Zbyněk Fiala: ČSSD opt-out zruší, DPH sníží

ČSSD zruší opt-out a komerční pilíř důchodového systému, stejně tak zvýšení dolní sazby DPH. Odmítne také zavedení jednotného inkasního místa, triku, kterým by se promíchaly vybrané daně s vybraným sociálním pojistným. Tak aspoň budou číst radikálnější čtenáři to nejkonkrétnější z programových tezí o důchodové reformě, které zahájily sérii veřejných debat o reformních návrzích ČSSD. Realisté budou opatrnější. Klíčová věta pod seznamem odmítaných vládních záměrů zní: V případě realizace kteréhokoliv z těchto návrhů se ČSSD po případném převzetí vládní spoluodpovědnosti zasadí o jejich revokaci.“ (http://www.cssd.cz/inews/aktualne/ctyri-reformni-kroky-cssd-pro-duchodovou-reformu)

Tři věci jsou nepřijatelné i v obecné metodě, jak mají návrhy reforem vznikat. Zaprvé, nesmí to být – slovy Vladimíra Špidly – developerský projekt, kdy někdo něco vymyslí, a pak to začne za drahé peníze lidem vtloukat do hlavy prostřednictvím různých agentur. To je nestabilní řešení, protože vláda se změní a projekt padne. Velké věci se dají připravovat jen společně, a mají-li být trvalé, musí být důkladně prodiskutované. Rozbíhá se proto obdoba bruselského procesu. Nyní byla vydána „zelená kniha“ s jasnějšími záměry i s otevřenými otázkami, a byla poskytnuta expertům, nevládním organizacím a veřejnosti k diskusi. Vznikla také mailová schránka novyprogram@socdem.cz, kde lze s autory komunikovat. Ke konci prázdnin se shromáždí připomínky, proběhne série seminářů a veřejných debat po celé republice a výsledek se soustředí do „bílé knihy“. Ta bude podkladem pro programovou konferenci ČSSD někdy v listopadu.

Je na změny skutečně tolik času? To je možná zbytečná otázka. Jestliže je zřejmé, že příští vláda opt-out zruší, byl by blázen, kdo by do toho šel, ať už na kterémkoliv konci. Vedle toho, pokud se máme vyhrabat z hnojiště provizórií a pirátských pastí, jiná metoda než důkladná veřejná diskuse asi těžko připadá v úvahu. Souvisí s tím i další nepřijatelný prvek: případná expertní skupina (vládní komise pro příslušnou reformu) nesmí obsahovat žádné lobbisty. Odstrašujícím příkladem je druhá Bezděkova komise, která je z poloviny obsazena zástupci finančního sektoru. Není divu, že v celém systému zaostřili jen na miliardy, ze kterých by si po desítky let odštipovali svá procenta, případně všechno (metodou špatného podnikatelského záměru).

Další, třetí prvek, jak se rázně oddělit od toho nejhoršího z minulosti, zazněl až první v diskusi. Příprava reformy by měla zahrnout také zahraniční poradce. Nesmí vycházet jen z provinciálního českého prostředí, z opojení, že jsme zase jednou vynalezli trakař. Obecná neznalost mezinárodních standardů, která v zemi vládne, láká různé vůdčí duchy k nepěkným manipulacím a podvodům. Nezbytné je také oslabit vliv lenosti a neschopnosti těch, kdo to s námi myslí dobře, ale zmůžou se jen na přešlapování v závěji nesmyslů. Bude mnohem lepší, když projekt popojede ve vyjeté stopě.

Na návrhu, který nyní ČSSD předložila, jsou patrné stopy školení profesora Jaroslava Vostatka z Vysoké školy finanční a správní. Vrátil nás k úvahám o výhodnosti pomyslných finančních účtů v průběžném systému (NDC), jaké mají třeba Švédové. Zatím je to však v poloze “až někdy“. Návrh se o tom zmiňuje v souvislosti se stanovením věkové hranice odchodu do důchodu – silnou stránkou NDC je, že na věku moc nezáleží. Český systém zatím směřuje k hranici 65 let unisex, to bude dobíhat mezi lety 2025 – 2030. „V mezidobí bude ČSSD připravovat a postupně zavádět prvky nefinančního příspěvkově definovaného systému (NDC), který vytváří mnohem větší prostor pro individuální volbu pojištěnců a učiní apriorní stanovení této hranice v zásadě irelevantní,“ píše se v návrhu. Máme-li to přeložit do češtiny, uvedená věta naznačuje, že ČSSD uvažuje o zavedení individuálních účtů v průběžném systému, takže by byl víc zásluhový a člověk si mohl snáze spočítat, kolik důchodu dostane. Kdo by pracoval déle, dostal by víc. Kdo by chtěl jít do důchodu dřív, spočetlo by se mu, kolik má teoreticky našetřeno, a hned by ho takové nápady přešly.

Systém NDC je přísně zásluhový, proto musí být doplněn sociálním pilířem pro lidi s nízkými platy, který je financován z daní. Tak daleko zatím návrh nesahá, ale poukazuje aspoň na to, že důchodový systém by měl sloužit jen pro starobní důchody, zatímco invalidní, vdovské či sirotčí důchody musí být financovány z něčeho jiného, než je sociální pojištění. Inu, z daní. A solidarita se do systému dostane prostřednictvím progresívního zdanění. Návrh se zatím drží krotkých dvou sazeb daňové progrese, ale v debatě padla oprávněná připomínka, že pak to systém zbytečně polarizuje. Daňová progrese musí začít u středních příjmů.

ČSSD odmítá jak opt-out, tedy vyvedení peněz z průběžného systému s harakiri zvyšování DPH, tak druhý komerční kapitalizační pilíř. Jeden už máme, stávající penzijní připojištění, ovšem nedostatečné a nevýkonné. Vylepšeme to, co je. Měl by sloužit opravdu jen pro penze (jinak vrátit státní příspěvek) a zkusme do něj víc zatáhnout zaměstnavatele. Mohl by být také nosičem záměru, že u těžkých a nebezpečných povolání budou zaměstnavatelé povinně přispívat například 3 procenta ze mzdy do fondu, který pak umožní zvýšit penzi těm, kdo opravdu musí do důchodu už v 60.

Návrhu ČSSD lze vytknout mnohé, například že je upovídaný a leckde nahrazuje invenci zašmodrchanými formulemi, které jsou charakteristické pro dokumenty z oblasti sociálního práva (hlavně, aby tomu nikdo nerozuměl). Pokud však má dát veřejnosti naději, že problémy, kterými se pravicová koalice ohání, jsou řešitelné spravedlivějším a snesitelnějším způsobem, musí být přehlednější a jasnější. Ale to je detail, který se nejsnáze opraví. Doufejme, že vyniknou i silné stránky návrhu, který si konečně začíná všímat toho, že stejně důležité jsou fungující rodiny s dětmi, služby, umožňující matkám pracovat, lepší podmínky pro zaměstnávání starších pracovníků, zdravotní prevence a spousta dalších věcí, které rozhodují o tom, zda se společnost jako celek dokáže uživit. To by mělo v nadcházející debatě rozkvést také. Tam už naděje je.