Zavede Německo opět brannou povinnost?

3.3.2022 10:51
Válka na Ukrajině vyvolala v Německu novou debatu o opětovné aktivaci branné povinnosti. Poptávka křesťanské demokracie po „všeobecných službách“ je také zpět na stole, ale má to budoucnost, táže se ARD ? Po té co byla pozastavena před více než deseti lety, stále se čas od času diskutuje o jejím znovuzavedení a v současné době místopředseda CDU Carsten Linnemann spojuje odvod s takzvanou generálkou. "Už léta propaguji pro absolventy škol, mladé ženy, mladé muže nejen komunitní rok pro Bundeswehr, ale také pro sociální služby, humanitární organizace, technické pomocné služby, hasiče a dobrovolné kluby." Tento návrh přednesla bývalá předsedkyně CDU a exministryně obrany Anneta Kramp-Karrenbauerová již v roce 2018, aby mladí občané sloužili společnosti po dobu jednoho roku, což se jí nepodařilo za Merkelové prosadit.

Nyní za ni vedou kampaň kromě Linnemanna i jednotlivá sdružení křesťanských unionistů pod sloganem "povinná služba", jejímž znakem je „pruská vojenská bota“ upravená pro Bundeswehr. . Návrh CDU nazývaný povinný "sociální rok" se však setkává se skepsí v samotných řadách Unie a i její tzv. vládní frakce se k návrhu staví kriticky. Panují obavy, jak všeobecnou povinnost sloužit jeden rok vůbec právně odůvodnit, navíc když je to také otázka mezigenerační spravedlnosti. Bezpečnostní politička za Spojenectví 90/ Zelené Sara Nanniová upozorňuje, že není tak dobré, když starší lidé často vytahují toto téma a říkají, že mladá generace teď musí dělat rok ve službách společnosti. Koaliční sociálně demokratický partner v osobě obranného politika Wolfganga Hellmicha, by chtěl vést debatu o obecné službě, ale většina frakce SPD to považuje za individuální názor. Na co se utratí těch 100 miliard, táže se obranný politik třetí vládní strany liberální FDP Marcus Faber: "Požadování povinné vojenské služby, zejména pro mladé lidi, nemá nic společného s bezpečnostní situací v naší republice a mělo by být nyní z této debaty vynecháno. Musíme se soustředit na zlepšení situace a operační připravenosti Bundeswehru.“

Vlajka Ukrajiny současně vlaje ve větru před budovou Bundestagu mezi vlajkami Evropské unie a Německa, upozorňuje ARD, a to v době požadavků na navýšení branného rozpočtu v projevech semaforových vládních frakcí. Obranný expert opoziční AfD Rüdiger Lucassen je pro okamžitou reaktivaci branné povinnosti poté, co ji Německo v roce 2011 zrušilo. Obranný expert CDU Roderich Kiesewetter ale upozorňuje na ZDF, že však Bundeswehr není v současné době schopen přijímat desítky tisíc rekrutů každý rok. : „My ani už na to nemáme budovy a k dispozici je pouhých 250 „baráků“ které by měly pojmout 700 000 lidí, a to ještě rozdělených podle pohlaví. To je špatná debata.“ A přesto, když nastane příležitost jako nyní, debata o odvodu a všeobecné službě se vede znovu a znovu upozorňuje veřejnoprávní německá rozhlasová a televizní stanice.

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.