Jiří Paroubek: Neúspěšní vpřed

Prostě místo politiky, na kterou zjevně nemá žádné vlohy, by se měl tento roztomilý muž raději zabývat lovem ryb nebo odchytem brouků či motýlů anebo nějakou ještě klidnější činností. Místo toho pan předseda strašil ruskými agenty a zemanovci, kteří jsou prý připraveni zaujmout jeho pozici. Na konferenci nepadlo ani slovo o tom, co strana v Praze bude dělat například v programové oblasti, v organizační či personální práci. Jak půjde mezi lidi, jak bude usilovat o spolupráci s neziskovým sektorem, sportovními organizacemi, odborovými či družstevními organizacemi. Jak bude ke komunikaci využívat například sociální sítě. Prostě veřejnosti nebylo řečeno vůbec nic z toho. Jako by se ve volbách vůbec nic neobvyklého nestalo. Jako by to byl někdo jiný, kdo nezískal ani 3% podpory v české metropoli, nežli právě zdejší sociální demokracie.

Z městské konference vzešlo pouze pomálu poselství. A ještě k tomu jedno lepší než druhé. Pražská konference vysílá Tomáše Petříčka, který se z vůle europoslance Pocheho, coby jeho bývalý asistent, stal kandidátem na místopředsedu strany. Prý je to vycházející hvězda soc.dem.… Druhé poselství je, že předsedou krajské organizace byl velkou většinou potvrzen historicky nejméně úspěšný předseda pražské stranické organizace ČSSD v její stočtyřicetileté historii. A nelze nezmínit ani třetí poselství, o kterém bych nejraději nemluvil. „Lídři“ pražské ČSSD si osvojili určitý styl jednání, který bych pracovně nazval jako styl „já na bráchu, brácha na mě“. Proč dávat předsedovi strany Hamáčkovi bianco šek pro znovuzvolení předsedou strany už teď na konferenci, když se tato podpora může pěkně směnit. - Ty nám zajistíš hlasy pro Petříčka a my tobě zařídíme nějaké hlasy, abys byl zvolen předsedou -. Co na tom, že tato zprofanovaná taktika sociální demokracii za časů Sobotky a spol. žádné štěstí nepřinesla. Naopak, vedla k rozvratu přirozeného výběru kádrů a k prohloubení klientelismu nad únosnou a kdykoliv dříve myslitelnou míru.

Jiná potěšitelná zpráva přišla z Plzně. Bývalý Sobotkův místopředseda strany Chovanec se na konferenci strany v Plzni vyjádřil (a po konferenci to potvrdil), že hodlá ke konci března rezignovat na svůj poslanecký mandát. Je škoda, že to Chovanec neudělal již před rokem, chce se dodat. B. Sobotka měl větší soudnost. A teď bude Chovanec čekat na zázračný výsledek sjezdu ČSSD, který proběhne počátkem března. Zejména v očekávání, že tento sjezd ukončí vládní angažmá ČSSD. Myslím, že to je marné čekání, ale minimálně ve dvou krajích (v Plzeňském a Ústeckém - tam Chovanec působí přes známého kmotra Havelku) se bude snažit situaci ve straně na sjezdu pěkně zkomplikovat. Je zvláštní, v jakém stavu jsou obě zmíněné krajské organizace ČSSD. V Ústeckém a Plzeňském kraji strana, až na výjimky, ztratila relevantní v pozice. V Ústeckém kraji s výjimkou jednoho okresu byla prakticky vymazána z politické mapy kraje. Je dobře, že za Chovance přijde do sněmovny náhradou zcela věcně uvažující a zkušený starosta Stříbra Václav Votava, který byl dlouhá léta úspěšným poslancem. Jeho zkušenosti se budou straně, v situaci v jaké je poslanecký klub, velice hodit.

A ještě mi to nedá, abych se nepodělil o jednu zkušenost, kterou mám ze spolehlivého zdroje a jíž jsem nebyl přímým účastníkem. Na nedávném setkání určité zájmové skupiny sociálních demokratů, kteří jsou stále ještě aktivní, se jeden z těchto lidí (a nebyl to jen jeho názor) vyjádřil o B. Sobotkovi jako o člověku mimořádných manažerských schopností.

Jestli byl někdo opakem úspěšného manažera, tak to byl právě B. Sobotka. Dostat nejsilnější stranu v zemi po osmi letech jejího řízení do pozice slabé politické strany se 7% hlasů získanými ve volbách, to svědčí spíše o antitalentu nežli o přemíře talentu. Pokud se nezbaví významná část členů a funkcionářů ČSSD falešné sentimentality a nebude schopna pojmenovat věci pravými jmény, je strana nadobro ztracená. Prostě jen pravdivá a realistická analýza může být základem ke správně stanovené diagnóze jak věci řešit, aby se v budoucnu dařilo lépe.