Navrhnout Lipavského byla hloupost a trvat na něm by byla ještě větší

Vláda premiéra Fialy se opírá o voličskou menšinu cca 40% dokonale využivší novely volebního zákona, která priviligovaně podporovala vznik volebních koalic a tvořící tak ve Sněmovně silnou poslaneckou většinu. Tato většina zastává zejména v zahraničních otázkách ostře opačný názor než prezident republiky. Je protiruská, protičínská, probruselská. Prezident Zeman s jistou licencí byl volen přesně opačným názorovým typem voličů tolerantním k Rusku i Číně, kritickým k NATO či Bruselu. Lipavský je doslova esencí názorů onoho nejradikálnějšího zahraničně-politického proudu dnešní koalice, navíc silně kritický k prezidentově mimořádném osobním zalíbení v Izraeli. Už při tvorbě české Ústavy, v době ještě se silným vlivem a oddaností poslanců pravicové koalice k prezidentu Havlovi, byla tendence i s poukazem na silného prezidenta Masaryka neučinit z něj kladeče věnců, ale dát mu možnost určité svobody rozhodování při některých jeho aktech. I proto bylo stanoveno, že jmenuje a odvolává vládu a jednotlivé ministry, ale nemůže jmenovat kohokoliv, například některého ze svých oblíbenců, což bylo u prezidenta Havla jistým rizikem, ale jen toho, koho mu navrhne premiér. Byl to klasický příběh návrhu a akceptace, kdy někdo něco navrhuje, ale pouze za nejvhodnějších podmínek je návrh akceptován. Aby se ovšem prezident zcela neutrhl ze řetězu, byla dána ústavněprávní záruka, že byl volen Parlamentem. Tento postoj vztahu k prezidentovi a premiérovi jsme zastávali i jako menšinová opozice. Václav Klaus nás nesmírně svou arogancí štval. Samozřejmě ten vztah k Poslanecké sněmovně se zcela rozvolnil zavedením přímé volby, kterou by si mimochodem občané jistě nenechali vzít, protože prezidentská volba je až extrémně sledována. Souhlasím s naším největším ústavním odborníkem prof. Gerlochem, že konkrétním, jednotlivým návrhem prezident vázán není. A obdobný názor zastává i třebas Cyril Svoboda, který se jako náměstek ministra spravedlnosti na tvorbě Ústavy silně podílel. A z jiných právníků například doc. Koudelka.

 Že naopak už několik let hovoří jistí právníci, pak jsou to ti, kteří systematicky deset let a často až agresivně proti prezidentu Zemanovi vystupovali a byli i spolutvůrci pokusu Senátu o jeho pozastavení pravomocí.

Lipavský se nestane ministrem zahraničí, jak dnes prezident prohlásil.

Ale , i kdyby následně byla kompetenční žaloba řešena Ústavním soudem jsem přesvědčen, že to prezidenta nezviklá. A na schválení žaloby pro hrubé porušení povinností by zcela určitě premiér Fiala nesehnal v Poslanecké sněmovně 3/5 většinu. Jedině se ztrapní.

Jinak tento spor moudře nastolí jistou psychologickou rovnováhu ve politické atmosféře, i proto, že momentálně při stranicky shodném Senátu by vláda mohla vystupovat až diktátorsky, což někteří političtí představitelé či představitelky mají tendenci dávat najevo. A je dobré, aby se naučili jisté pokoře. A věděli, že tu je ještě rok někdo, kdo může být korekcí jejích příliš silných kroků.

Dostal jsem dnes třetí dávku a cítím se fajn a bezpečně, prezident nejmenuje nejhoršího z možných ministrů.

Je krásný den.