ukáže, co Pavel způsobil.

Bude tu stále Fialova vláda v demisi, která objektivně bude narážet na neschopnost cokoliv prosadit, a bude pokračovat další rozvrat.

Chvíli to vydržíme.

To důležité je, že nám Pavel nesmí házet klacky pod nohy.

A to za trochu zdržení stojí.