Plán Dobešova poradce je v principu špatný

obrazek
13.11.2011 19:57
V posledních dnech vzbudil rozruch nový plán poradce ministra školství Dobeše V. Klause mladšího, který plánuje zavést tzv. malé maturity, komplexní přezkoušení znalostí žáků základních škol. Podle výsledků zkoušky by byli žáci zařazeni buď do skupiny, jež jim umožní jít dále na gymnaziální typ školy, nebo do druhé skupiny, v níž bude možno jít pouze cestou řemesla, tj. středního odborného učiliště. Cesta k maturitě se žákům zařazeným do této skupiny prakticky zavře.

akové ,,rozsortýrování" dětí již na primárním vzdělávacím stupni se však jeví na druhé straně jako nedemokratické, protože neumožní žákům ani rodičům se svobodně rozhodnout, jaký typ školy pro své děti zvolit. Klausův návrh má též zřejmě posílit učňovské školství a řemeslo obecně, protože některé obory již učiliště pro velmi nízký zájem žáků neotevírají vůbec. S návrhem Dobešova poradce vyslovila nesouhlas opozice, která jej v principu odmítla.

Ministr školství J. Dobeš přivítal tento plán s neskrývaným nadšením a je jisté, že jej brzy rozpracuje do formy příslušného návrhu zákona. Argumentuje tím, že již na základních školách by mělo k takové selekci, která je prý běžná ve světě, docházet. ,,Malá maturita" podle něho přispěje ke skutečně objektivnímu změření dovedností a vědomostí žáků. Dobeš se ještě předtím nechal slyšet, že stejně jako na středních školách by mělo probíhat závěrečné komplexní přezkoušení také na základních školách.

Dobešův plán počítá s tím, že by se mělo týkat žáků v páté a deváté třídě. V páté třídě proto, že se jedná o první třídu druhého stupně, a proto je třeba žáky testovat a shrnout znalosti předchozího, tedy prvního stupně. Devátá třída je pak podle Dobeše logickou volbou - je to poslední ročník základní školy před vstupem na školu střední.

Podle mého názoru se však v tomto případě jedná o plán příliš tvrdý, nezohledňující stupeň psychické vyzrálosti žáků základních škol, a ve svých důsledcích velmi rizikový. Pro dvanáctileté žáky pátých tříd to bude znamenat velký stres, protože na první velkou zkoušku nebudou dostatečně psychicky připraveni. Zkouška samotná je špatná v tom, že rozdělí žáky na dvě kvalitativně odlišné skupiny - na ,,vítěze", kterým bude dovoleno jít na vyšší typ škol, tedy gymnázia, a na ,,poražené", kteří proti vlastní vůli půjdou ,,pouze" na řemeslo. Neboť žádné velké zkoušení na jakémkoliv vzdělávacím stupni nemůže být z principu stoprocentně objektivní ani indikátorem toho, zda dotyčný žák skutečně má schopnosti jít na gymnázium či naopak.

Domnívám se tak, že ,,malá maturita" bude mít spíše kontraproduktivní důsledky, protože ti, co jedním testem úspěšně neprojdou, půjdou i proti své vůli studovat školu, kterou studovat nechtějí ani nechtěli. Navíc si připočtěme notnou dávku nervozity zkoušených, jež se může negativně podepsat na celkovém výsledku vynikajícího žáka či premianta. Čistě hypoteticky, když to dovedeme do extrémů, možný génius, který by později vynikal v přírodních vědách či v jiném odvětví a přispěl významnou měrou svému oboru i společnosti, by musel ,,pouze" nahazovat zdi, pokud by v rozřazovacích testech neuspěl. S tím návrh Dobešova poradce evidentně nepočítá, a proto hrozí poměrně vysoké riziko plýtvání budoucími talenty či kapacitami.

