Náhlý záchvat realismu prezidenta Pavla

Po roce 2014 byla zřejmá snaha ukrajinských nacionalistických úřadů přinutit Rusy, respektive ruskojazyčné obyvatelstvo  v  Doněcké a Luhanské oblasti k tomu, aby používalo v úředním styku ukrajinštinu. To byl jeden z důvodů ruského separatismu v Doněcké a Luhanské oblasti. V současné době je prakticky celá Luhanská oblast, celá tato provincie zabrána ruskou armádou. Stejně tak Rusko dělá vše pro to, aby se dostalo v krátké době na hranice Doněcké oblasti.

Český prezident Pavel hovoří o „dočasnosti“ tohoto řešení. Samozřejmě, že Rusové při mírových vyjednáváních na tento termín nikdy nepřistoupí. Už také proto, že by jim evokoval Minské dohody I. a Minské dohody II., které – jak jsme se dozvěděli s časovým odstupem od bývalé německé  kancléřky Merkelové a bývalého francouzského prezidenta Hollanda – měly být jen nástrojem k oblafnutí Ruska. Tedy tak, aby se po roce 2014 Ukrajina mohla vyzbrojit a připravit na budoucí konflikt s Ruskem. Slovíčko dočasný nemá dobrou pověst ani u nás, kde bylo spjato s tzv. dočasným pobytem sovětských vojsk na našem území v letech 1968 až 1991.

Nicméně, vyjádření P. Pavla je pokrokem v pohledu zatím militantní skupiny českých bojovníků proti Rusku, kteří donedávna hovořili o jisté porážce Ruska a vítězství Ukrajiny. Na vlastní uši jsem slyšel, jak poradce prezidenta Kolář v televizi ČT hovořil o tom, jak je potřeba vyhnat Rusko z Kaliningradské oblasti.

Faktem je, že evropské politické elity zřejmě čekaly, že se Rusko zhroutí jako domeček z karet pod záplavou sankcí a přívalem západní provenience zasílaných na Ukrajinu. Nestalo se nic takového a tak nezbývá než jednat. Rusové budou trvat na některých klíčových otázkách, mezi které patří připojení ruskojazyčných provincií na jihu a východě Ukrajiny Rusku (totéž platí o Krymu), budou trvat na demilitarizaci Ukrajiny a na tom, aby se tato země jednou provždy vzdala členství v NATO.