Názory členů Československé strany socialistické v reformním roce 1968 – 3. část

Předchozí část textu naleznete ZDE.
Kdybyste měl/a určit, co považujete za nejvýznamnější záruky socialistické demokracie v ČSSR, co byste postavili na první tři místa?

Členové ČSS za nejvýznamnější záruku socialistické demokracie v zemi považovali, pluralitní volební systém s možností výběru z více na sobě nezávislých politických stran. Za primární předpoklad to považuje téměř polovina členů (45 %) a další dvě pětiny to řadí na druhé nebo třetí místo. Třetina dotázaných na první místo zařadila předpoklad existenci Národní fronty a jejího demokratického programu, další třetina to zařadila na druhé nebo třetí místo. Desetina členů na první místo staví svobodné a nezávislé fungování sdělovacích prostředků, na druhé a třetí místo to pak staví až dvě třetiny respondentů. Činnost nekomunistických stran Národní fronty řadilo mezi tři nejvýznamnější záruky demokracie v socialistickém pojetí více než polovina (53 %) stoupenců. Pro necelou čtvrtinu je fundamentální zárukou socialistické demokracie v ČSSR vedoucí úloha KSČ, pro většinu členů (63 %) ale tento předpoklad mezi významné nepatří. Nejméně významným faktorem je podle mínění členů ČSS vliv společenských organizací jako ROH, Svaz družstevních rolníků, Československý svaz mládeže apod.
Ve vašem volebním obvodu máte zvolit jednoho poslance. Na toto místo kandiduje několik jednotlivých kandidátů navržených politickými stranami nebo společenskými organizacemi. Zvolen je ten, kdo dostane nejvíce hlasů /tzv. jednomandátový volební obvod/. Jste pro tento způsob voleb?

Pro variantu volebního systému, ve kterém by jeden volební obvod zastupoval vždy pouze jeden volený zástupce, byla většina populace (62 %). Mezi členy ČSS však tento systém až takovou podporu neměl. Těsná nadpoloviční většina členů strany (53 %) byla proti. Jednomandátový volební obvod měl podporu čtyř členů ČSS z deseti.
Ve volbách kandidují samostatně politické strany. Můžete zvolit jednu politickou stranu, ale nemůžete volit jmenovitě poslance. Poslanecké mandáty mezi politické strany jsou rozděleny podle výsledků voleb. Zvoleni jsou kandidáti podle pořadí uvedeném na kandidátní listině. Jste pro tento způsob voleb?

Pro systém, ve kterém lze dát hlas politické straně ale bez možnosti upřednostnit kandidáta, bylo jen 17 % a dvě třetiny populace (68 %) jej odmítali. V členské základně ČSS tento systém podporovalo významně více lidí (29 %) lidí. Přesto ale byl většinou odmítnut (61 %).
Ve volbách kandidují samostatně politické strany. Máte možnost volit jednu politickou stranu a na její kandidátní listině označit kandidáta, kterému dáváte přednost. Poslanecká místa jsou rozdělena politickým stranám podle výsledků voleb /tzv. vícemandátový volební obvod podle poměrného zastoupení/. Jste pro tento způsob voleb?

Tato varianta, která je prakticky identická se stávajícím demokratickým modelem měla tehdy podporu pouhé poloviny obyvatel. Mezi členy ČSS však významně převažovala podpora tohoto systému.
Do voleb je předložena sdružená kandidátní listina, na které jsou uvedeni kandidáti všech politických stran a organizací s označením své stranické příslušnosti. Můžete vybírat určitý počet kandidátů z různých stran a organizací. Zvoleni jsou ti kandidáti, kteří dostanou nejvíce hlasů /tzv. vícemandátový obvod/. Jste pro tento způsob voleb?

Většinovou podporu veřejnosti (55 %) měla varianta voleb, ve kterých by se použila sdružená kandidátní listina více stran. Tento model byl ale uvnitř členské základny ČSS většinou odmítán (54 %).
Ve volbách je předložena jednotná kandidátní listina sestavená podle návrhu politických stran a organizací. V uplynulých letech jsme si zvykli nazývat ji společnou, jednotnou kandidátkou NF. Byl byste pro zachování dosavadní kandidátky NF, v níž z uvedeného počtu kandidátů škrtnete ty, s kterými nesouhlasíte?

Nejvýraznější rozpor mezi běžnou populací obyvatel ČR a členy ČSS byl v otázce zachování jednotné kandidátky NF. Pro členy ČSS je příznačný nesouhlas s tímto mocenskopolitickým modelem. V nesouhlasu se zachováním jednotné kandidátky NF byly členové ČSS mnohem konzistentnější než veřejnost. Proti se vyslovilo téměř devět z deseti členů ČSS, kdežto v populaci s tímto nesouhlasilo jen 55 %.
Z uvedeného lze usoudit, že členové ČSS byli v otázkách mocenskopolitického uspořádání pokrokovější než běžná populace. ČSS sice uznávala vedoucí úlohu KSČ ve společnosti, na druhé straně usilovala o to, aby NF byla napříště platformou střetávání odlišných názorů a stanovisek, které by KSČ musela brát v úvahu při vytyčování dalších klíčových úkolů ve společnosti. Podle představ ČSS a jejího předsedy B. Kučery měly být politické strany na platformě NF rovnoprávnými partnery komunistů. Zdaleka největší podporu z hodnocených variant mocenskopolitického uspořádání měl u členů ČSS model vícemandátového volebního obvodu s možností upřednostnění kandidátů, tedy prakticky dnešní způsob voleb.
V příštím, posledním dílu seriálu článků z průzkumu mezi členy ČSS z léta 1968, Vám představíme hodnocení tehdy existujících deníků podle důvěryhodnosti.
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 4174x přečteno
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.