Jiří Paroubek: Prezidentský kandidát Fišer perlí

I světonázorově jsem jej přiradil k lidem, kteří jsou liberály, a to nejen politickými či ekonomickými, ale také v oblasti lidských práv. Proto jsem byl šokován jeho výroky, kterých se dopustil přes víkend na setkání s voliči v Katolickém domě v Blansku, kde se na dotaz, zřejmě katolického voliče a také v prostředí převážně katolických voličů, vyjádřil negativně k údajnému rozbíjení rodiny, kterého se dle něj dopustil Ústavní soud přiznáním dvojího otcovství homosexuálních párů. Prezidentských kandidát Fišer dále uvedl, že by jako prezident ústavním soudcem nejmenoval homosexuála, lesbu nebo pedofila.

Tak k tomu prvnímu: je samozřejmě věcí postoje každého k takové subtilní otázce, jako je dvojí otcovství homosexuálních párů, jak se k tomu kdo postaví. Měl jsem v minulosti řadu výhrad k činnosti Ústavního soudu, ale musím říci, že soudci jmenovaní většinou M. Zemanem, jsou veskrze jiní než ti, kteří byli jmenováni V. Klausem či V. Havlem. Mají mnohem liberálnější postoje a já bych řekl, že mnohem pokrokovější a více přizpůsobené určité etapě společenského rozvoje, v které nyní česká společnost je, ale také s určitým výhledem, jak se tyto vztahy ve společnosti mohou v příštích patnácti až dvaceti letech vyvíjet.

Pokud jde o tu druhou otázku, stavět do jedné řady homosexuála či lesbu a vedle nich či proti nim pedofila, je opravdu zvláštní a u vzdělaného člověka a celoživotního liberála, jako je pan Fišer, bych to naprosto neočekával.

Ani já sám sebe nepovažuji za tak „pokrokového“, že bych snad chtěl do Ústavního soudu, pokud bych byl prezidentem, jmenovat pedofila. To by byl samozřejmě úlet. Ale myslím, že ani nehrozí, že by se nějaký pedofil k úvahám na nominaci do této pozice u nás kdy propracoval. Ale na stejnou rovinu stavět homosexuály a lesby je prostě pitomost. A nevím v čem sexuální orientace kohokoli může ovlivnit významně jeho rozhodování v právních otázkách.

Jako mnohem nebezpečnější bych viděl, kdyby někdo svou sexuální orientaci potlačoval nebo byl nucen ji potlačovat. Co by se pak s jeho rozhodováním stalo a jak by bylo ovlivněné? Bylo by možná ovlivněno přímo do opačného extrému, než jaká je jeho „úchylka“, tedy úchylka alespoň podle názoru pana Fišera.

Ať je to, jak chce, pan Fišer, který ze sebe dělá velkeho havlovce a velkého liberála, mě moc nepotěšil. A i když jsem ho stejně nechtěl volit, tak dnes vím, že bych ho nevolil, ani kdyby byl jediným kandidátem…

Jiří Paroubek