Jak stavět levně komunální byty?

paroubek ilustrace 24.jpeg
4.9.2025 00:58
Zhruba před šesti lety jsem se snažil inspirovat tehdejší vedení ČSSD, konkrétně J. Hamáčka a také tehdejšího jeho pobočníka M. Haška, ke zpracování návrhu zákona o financování komunální bytové výstavby.

Po dlouhá léta jsem sledoval vývoj komunální bytové výstavby v západní Evropě a nejrůznější tamní legislativní systémy, které vedly k výstavbě levných komunálních bytů. A měl jsem po léta v hlavě uložený systém výstavby podobný tomu, který je uplatňován v Anglii (ve Skotsku mají systém jiný) a v Rakousku. Podstata tohoto systému aplikovaného do českých podmínek spočívá v tom, že si obce ustaví neziskovou společnost, například družstvo (ale nemusí to být jenom družstvo, může to být i např. s.r.o. anebo akciová společnost), která uskuteční výstavbu bytového domu. 

V čem je vlastně výhoda neziskové společnosti? Spočívá v tom, že pokud by v některých letech vytvářela společnost zisk, 

zůstával by ve prospěch společnosti. A šel by tedy do obnovy, respektive do rekonstrukce bytového fondu. Tedy, tím prvním bodem je vytvořit legislativu pro zřizování neziskových společností.

Druhým bodem je, aby obce, které budou zřizovatelem těchto neziskových společnosti daly těmto  společnostem k dispozici  pozemky, jež jsou určeny v územním plánu obce pro výstavbu bytů. To by výrazným způsobem zlevnilo výstavbu bytů. 

No a pak jde o to, že by si neziskové společnosti vzaly  od komerčních bank úvěry na výstavbu bytových domů. Samozřejmě, ministerstvo pro místní rozvoj nebo Státní fond pro rozvoj bydlení by daly k dispozici unifikované projekty ( zpracovaly by 8, 10 či 12 unifikovaných projektů, které by mohly neziskové společnosti k výstavbě bytových domů použít tak, aby se co nejvíce snížili pořizovací náklady pro výstavbu bytových domů. Obce tedy by měly na starosti ustavit společnosti, ty by si půjčily peníze od bank na výstavbu.  Anuita těchto projektů, anuita splátek z takto pořízené výstavby bytových domů by byla prováděna z přijatého nájemného. To by obce nutilo mj. k tomu, aby "dodaly"  svým neziskovým společnostem, které by stavěly a provozovaly bytové domy s nájemníky, platící nájemníky. To neznamená samozřejmě nájemníky z vyšší střední třídy, ale naopak  z těch nižších příjmových skupin. Mám na mysli policisty, učitele, ale samozřejmě také třeba zdravotní sestry, obvodní lékaře či zubaře a další profese, na kterých má obec zájem.  

Banky by měly poskytovat úvěry, které by byly s dobou splatnosti  20 až 25 let tak, jako jsem to viděl například ve výše zmíněné Anglii a po tuto dobu by  docházelo k anuitním splátkám  těchto bytových domů Samozřejmě, že  bytová nezisková společnost by nakládala s těmito byty i po zaplacení úvěrů na pořízení bytů.  Tedy po těch 20 či 25 letech. Upřímně, ono by to pak vyžadovalo další, nové i když podstatně menší úvěry na rekonstrukce těchto bytových domů, Je totiž zřejmé, že i kdyby se jednalo o neziskové  bytových společnosti, které by  velmi dobře spravovaly bytový fond,  je otázka,  zda by  si vytvářely průběžně z přijatého nájemného po zaplacení úroků a splátek úvěrů  bankám dostatek peněz k plné  reprodukci bytového fondu. Takovýmto způsobem se staví a spravují komunální byty v Anglii. podobným způsobem se staví  ve městě Vídni. Tam je cca 220 000 bytů, které patří městu Vídeň. A samozřejmě tyto domy jsou plné spokojených nájemníků. Ti žijí v těchto domech za rozumné nájemné a každý rok se nějakých 6 až 7 000 bytů v těchto domech uvolní. Jde o to, že se lidé  stěhují za prací jinam anebo také o to, že řada lidí jde do svého, pokud se změní jejich příjmová situace.  Poskytnutí obecního bytu je samozřejmě podmíněno i ve Vídni určitými finančními kritérii.  Pokud je nájemník překročí, tak jednak platí vyšší, tržní nájem. A pak už se mu vyplatí, aby si třeba  pořídil  z hypotéky nový byt nebo dům, do kterého se přestěhuje z  městského bytu.  Takto rozumně probíhá řešení bytové problematiky, bytové situace lidí ve Vídni. Tam  žádný bytový problém vlastně ani neexistuje.

Chci se vyjádřit také k tomu, jak to s tím návrhem zákona, který jsem inicioval, aby jej experti ČSSD (dr. Přikryl s řadou expertů) zpracovali do návrhu zákona, vlastně probíhalo. Návrh zákona prošel ve sněmovně před 4 lety ve druhém čtení. Bohužel, Jan Hamáček  nepožádal Andreje Babiše, tehdejšího předsedu vlády o  podpoře tohoto návrh zákona ve třetím čtení. Kdyby  ho podpořil ve třetím čtení ve sněmovně, před koncem volebního období, byl by zákon k dispozici. Senát by velmi pravděpodobně tento zákon nevetoval a stejně tak by  postupoval i prezident. Takže jsme tady mohli mít už čtyři roky zákon, podle kterého by byly stavěny levné bytové domy pro lidi. Tedy,  obecní byty, které by mohly obce rozdělovat lidem, jež potřebují pro výkon svých služeb na svém území. Lidé by se tak dostali k rozumným nájmům a samozřejmě by to snížilo také ceny bytů a bydlení na českém trhu s byty. Snížily by se takě ceny nájmů.  A samozřejmě, že developerské společnosti by si těžko mohly dovolit stavět byty v Praze za nějakých 150 000 Kč a mimo Prahu za 80 či 100 000 Kč za metr čtvereční.

Tento návrh zákona je k dispozici v poslanecké sněmovně. Je v archivu Poslanecké sněmovny připravený v mašličkách. A je možné jej okamžitě na počátku volebního období představit jednak veřejnosti tak, aby získal veřejnou podporu. Protože proti tomuto návrhu zákona budou útočit developeři, který chtějí pochopitelně stavět bytové domy pro obce samy, ale za jiné ceny. Za dvojnásobné či trojnásobné ceny. Takže tady je možnost jak rychle zahájit výstavbu levných komunálních bytů. A to jinak než jak to navrhuje např. pirátská strana. Ta neudělala za tři roky, kdy ovládala ministerstvo pro bydlení, tedy ministerstvo pro místní rozvoj, pro výstavbu bytů nic. Teď Piráti tvrdí, že každý rok přivedou do státního rozpočtu 20 miliard korun na výstavbu komunálních bytů. Je to chiméra, je to něco, co není  vůbec  v silách této strany, která toho prostě není schopná.

Oproti tomu zde je  návrh zákona, který je možné okamžitě použít k výstavbě třeba 10  až 12 000 komunálních bytů ročně až do vyčerpání kapacit volných pozemků určených pro komunální bytovou výstavbu územními plány obcí.

 

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014. V roce 2024 byl zvolen předsedou strany Česká suverenita - sociální demokracie.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.