Mnichovská bezpečnostní konference bez Moskvy

18.2.2022 10:01
Mluvit o Rusku, ale ne s Ruskem – to by mohlo být neoficiální motto Mnichovské bezpečnostní konference, konstatuje ARD.

Moskva poprvé po desetiletích nevysílá oficiální delegaci za situace, kdy se Západ zabývá výhradně ukrajinskou krizí. Právě na jejím pozadí dnes konference začíná. Mezi nejvýznamnější řečníky v následujících třech dnech budou patřit německý kancléř Olaf Scholz, americká viceprezidentka Kamala Harrisová a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko není přítomno poprvé po více než třiceti letech, přitom před nejvýznamnějším světovým setkáním expertů na bezpečnostní politiku nebyla bezpečnostní situace v Evropě tak nejistá jako tentokrát.

Náznaky uvolnění, které kancléř Scholz slyšel v úterý při své inaugurační návštěvě Moskvy, jako by se už dávno rozplynuly, konstatuje dnešní ranní komentář pořadu ARD Tagessschau. Obavy z ruského útoku na Ukrajinu opět rostou, i když a americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes očekává, že Rusko stáhne část svých vojáků z ukrajinských hranic. Přitom však jeho šéf Joe Biden zároveň varuje před invazí „v nejbližších dnech“ a on samotný vysvětloval v Radě bezpečnosti OSN, jak by se dala sestrojit záminka k útoku. "Může to být násilná událost, kterou Rusko vznese proti Ukrajině, nebo nehorázné obvinění, které Rusko vznese proti ukrajinské vládě," tvrdil Blinken.

Západ mluví sám se sebou o válečné situaci, kterou Rusko popírá. Nyní Blinken podle očekávání bude v pátek v Mnichově sedět na pódiu v konferenčním hotelu Bayerischer Hof se spolkovou ministryní zahraničí Annalenou Baerbockovou, aby hovořili o ukrajinské krizi. Ministři zahraničí předních západních ekonomických mocností se pak navíc budou dohadovat na dalším postupu.

Německo předsedá této skupině sedmi (G7), která zahrnuje také USA, Velkou Británii, Francii, Itálii, Kanadu a Japonsko. Pravidelný host Sergej Lavrov zůstává doma a Západ je tak zastoupen v Mnichově z velké části sám. V bavorské metropoli se očekává také generální tajemník OSN, který zahájí konferenci, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a šéfové EU.

"S politováním musíme konstatovat, že konference se v posledních letech stále více proměnila v transatlantické fórum," zhodnotila tuto situaci mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová. Expertní setkání ztratilo objektivitu a integraci jiných pohledů, bez Lavrova, který byl v posledních letech jedním z nejvěrnějších hostů vedoucího konference Wolfganga Ischingera, komentuje ARD.

S ohledem na konferenci si Rusko v současné době připomíná také 15. výročí projevu šéfa Kremlu Vladimira Putina v Mnichově v roce 2007. Už tehdy – dlouho před ukrajinským konfliktem – si ruský prezident stěžoval představitelům NATO a USA na nekontrolované rozšiřování západní aliance k ruským hranicím a obvinil Spojené státy z vytvoření mocenského centra, které jedná bez kontroly. Rozšiřování NATO nevedlo k větší bezpečnosti ve světě, ale k většímu počtu úmrtí, řekl Putin v únoru 2007. "Jakýkoli náhodný incident bude mít za následek bombardování a střelbu." Ruská státní média také používají obrázky loňského stažení USA z Afghánistánu a komentují, že to Putin předpověděl. Přitom podle DeutschlandTrendu ze 17. února 2022 většina Němců odmítá členství Ukrajiny v NATO.

Tři desítky hlav států a vlád a více než 80 ministrů bude v Mnichově kromě ukrajinské krize se bude v Mnichově diskutovat i o dalších tématech. Ale i skutečně velká témata této doby, jako je změna klimatu, digitalizace a systémová konkurence mezi demokracií a autokracií, pravděpodobně ustoupí do pozadí s ohledem na akutní ohrožení míru v Evropě, uzavírá úvahu německá ARD.

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.