Zkušenosti z prázdninových cest

15.8.2018 08:15
Tak jako statisíce Čechů, jsem se i já, coby doprovod svého dítěte, vydal s přáteli na cestu k moři do Chorvatska. Koneckonců, podobně jako v loňském roce, kdy jsem ovšem prozíravě volil letecké spojení. Letos jsem tedy vyrazil automobilem.

To, co mě šokovalo, byly ovšem mohutné zácpy automobilů, ke kterým dochází o prázdninách zcela pravidelně na slovinsko-chorvatských hranicích. Protože jsme přijeli k hranici až v pozdních odpoledních hodinách, trvala zácpa v délce zhruba deset kilometrů kolony aut „jen“ 2,5 hodiny. Vznik zácpy byl dán kombinací několika faktorů. Především to je pomalé odbavování v rámci mýtných bran v Chorvatsku a také ochrana Schengenského prostoru Slovinskem (Chorvatsko není zatím součástí Schengenského prostoru). Přitom pohříchu kontrola na slovinských hranicích byla naštěstí prováděna tamní policií v zásadě povrchně. Pokud by byla prováděna tak, aby skutečně chránila Schengenský prostor, čekali bychom na slovinské hranici ve frontě snad ještě dnes.

Česká diplomacie by měla vyvinout velké úsilí k tomu, aby se Chorvatsko stalo co nejrychleji součástí Schengenu. Chápu, že to pro zemi jako je Chorvatsko, s velmi členitým územím hraničícím s nečlenskými státy EU, nebude snadný úkol. Ale ty statisíce spokojenějších návštěvníků Chorvatska, pokud se tento problém povede řešit, to jistě ocení. A to včetně statisíců Čechů.

Pokud jde o mýtné brány, zdá se, že Chorvatskem použitý systém mýtných bran je zastaralý – ostatně jako ve Francii – a vede jen k dalším hloupým zdržením účastníků provozu. Přitom pro provozovatele mýtného systému by nemělo být problémem v době internetu a kreditních karet umožňovat řidičům ze zahraničí nakupovat telematické karty, které by umožňovaly rychlejší odbavení spočívající v zaplacení kreditní kartou rychle projíždějícího automobilisty.

Zvláštní kapitolou na cestě Čechů z Balkánu jsou Rakušané. I tam jsem bezúčelně strávil zhruba padesát minut svého času, neboť Rakousko, na základě spektakulárního politického rozhodnutí svých politických představitelů, se rozhodlo bránit ilegální migraci po hříchu formálním posílením hraničních kontrol. Tyto „kontroly“ spočívají v tom, že si ve dvou pruzích v každém pruhu jeden policista všímá pomalu projíždějících automobilů a pokud vidí nějakého podezřelého, tak ho zastaví. Dá se říci, že podezřelých zadržených je vzácně, ale zato automobilistů a jejich rodin, kteří se přepravují přes Rakousko a ztrácejí zbytečně čas, jsou statisíce.

Zcela nepochybně evropské dálnice, pokud jde o prázdninový provoz, nejsou dostatečně dimenzované na počty automobilů, které jimi projíždějí, ale je úplně zbytečné, aby se situace na cestách komplikovala ještě v podstatě byrokratickými či jinými špatnými organizačními zásahy. Evropští politici, včetně českých europoslanců by měli sestoupit z výše svých sídel a zabývat se těmito „drobnými problémy“ obyčejných lidí a "něco".

Jiří Paroubek

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014. V roce 2024 byl zvolen předsedou strany Česká suverenita - sociální demokracie.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.