Zkušenosti z prázdninových cest

To, co mě šokovalo, byly ovšem mohutné zácpy automobilů, ke kterým dochází o prázdninách zcela pravidelně na slovinsko-chorvatských hranicích. Protože jsme přijeli k hranici až v pozdních odpoledních hodinách, trvala zácpa v délce zhruba deset kilometrů kolony aut „jen“ 2,5 hodiny. Vznik zácpy byl dán kombinací několika faktorů. Především to je pomalé odbavování v rámci mýtných bran v Chorvatsku a také ochrana Schengenského prostoru Slovinskem (Chorvatsko není zatím součástí Schengenského prostoru). Přitom pohříchu kontrola na slovinských hranicích byla naštěstí prováděna tamní policií v zásadě povrchně. Pokud by byla prováděna tak, aby skutečně chránila Schengenský prostor, čekali bychom na slovinské hranici ve frontě snad ještě dnes.

Česká diplomacie by měla vyvinout velké úsilí k tomu, aby se Chorvatsko stalo co nejrychleji součástí Schengenu. Chápu, že to pro zemi jako je Chorvatsko, s velmi členitým územím hraničícím s nečlenskými státy EU, nebude snadný úkol. Ale ty statisíce spokojenějších návštěvníků Chorvatska, pokud se tento problém povede řešit, to jistě ocení. A to včetně statisíců Čechů.

Pokud jde o mýtné brány, zdá se, že Chorvatskem použitý systém mýtných bran je zastaralý – ostatně jako ve Francii – a vede jen k dalším hloupým zdržením účastníků provozu. Přitom pro provozovatele mýtného systému by nemělo být problémem v době internetu a kreditních karet umožňovat řidičům ze zahraničí nakupovat telematické karty, které by umožňovaly rychlejší odbavení spočívající v zaplacení kreditní kartou rychle projíždějícího automobilisty.

Zvláštní kapitolou na cestě Čechů z Balkánu jsou Rakušané. I tam jsem bezúčelně strávil zhruba padesát minut svého času, neboť Rakousko, na základě spektakulárního politického rozhodnutí svých politických představitelů, se rozhodlo bránit ilegální migraci po hříchu formálním posílením hraničních kontrol. Tyto „kontroly“ spočívají v tom, že si ve dvou pruzích v každém pruhu jeden policista všímá pomalu projíždějících automobilů a pokud vidí nějakého podezřelého, tak ho zastaví. Dá se říci, že podezřelých zadržených je vzácně, ale zato automobilistů a jejich rodin, kteří se přepravují přes Rakousko a ztrácejí zbytečně čas, jsou statisíce.

Zcela nepochybně evropské dálnice, pokud jde o prázdninový provoz, nejsou dostatečně dimenzované na počty automobilů, které jimi projíždějí, ale je úplně zbytečné, aby se situace na cestách komplikovala ještě v podstatě byrokratickými či jinými špatnými organizačními zásahy. Evropští politici, včetně českých europoslanců by měli sestoupit z výše svých sídel a zabývat se těmito „drobnými problémy“ obyčejných lidí a "něco".

Jiří Paroubek