Průzkum Medianu v říjnu: růst stran opozice, pokles koalice a debakl levice

paroubek ilustrace
3.12.2023 10:06
Zatím poslední průzkum volebních preferencí politických stran agentury Median přinesl trochu jinou konfiguraci čísel, nežli tomu bylo u předchozích průzkumů agentur Kantar.CZ a STEM z poslední doby.

Tyto průzkumy mají ale jeden společný jmenovatel. Tím je to, že preference vládních stran v souhrnu trvale klesají a naopak preference opozičních stran rostou. Kromě toho, tři strany z vládního tábora mají volební preference buď pod hranící 5% volitelnosti anebo mírně nad ní (STAN, TOP 09 a KDU-ČSL). Na tom se víceméně shodují průzkumy všech agentur.

Hnutí ANO dosahuje zatím svého maxima preferencí (na začátku roku po prezidentské volbě jsem předpokládal, že to bude úplné maximum tohoto subjektu, dnes si myslím, že hranice volebních preferencí hnutí ANO mohou jít ještě výše).

Hnutí SPD, které pozřelo Trikolóru, zaznamenalo rovněž růst preferencí oproti září za jeden měsíc o 1% na 10,5%. Ve volebních preferencích hnutí SPD není tedy patrná žádná podstatná změna, která by ukazovala na velký volební přínos Trikolóry pro toto hnutí. Osobně se domnívám, že mix spíše radikálních pravicových voličů, kteří byli připraveni volit Trikolóru,  se spíše levicovými voliči hnutí SPD, kteří dříve volili ČSSD a KSČM, nebude úplně  kompatibilní. Zkrátka, v tomto případě vzorec pro amalgamizaci volební podpory obou subjektů nebude podle vzorce 1 + 1 = 2, ale  konečný výsledek bude menší číslo. Souhrnně by parlamentní opoziční strany nyní volilo 45,5% voličů a naopak současné vládní strany v souhrnu jen 38% voličů. Pokud by se tedy konaly volby do sněmovny v říjnu, současná opozice (ANO a SPD) by získala v souhrnu cca 109 mandátů.

Žádná z neparlamentních stran nemá v tuto chvíli šanci se do sněmovny dostat. Propast mezi 5% hranicí hlasů potřebnou k získání mandátů ve sněmovně a současnými volebními preferencemi mimoparlamentnich  stran, je příliš velká. Iluze stranou.

Levice: 3,5 + 3 (!)

 Zde by se dalo konstatovat jednoduše: „Já jsem vám to říkal“. Chce to společnou kandidátku levicových sil, která by byla – podle mého názoru – schopna udělat ve volbách do EP více než 2 mandáty. Levicoví voliči, kteří dnes ze zoufalství volí SPD  a hnutí ANO, by se v případě společného postupu levicových stran, tím nemám na mysli jen KSČM a SOCDEM, ale i těch dalších, jakými jsou ČSSD, Domov a Nár. soc., stala přirozeným gravitačním polem levicových voličů, protože tito voliči by pochopili, že odevzdaný hlas pro „Spojenou levici“ by měl smysl a takováto volební aliance by se pak stala společenstvím, na které by se nabalovali další a další voliči. Bohužel, všechna jednání, která jsem osobně vedl s M. Šmardou a s K. Konečnou,  skončila fiaskem. Nepovažuji to ovšem za fiasko své. Ostatně, za půl roku už budeme znát výsledky voleb do EP a ukáže se, kdo z nás měl pravdu.

Pokud Soc.Dem.  počítá skutečně do čela kandidátky do EP s T. Petříčkem, který je prototypem liberálního politika, jenž se prakticky neliší od vládních politiků, bude to úplný volební debakl.

Chci upozornit, že tento muž v komunálních volbách v Praze 7 se Soc.Dem. jako ministr zahraničí(!) nedosáhl ani na 2% hlasů voličů. Jeho spojení s Pochem a celým kontroverzním spolkem lidí ve vedení nejméně úspěšné organizace ČSSD, tedy pražské organizace (Pavlík ad.) je obrovskou zátěží. Tedy v očích voličů.

L. Zaorálek se svou rétorikou plnou slovní pyrotechniky by jistě měl šanci na lepší volební výsledek, ale nejspíše by to na postup do Bruselu stejně nestačilo. Take když se dívám na Šmardovy vysoce erudované články v denním tisku (naposledy v pátečním Právu), každému musí být jasné, že pro současného předsedu soc.dem. tyto články „někdo vyrábí“. Je to stejné jako když kdysi M. Vlčkovi (coby předsedovi sněmovny v časech, kdy jsem byl předsedou ČSSD) připravoval řeči do sněmovny a do schůzí ÚVV ČSSD Valtr Komárek. A Míla je k velkému gaudiu členů sněmovny anebo ÚVV ČSSD následně překoktával. Konec konců, voliči chápou, že tato strana je t. č. na umělé výživě pana Barty a spol. (tento podporovatel volební kampaně prezidenta Pavla věnoval Soc.Dem. právě 3 mil. Kč).

Také nechutné útoky Šmardy na odboráře po velmi úspěšné stávce a demonstraci odborářů s terminologií, která jakoby vypadla z arzenálu pravice (ruský troll a politické divadlo), je cestou do pekel a ne k politickému úspěchu.

Rovněž děsuplné vyjádření náměstka primátora Karviné, kdy doporučuje všem těm, kdo nemají nájemní bydlení, aby si opatřili bydlení vlastní, jsou jako vystřižené z arzenálu TOP 09 či ODS a nikoliv z dílny levicové strany.

Pokud jde o KSČM, ta na to jde jinak, od lesa. Na kandidátku pro volby do EP nasadí zřejmě odpadlíky od J. Rajchla. Tyto lidi vidím jako osoby bez jakéhokoliv politického výtlaku, kteří nemohou přinést rozšíření dnes už poměrně omezené voličské základny KSČM. Kromě toho, nominováním těchto lidí pravostředovou formací Spojení demokraté. KSČM propásla šanci stát se gravitačním polem hlasů široké levice. Také volební výsledek této strany v červnových volbách do EP vidím proto v černých barvách.

 

 

 

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014. V roce 2024 byl zvolen předsedou strany Česká suverenita - sociální demokracie.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.