Trump tlačí na spojence

Argumentuje tím, že vlastně americký Kongres a američtí daňoví poplatníci by nemuseli dlouhodobě souhlasit s tím, aby Spojené státy poněkud jednostranně svými vojenskými výdaji fortifikovali Severoatlantickou alianci a její obranyschopnost. V dopise norské premiérce se objevuje, že Norsko jaksi není ochotno pracovat na zvyšování své obranyschopnosti i když má jako jediný členský stát NATO společnou hranici s Ruskem.

Je to vlastně trošku zmatená argumentace spojená s mírným vydíráním spojenců. To, že NATO nemá ve světě soupeře se souměřitelné zbrojním arzenálem, který by byl schopen vynakládat obdobné objemy financí na vojenské účely lze doložit na číslech. Tak například Čínská lidová republika vynakládá na vojenské výdaje cca 230 mld. dolarů ročně. Rusko méně než 70 mld. dolarů ročně.

Naopak jen evropské státy NATO souhrnně vynakládají na zbrojení v běžném roce kolem 200 mld. eur. A Spojené státy v uplynulém finančním roce vynaložily na armádní účely kolem 700 mld. dolarů.

Trump se neustále odvolává na jakési usnesení NATO, podle kterého se členské země zavázaly k navýšení svých vojenských výdajů na 2% z HDP. To by například v českých podmínkách vedlo téměř ke zdvojnásobení současných výdajů z rozpočtu ministerstva obrany.

To je ovšem zbytečná rozpočtová rozmařilost, kterou si Česká republika nemůže dovolit, neboť by musela ubrat ze svých programů rozvoje školství, vědy a výzkumu, výstavby dopravní infrastruktury, v sociální oblasti, v kultuře, prostě ve všem. A to jenom pro existenci virtuální ruské hrozby.

Jiří Paroubek