Právo s Rychlíkem: Proč plácáte blbosti?

V článku se stylizuje do pozice starého sociálního demokrata, který vždy volil tuto stranu. Ještě dodatečně mu děkuji za to, že ji volil i v té době, kdy jsem byl předsedou této strany anebo sociálně demokratickým premiérem a ještě předtím, když jsem tuto stranu 15 let zastupoval na pražské radnici, z toho 6 let jako náměstek primátora pro finance. Děkuji mu také za dlouholeté členství v redakční radě soc. dem. časopisu Trend, jejímž jsem byl sedmnáct let předsedou.

Teď pan Rychlík SOCDEM nevolil, protože prý tato strana nemá jasná stanoviska v oblasti zahraniční politiky. No, ono je to trochu jinak. Stanoviska Šmardů, Dienstbierů a Špidlů jsou jasná. Jsou podobná, pokud jde o válku na Ukrajině těm, které má Jan Rychlík. Tedy stupňovat zahraniční vojenskou pomoc až do úplné destrukce ukrajinského státu.

Lubomír Zaorálek si na rozdíl od výše jmenovaných včetně Jana Rychlíka uvědomuje, že levicoví voliči, vesměs už bývalí voliči sociální demokracie, nechtějí eskalovat konflikt dodávkami dalších zbraní. Konec konců, 65% našich občanů ve vcelku reprezentativním a určitě ne přehnaném průzkumu agentury STEM (jinak tak vlídné k současné vládní koalici), chce ukončení konfliktu na Ukrajině i za tu cenu, že by Ukrajina přišla o ruským vojskem zabraná území na východě a jihu Ukrajiny. A definitivně také o Krym. Mimochodem, jak na východě a jihu Ukrajiny, tak na Krymu zdrcující nebo rozhodnou část obyvatelstva tvoří Rusové.

Jan Rychlík je historik, tak jen pro připomenutí podotknu, že Ukrajinská sovětská socialistická republika byla vytvořena aktem sociálního inženýrství Lenina a Stalina v roce 1922. Převážně ruské oblasti na východě a jihu Ukrajiny, převážně dělnického charakteru, byly spojeny se zemědělským středem a západem země. Lenin a Stalin se ve své pochroumané mysli snažili o vyvážení „kulackého“ charakteru větší části středu a západu Ukrajiny, proletářským charakterem tradičně ruských provincií. No a Krym připojil k Ukrajinské sovětské socialistické republice první tajemník UV KSSS Nikita Chruščov v roce 1954. Také Krym je z 90% ruský, co se týče národnosti jeho obyvatelstva. Když jsem viděl historické snímky, filmové záběry N. Chruščova, kterak toto připojení Krymu k Ukrajině v Nejvyšším sovětu SSSR vyhlašuje, zdál se mi být trochu pod parou. Ale to možná k sovětským vůdcům té doby patřilo.

Nechci pana Rychlíka poučovat, ostatně, nevolil v těchto volbách SOCDEM, protože Zaorálek nezastává vůči válce na Ukrajině krvežíznivou pozici a zapomněl se zeptat Šmardy a Dienstbiera na to, co oni si o této válce myslí.

Trochu se mě dotklo, když na jednom místě svého článku Rychlík blábolí o tom, že, cituji: „…zkratky ČSSD (se) zmocnil politický turista Jiří Paroubek a promptně si zaregistroval novou stranu s názvem Česká suverenita sociální demokracie. A pak ještě blábolí cosi o tom, že Česká suverenita „byla v minulosti pravicově-populistickým hnutím, které nikdy nemělo s myšlenkami sociální demokracie nic společného“.

Tak zaprvé, žádné zkratky jsem se nezmocnil, do čela ČSSD jsem byl zvolen na sjezdu 17. 2. 2024 a registraci ČSSD, tedy nového subjektu, udělala již loni tehdejší předsedkyně Jana Volfová, druhdy pravá (či levá) ruka Miloše Zemana v době, kdy byl předsedou ČSSD. Nechci se patlat v rozborech minulých programů České suverenity. Myslím, že to neudělal ani Jan Rychlík, zato má ale definitivní hodnocení, které je podle mého názoru hloupé a povrchní.

A pokud jde o ten můj údajný politický turismus, to zadruhé, já na rozdíl od Jana Rychlíka jsem i v těchto volbách volil sociální demokracii. Tak jako ve všech předchozích volbách od roku 1990 jsem volil vždy reformně socialistické strany: většinou ČSSD anebo Národní socialisty.

Myslím, že by se J. Rychlík měl vystříhat podobných břitkých hodnocení, protože já bych mohl říci o něm např., že nerozumí dějinným souvislostem a proto zastává v případě války na Ukrajině stanovisko, které je totožné se stanoviskem současné válkychtivé vlády. Jen tak mimochodem vlády pravicové, která se snaží zničit co nejvíce z jakž takž fungujících institucí českého sociálního státu.

Například dnes je na pořadu jednání ve sněmovně téma týkající se LDN. Podle návrhu vlády si ležící pacienti v zařízeních LDN po třech měsících pobytu hrazeného na vrub zdravotní pojišťovny, budou muset další pobyt zaplatit ze svého. Právě kvůli takovýmto politickým excesům by u nás měla existovat ve sněmovně silná levicová strana.

Jiří Paroubek