Lesk a bída předvolebních průzkumů

Více než kdy jindy byli voliči před letošními krajskými volbami masírováni průzkumy veřejného mínění, zaměřenými na momentální podporu jednotlivých stran v regionu. Znalost volebních preferencí stran se promítá do rozhodování mnoha voličů. Zvažují často mezi těmi stranami, které mají dle preferencí reálnou šanci získat politický vliv. Lidé si v průzkumech ověřují, zda jim nepropadne hlas. Pokud jejich oblíbená strana nedosahuje úrovně přibližující se k metě rozhodující pro zisk politického vlivu, volí raději stranu jinou. Nízké preference ale, na druhou stranu, mohou mít i mobilizující efekt, zvláště na váhající sympatizanty. Třeba na příkladu nedávných slovenských parlamentních voleb se ukázalo, že zavedená pravicová SDKU v průzkumech postupně klesala z původně stabilní podpory více než 10% k hranici 5% a v posledních průzkumech i pod tuto hranici, ve volbách získala nakonec více než 6%.

Předvolební průzkumy se však v mnohém lišily od výsledné skutečnosti. Podle nich mělo k volbám namířeno, jen s mírnými regionálními odchylkami, cca 48% oprávněných obyvatel. Nakonec to bylo 37%, tedy významně nižší číslo, výrazně přesahující míru statistické chyby.

Od konečných výsledků se nejméně lišily průzkumy agentury SANEP pro deník Blesk. Tato agentura přitom s předvolebními průzkumy nemá letité zkušenosti, jako společnosti pracující pro veřejnoprávní ČT a ČRo, a zároveň je v očích mnoha zasvěcených černou ovcí zdejší marketingové branže. V předvolebních průzkumech se ale výsledky SANEP v souhrnu ukázaly jako nejméně se odchylující od skutečných výsledků voleb.

Průzkumy zavedených agentur pro ČT (STEM/MARK a SC&C) a ČRo (ppm factum) se od výsledků voleb lišily zejména v následujících případech:

• Ve Středočeském kraji konstatoval průzkum pro ČRo až o více než polovinu nižší podporu KSČM; 9,4% místo 20,6%.

• V Jihočeském kraji zas průzkumy pro ČT i ČRo významně podhodnocovaly potenciál ČSSD – jen 19% místo 28% - a volebního uskupení Jihočeši 2012; jen 7% místo 14,6%. Na druhé straně zjistily dvojnásobně vyšší podporu TOP09 a významně vyšší podíl voličů ODS; až 21% místo skutečných 12,6%.

• Podpora straně TOP09 byla před volbami v Plzeňském kraji podle průzkumu pro ČT až 14%, získala však jen 5,5% hlasů. Významně nižší byla průzkumy zjištěna podpora KSČM v šetření pro ČRo, vyšlo 13,6%, zatímco skutečný výsledek byl bezmála 21%.

• V Karlovarském kraji se agenturám jevila výrazně vyšší podpora ODS, v průzkumu pro ČRo to vyšlo na 18,5% nakonec ale občanští demokraté získali jenom 9,8%. Zato regionální seskupení Hnutí za harmonický rozvoj a Alternativa získaly v průzkumech hlasy zlomku obyvatel, nakonec však bodovaly a se ziskem 9,1% resp. 6,7% se dostaly do krajského zastupitelstva.

• Podobná situace se opakovala také v případě Hnutí PRO! kraj v Ústeckém kraji. V předvolebním speciálu v televizi byl prezentován zisk 2,5% a v rozhlase dokonce jen 1,3%. Ve volbách se pro toto seskupení vyslovilo až 8,2% voličů. Překvapivě vysoký zisk zde zaznamenala i KSČM, které rozhlas přiřkl podporu 16,2% nakonec však komunisté získali 25,3% hlasů. Naopak zisk ODS a ČSSD byl v Ústeckém kraji ve volbách o přibližně 5 procentních bodů nižší, než vyšel v průzkumech.

• Nejvýraznější rozdíly mezi průzkumy a skutečností byly zaznamenány v Libereckém kraji. Starostové pro Liberecký kraj získali v průzkumu pro ČRo 8,5% a v ČT 11%, ve volbách jim však svůj hlas dalo až 22,2% voličů. Změna pro Liberecký kraj přitáhla bezmála 17% voličů, před volbami však rozhlas prezentoval předběžnou podporu jen 5,7% a televize 10%. Průzkumy opět nahrávaly ČSSD a ODS a to přibližně o 5-6 procentních bodů více.

• Průzkumy v Královéhradeckém kraji zjistily mnohem vyšší podporu ODS, v ČRo byla podpora straně před volbami prezentována na úrovni 23% ve volbách 9,3%. O přibližně pět procentních bodů oba výzkumy přidávaly také TOP09. Naopak uskupení Koalice pro Královéhradecký kraj a Východočeši byly v průzkumech výrazně podhodnoceny.

• Rovněž koalice pro Olomoucký kraj měla v průzkumech výsledky na pomezí zvolitelnosti, nakonec získala 11%.

• Totéž platí o Pardubickém kraji, kde místní Koalice pro Pardubický kraj v průzkumech dosahovala zisku do 11%, nakonec ale získala bezmála 19%. Opět byl v průzkumech velmi nadhodnocen zisk ODS a TOP09.

• Zisky ODS a TOP09 byly v průzkumech nadsazeny také na Vysočině v Jihomoravském, Olomouckém, Zlínském i Moravskoslezském kraji. U KSČM platil v těchto regionech opak.

Když to shrneme, lze konstatovat, že odchylky se týkaly zejména nadhodnocení zisků pravicových stran vládní koalice a nedokázaly spolehlivě indikovat potenciál regionálních uskupení, která ve volbách získala i dvojnásobnou podporu. Postupný propad preferencí ODS i TOP09 lze na národní úrovni pozorovat již od nástupu vlády. O Věcech veřejných to platí dvojnásobně, jejich voličská základna se od voleb scvrkla na přibližně desetinu. Tak dramatický úbytek hlasů pravice v krajských volbách ale zřejmě čekal jen málokdo. V předvolebních průzkumech byl TOP09 přiřčen zisk nezřídka na úrovni dvojnásobně vyšší než konečný výsledek.

V průzkumech byla indikována rostoucí podpora KSČM, ne však v takové výši, jak se ve volbách nakonec ukázalo. Co se týče ČSSD, průzkumy správně indikovaly pokles zisků oproti minulým volbám. Přesto i v případě této strany došlo v průzkumech k významným odchylkám. Předvolební průzkumy zisk ČSSD významně (o 4-6 procentních bodů) nadhodnocovaly v Ústeckém a Libereckém kraji, v případě televizního průzkumu také v Moravskoslezském. V Jihočeském kraji ale sociální demokraté nakonec získali daleko vyšší podporu (28%), než vyplývala z průzkumů (19%).

Průzkumy realizované pro předvolební speciály veřejnoprávních medií přispěly k udržování zdání velikosti podpory zavedených a zejména pravicových stran. Tím, že předběžná podpora zjištěná v dotazování krátce před volbami byla také klíčem k účasti na předvolebních diskusích, se omezil prostor pro prezentaci menších politických stran ve veřejnoprávních médiích. Média tak ve spolupráci s průzkumnými agenturami napomohly k zachování mocenských pozic velkých parlamentních stran.