Slováci snižují daně malým firmám

paroubek ilustrace 24.jpeg
8.1.2025 14:26
Koalice Spolu Petra Fialy, slibovala v daňové oblasti na začátku volebního období hory s horáky. Specializované daňové firmy ale propočetly, o kolik vyšší daně platíme za rok (v porovnání let 2023 s rokem 2020 – za rok 2024 to může být nejspíš stejné), oproti poslednímu roku předchozího volebního období.

Chápu, že se mnohé změnilo, ale nekompetence současné vládní koalice v daňové oblasti bohužel trvá po celé její funkční období. V českých mainstreamových mediích je často napadána slovenská vláda Roberta Fica, je jí nasazována psí hlava prakticky ve všem. A zmíněná česká média zapomněla sdělit české veřejnosti, že  na Slovensku daně malým firmám snižují. A to z 15% na 10%. A naopak velkým korporacím s daňovým základem nad 5 milionů euro se daň z příjmů zvyšuje z loňských 21% na 24%. Slovenská vláda se tak vrací ke konceptu progresivního zdanění, alespoň pokud jde o korporátní oblast. Vrací se tedy cestou do západní Evropy, neboť zdrcující většina západoevropských zemí používá progresivní zdanění.

Česká ekonomika má zcela oligopolní charakter. Vláda a její instituce, které by to měly dělat (ÚOHS, ČOI ad.), na ochranu českého spotřebitele kašlou. Velké oligopoly – banky, obchodní řetězce, energetické firmy, telekomunikační firmy, aerolinky, ale konec konců také kartel velkých developerů, stavějících bytové domy i automobilky – si stanoví ceny svých produktů podle svých potřeb. A nejen to. De facto určují tržní podmínky, kterým se musí podřídit jak spotřebitelé – jednotliví občané, tak malé a střední české firmy.

V době, kdy inflace v souhrnu let 2022 a 2023 dosahovala u nás 30%, prakticky bez výjimky tyto oligopoly zaznamenávaly miliardové anebo desetimiliardové meziroční přírůstky svých firemních zisků. A naopak čeští spotřebitelé museli utahovat řemeny, zápasit s rodinnými rozpočty a totéž se týkalo živnostníků, malých a středních českých firem. Ty, až na výjimky, měly a mají dosud existenční problémy.

Přitom oligopoly jsou vesměs vlastněny zahraničními majiteli, a tak velká část obřích  zisků odchází z Česka do zahraničí. A posiluje ekonomiky, které jsou oproti té české ekonomice podstatně silnější a státy, jejichž občané zaznamenávají podstatně vyšší příjmy a životní úroveň, nežli naši občané. A tak za  rok 2023 odešlo ze země z českých filiálek zahraničních firem na účty mateřských firem přes 300 miliard Kč dividend. Za loňský rok to bude podobné.

Od vlády Petra Fialy jsme neviděli žádnou snahu „něco“ s tím udělat. A to něco je třeba mimořádné zdanění dividend, anebo progresivní zdanění velkých firem tak, jak to udělali k letošnímu 1. lednu na Slovensku.

Není to v podstatě nic, co by mělo někoho pohoršovat. To, že by živnostnicí, malé a střední firmy většinově vlastněné českými podnikateli, měly řádově nižší zdanění nežli oligopoly. Nešlo by přeci o žádnou nerovnost, nespravedlnost, nebo dokonce protekcionismus. Myslím, že bychom už měli překonat dobu ekonomického kutilství, kdy se čeští rádoby ekonomové nestyděli tvrdit, že když to v západní Evropě dělají špatně (mysleli tím progresivní zdanění), nemusíme to dělat špatně my.

Zásadní nerovnost mezi velkými a menšími firmami v naší ekonomice už dávno existuje. Oligopolní, většinou nadnárodní korporace, mají mnohem jednodušší přístup k získávání úvěrů a většinou nižší sazby úrokové míry u těchto úvěrů. Mají často příležitost čerpat nejrůznější dotace od státu, anebo pobídky či daňové prázdniny, které si zákulisními triky vylobovali. Navíc, díky své velikosti a tedy v důsledku rozhodujícího podílu na trhu, prakticky nečelí žádné vážnější konkurenci a diktují si ceny, jak je napadne. Zákazník je proti nim zcela bezmocný, neboť ani tržní mechanismy v monopolním prostředí nefungují.

Tyto obrovské firmy s velkou tržní silou, mají také propracovaný systém optimalizace daní, kterému české berňáky prakticky nemají žádnou šanci čelit. Tyto oligopoly vyvinuly sofistikovaný systém systematických daňových úniků. Jejich daně mají v rukou, když je potřeba, nadnárodní týmy těch nejlepších daňových poradců a právníků. Takové zázemí pochopitelně malý český živnostník či menší a střední firmy nemají.

A nejde tedy jen o těch více než 300 miliard dividend, které jsou každoročně vyvedeny do zahraničí. Můžeme jen přemýšlet o tom, kolik dalších desítek miliard korun představují manipulace ve vnitropodnikových cenách mezi zahraniční mateřskou a českou dceřinou společností. A k tomu přistupují ještě různé „nezbytné služby“ poskytované z centrál v zahraničí za přehnané ceny dceřiným firmám v Česku.

Dobře nastavený daňový systém, který posílí ekonomicky malé a střední podnikatelské subjekty a omezí obří zisky oligopolů, může přinést velmi střízlivě do státního rozpočtu desítky miliard korun navíc. Uvidíme, jaké budou fiskální výsledky prvního roku uplatnění daňových změn na Slovensku.

 

 

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014. V roce 2024 byl zvolen předsedou strany Česká suverenita - sociální demokracie.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.