Jiří Paroubek: Je Řecko zachráněno?

Samozřejmě, že ekonomičtí analytici poplatní především zájmům finančního sektoru a finančních trhů vidí důvody řecké krize po svém. Jeden z nich, možná ten nejbystřejší český ekonomický analytik, hovoří o tom, kterak si Řekové v dlouhých letech předcházejícím začátku krize v roce 2008, žili nad poměry. Prý mzdy (a důchody) rostly dlouhodobě rychleji než produktivita práce. A samozřejmě se už celá záležitost otáčí proti českým odborům a dnešní ministryni práce, která podporuje odbory v jejich požadavcích na desetiprocentní plošný růst mezd ve zdravotnictví a obecně podporuje růst mezd. Samozřejmě, že už nikdo z ekonomických analytiků nepřipomíná těžkou deformaci směnného kurzu české koruny a eura způsobené stupidní politikou slabé koruny vedení ČNB v letech 2013 – 2017, která dodnes deformuje pohled na produktivitu práce a průměrnou mzdu v české ekonomice.

Ale co zejména chybí v komentářích českých mainstreamových médií je to, že existují dvě fundamentální příčiny řecké dluhové krize:

1) Neplacení daní se v Řecku stalo národním sportem a daně často neplatili ti bohatší a nejbohatší. Vzpomínám, jak ve vrcholu krize byl publikován přehled řeckých neplatičů daní, kteří v souhrnu nezaplatili daně ve výši přesahující 160 mld. eur. Nejvýnosnější řecké průmyslové odvětví, lodní přeprava, ještě před pár lety neplatilo daně vůbec. To je prostě neslýchaná nestydatost, která byla specifikou řeckého finančního systému. Zejména němečtí a francouzští vládní ekonomové a také ECB neměli nikdy připustit vstup Řecka do Evropské měnové unie, dokud tato země nezmění přístup k daním. A především v těchto dvou otázkách. Jak je možné privilegovat ze zákona celou jednu kastu lidí v určitém státě, a to ještě těch nejbohatších? Prostě lídři EU v Bruselu, Berlíně i v Paříži zavřeli oči a nechali Řecko proklouznout do EU a platit eurem.

2) Řecké státní finance byly dlouhodobě přetěžovány obrovskými zbrojními výdaji. To se líbilo zbrojařských koncernům zejména z Německa, Francie a USA, které zkasírovaly za zbraně desítky miliard eur. Řecko vynakládalo dlouhá léta 4% svého HDP na zbrojení tak, aby zajistilo zbrojní potenciál své země v poměru 1:2 ve vztahu k Turecku. Tedy Řecko se finančně utavilo za souhlasného přihlížení svých spojenců z NATO svými zbytečnými zbrojními výdaji v řádech desítek miliard eur. Je zřejmé, že se to nesmírně líbilo že zřejmých důvodů také řecké politické elitě, ať už byla z řad socialistů anebo konzervativců. Takže dnes má Řecko ohromnou flotily zbytečných letadel, lodí, ale také ponorky. Tyto a další zbraňové systémy často nejsou provozovány, protože Řecko na jejich provoz prostě nemá peníze.

Snad to chtělo, aby v určité fázi největší státy NATO zmírnily Řecký výdajový průjem ve zbrojní oblasti. Vždyť Turecko i Řecko jsou součástí jedné vojenské aliance, v níž se členské země přeci nemusí či nemají obávat napadení jinou členskou zemí.

Jsem jen zvědav, jestli alespoň někdo najde odvahu naznačit další faktory, které jsem právě zmínil, jež zřejmě rozhodujícím způsobem v letech předcházejícím krizi narušily řecké státní finance. Řecký státní dluh dnes dosahuje 178% HDP Řecka a je tomu tak také proto, že řecká ekonomika (a její HDP) se propadla oproti roku 2007 v nejhlubším bodě krize v roce 2014 o více než čtvrtinu. Dá se tedy říci, že požadavky mezinárodních institucí vynucované na Řecku vedly k ohromnému propadu řecké ekonomiky. Ten nemá v období po druhé světové válce u žádné hospodářsky vyspělé země obdoby. Obávám se, že za léta řecké krize – tedy od roku 2010 – se příliš nepodařilo změnit strukturu řecké ekonomiky. Spíše docházelo k odchodům bohatých a bohatších a talentovaných Řeků z Řecka i s jejich kapitálem. A to Řecko a řeckou ekonomiku dále oslabuje. V současné době je v Řecku zhruba pětina lidí bez práce. Ale úroveň nezaměstnanosti zvolna klesá. Tragická ovšem zůstává nezaměstnanost mladých lidí, mezi nimiž hledá práci zhruba 50% mladých. Asi pětina Řeků žije pod hranicí extrémní chudoby. To znamená, že nemají peníze na to, aby se kvalitně stravovali, pořídili si bez problémů předměty dlouhodobé spotřeby anebo odjeli na týdenní dovolenou. V EU jsou na tom hůře jen Bulhaři.

V tomto roce se očekává hospodářský růst Řecka necelé 2%. V roce 2017 byl vykázán tzv. primární rozpočtový přebytek, tedy přebytek řeckého státního rozpočtu bez započtení nákladů na splátku dluhů, ve výši 4%. Je to mimochodem zhruba dvojnásobně lepší výsledek než jaký dosahuje Česko. A v současné době devizové rezervy Řecka tvoří 24 mld. eur, což znamená, že si Řecko v příštích dvou letech nemusí vůbec půjčovat na finančních trzích a poté se může vrátit na finanční trhy a půjčovat si na nich a nikoliv již z evropského stabilizačního mechanismu nebo od MMF. Nicméně k tomu, aby Řecko začalo od roku 2030 své dluhy skutečně splácet, je nezbytné, aby největší věřitelé Řecka, tedy Němci, Francouzi a další, část těchto dluhů umazali. Jen tak bude možné, aby Řekové do roku 2060 své závazky na finančních trzích v plné výši vyrovnali.

Jiří Paroubek