V principu má být zachována svoboda rozhodování každého žáka a rodiče. Pokud se rozhodne student jít na gymnázium, nemá mu v tom nikdo bránit, ač jeho prospěch třeba nebyl nejlepší. Zachování stávajícího stavu se mi tak jeví jako schůdnější cesta, která již dlouhou dobu funguje. Pokud by měla existovat ,,malá maturita" na základních školách, měla by pouze sloužit jako nezávazný informační ukazatel pro ředitele škol a učitele. A podle toho by měl ministr školství důsledně precizovat a zlepšovat kvalitu vzdělávacího procesu.

V úvodu jsme zmínili, že Klausův plán má zřejmě zatraktivnit a zpopularizovat řemeslo, o nějž v poslední dekádě znatelně klesl zájem. Neúspěšní žáci, byť nadaní či talentovaní, by museli vzít zavděk právě řemeslem, k němuž třeba ani nemají předpoklady, chybí jim manuální zručnost atd. Má se jít skutečně touto nedobrovolnou cestou? ,,Malé maturity" tak spíše připomínají represivní nástroj a vrací nás hluboko do minulosti, kdy existovaly kádrové posudky, které skutečně rozhodovaly o tom, zda žák půjde studovat, či se vyučí. Proto si myslím, že proponovaný plán je krok špatným směrem, který bude mít negativní důsledky jak pro žáky, tak i jejich rodiny.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Jaroslav Židlický

Naprostý souhlas s autorem. Názor Klause juniora, pokud bude vězeňským psychologem - promiňte ministrem školství Dobešem akceptován, povede k destrukci tzv. propustnosti školské soustavy, která byla považována za jednu z významných předností. Garantovala totiž, že jakkoliv se žák po ukončení základní školy rozhodl a  měl ke studiu potřebné předpoklady, mohl dosáhnout až na vysokoškolské studium. Sám mohu posloužit osobním příkladem.Po ukončení ZDŠ jsem odešel do učení, po jednom roce učení jsem úspěšně přešel na střední odbornou školu a po jejím absolvování i na školu vysokou. Na vysoké škole se tedy mohli "potkat" studenti, kteří měli zkušenosti jak z učebních oborů, odborných středních škol, či gymnázií .A světe div se žádná z těchto skupin studentů si nevedla na vysokošlských studiích vyloženě neúspěně. Zatímco gymnazisté v prvních dvou letech studia lépe zvládali teoretické předměty, např.deskriptivní geometrii, matematiku a fyziku, absolventi odborných středních škol si lépe vedli v dalších letech v disciplinách zaměřených již na studium vybraného oboru. Je proto naprosto zcestné bourat něco co se leta osvědčilo a brát tak žákům základních škol při volbě budoucího povolání možnost svobodné volby, volby která může být i reálnou šancí dosáhnout na vysokoškolská studia pro všechny a bez rozdílu prvotní volby.Dovolím si připomenout, že ona" propustnost" školského systému byla ikonou vzdělávací soustavy totalitní socialistické společnosti a jak bylo shora uvedeno zajišťovala rovnou příležitost pro všechny.   

vafor

Nevím jestli je vize Klause ml. postavena jen a pouze na jednom testu - dost pochybuji. Poslední dobou se za nejspolehlivější "poznávací/hodnotící" materiál o žáku/studentovi bere jeho portfolio - tedy jak školní, tak mimoškolní činnost, veškeré relevantní informace k dítěti se vážící. Samozřejmě mimo jiné i výsledky různých testů. Pokud bude toto posuzování stát na portfoliu a nikoli jen jednom testu, tak je to určitě lepší než současný systém, který je hodně "prokorupční" - o přijetí na školu rozhoduje ředitel ...

Dále silně pochybuji, že selekce bude restriktivní, nepochybně bude možné navštěvovat soukromé SŠ i se špatnými výsledky, nepochybně bude systém prostupný pro opravné termíny atd.  Tedy pokud je už snaha se trefovat do přiopravovaných změn, chce to znát konečnou verzi a zamýšlenou praxi daných opatření.

Vzhledem k tomu, že neznám osobně ani připravovaný materiál ani jeho tvůrce, nevylučuji, že se mýlím a autor článku má ve všem pravdu, jen tomu prostě nevěřím.