Boj o zrno

obilí ilustrace
27.7.2023 21:48
... je tu zas. Za mého mládí se o zrno ovšem skutečně bojovalo. I malé děti pomáhaly stavět rodičům panáky na družstevním poli, aby denní výdělek rodičů byl lepší... Nikomu dnes nevysvětlím, že mě bavilo chystat provísla (česky povřísla), pomáhat svazovat snopky a pak ty snopky snášet a sestavovat z nich panáky, jejichž hlavy se svázaly dalším províslem a překryly (v pase zlomeným) snopkem jakoby čepicí; Ó, jak jsem si lebedil, když jsem dosáhl nohou na ovládací pedál branky, která na žacím stroji za lištou po uvolnění zanechala úhledně urovnané obilí pro svázání snopu, a velcí chlapi mě nechali chvíli dělat nejdůležitější práci na světě: živit národ; už v té době se ovšem uplatnily samovazy, kde províslo nahradil špagát a hlavní úkol boje o zrno byl už jen sestavit snopy do panáků. Nejradostnější ovšem bylo počítání hotových panáků před soumrakem, kdy navzdory tmě bylo jasné že při 3,80 Kčs za jednotku práce stál dnešní den za to - ach kdepak nějaké evropské dotace na elektromobilitu, to jsme netušili tehdy ještě zhola nic)

Motto:Levné ukrajinské obilí zaplaví náš trh a sníží se ceny veškerého obilí na trhu.

[volně z titulků méédií]

Pokaždé, když vznikne podobný myšlenkový chaos (viz motto výše), který všichni ventilují s cílem za každou cenu najít to špatné, označit viníka, vzbudit emoce a zkusit slabomyslného s hroší kůží prosit o něco, co by napravilo poměry, popř. natáhnout dlaň (když už, tak!), tak docela vážně přemýšlím nad tím, jak si odečíst nějaké desítky let ze svého věku a najít v tom všem podnikatelskou příležitost. Chcete-li se cítit trochu mladší, uvažujte se mnou hypoteticky nad nějakým takovým experimentem, třeba:

     Zkusme si jako výchozí situaci představit záplavu obilí, levného údajně proto, že je zatíženo kontaminací, kdoví prý také jestli není ze zamořené země v dosahu Černobyla atd.... Ono je samozřejmě levné dílem díky nižším nákladům, dílem díky jinak neprodejnému dočasnému přebytku v určité oblasti, dílem díky dumpingovým cenám a našla by se řada i dalších méně významných příčin.

    No a tato záplava obilí na trhu, kterou na první pohled každý přednostně využije k předzásobení pro svoji výrobní potřebu (výrobci krmiv či potravin) nebo pro překupnictví (papír snese vše), tak tato záplava obilí způsobí dlouhotrvající přebytek na našem i evropském trhu, což ostatním evropským, potažmo našim zemědělcům znemožní podej vlastního obilí za ceny převyšující náklady.

    V takové situaci si představme jakýkoliv subjekt (kapitálově silný podnikatel, ale i státem či obcí řízený subjekt, možná také neziskový subjekt, který by předem zisky směroval do (zatím je nebudu jmenovat) místních projektů), který by měl vykoupeno veškeré disponibilní obilí z "našich relativně ekologických" provozů na základě veřejných, exkluzivních smluv s neanonymními dodavateli za zálohové ceny na úrovni cen ukrajinského obilí.

    Tedy takový subjekt by pochopitelně musel mít otevřené účetnictví. To znamená, že by to nemohl být podnik, který má více činností, protože by asi nemohl prosperovat, pokud by musel zveřejnit vše. Ale zveřejnění veškerých údajů o množství nakoupeného, o množství prodaného a o množství skladovaného obilí pro účely veřejné kontroly (o formě a vyloučení machinací také snad až jindy) by neznamenalo prozrazení žádného obchodního tajemství.

    Stejně tak by dodávající výrobci byli pod veřejnou kontrolou (výměra sklizně, objem prodeje výlučně jednomu dodavateli, FU by jen na vyžádání potvrdil, že nedošlo v uplynulých měsících k nákupu jakéhokoliv obilí od jiných).

    Bylo by pak zajímavé, jak by se takové obilí uplatnilo na trhu, jaký by třeba výrobny krmných směsí, mlýny a pekárny atd. měly odbyt, když by existovaly jiné firmy, v jejichž účetnictví by nefigurovaly jiné dodávky obilí než od subjektu, který nenakoupil prokazatelně jediné zrnko ukrajinského obilí. [To je také výjimečná situace, pro kterou platí Fordovo "...kdybych měl posledních  dolarů. tak je dám do reklamy".]. Existovalo by tu nezanedbatelné množství "prokazatelně odlišného obilí" od obilí na trhu, označme ho třeba "předvykoupené lokální obilí". Zásadně se pozitivně odlišit od konkurence je jeden ze zdrojů  konkurenční výhody, umožňující zvýšení ceny [tak nejak to pravjá múdré manažérské knížky].

Co by se asi tak v kráké době ukázalo? Co myslíte?

Že je každému (výrobci potravin, překupníkovi i konečnému zákazníkovi) jedno (nebo tomu nevěří), že ukrajinské obilí je čímsi kontaminovaném a v důsledku toho se tedy "předvykoupené lokální obilí" nedá prodat za vyšší ceny (a tedy výrobcům nebude z čeho k původní záloze nic doplatit).

Že v naší ekonomice nefungunguje zpětná vazba? Ta přece funguje vždycky, problém by byl v tom, že odráží něco jiného, než co se veřejně tvrdí.

Že by se prodalo veškeré "předvykoupené lokální obilí" za cenu vyšší než ukrajinské (po odečnení manipupačních a skladovacích nákladů) a tato diference by ukázala skutečnou podnikatelskou příležitost pro jiné?

Že by ukrajinské obilí bylo obtížnější prodat bez ohledu na nízkou cenu? (to asi ne, protože rozsah výše uvedeného "experimentu" by na poprvé nemohl být velký-o tom snad jindy)

Že by naše obilí bylo stejně kontaminováno jako to ukrajinské?

Že by sice stále platilo "papír snese vše", ale u "předvykoupeného lokálního obilí" by si každý mohl ověřit že ne, aby mu dal přednost - jinak by neobhájil vyšší náklady na obilí.

Ať již by se ukázalo cokoliv, zajímalo by mě to a (úvodem zmíněný)myšlenkový chaos  by mi už tak nevadil.

 

      Stačí. Bylo by to jako experiment něco, o čem jsem dosud nikde nečetl. Jistěže by se muselo využít všech možností, rezerv, záložních řešení, aby v případě, že by výsledná prodejní cena "předvykoupeného lokálního obilí"nepřevýšila ani o korunu cenu obilí z Ukrajiny (nemluvě o vícenákladech), dal se projekt uzavřít beze ztrát a s čistým štítem. .... a v tomto bodě je třeba myšlenkový průjem zastavit. Nechme to tedy spát.

       Proto jsem také už na jaře zasadil více o dva řádky brambor, řádek mrkve, cibule a petržele a obilí pro slepice kupuji přímo při žních, takže vidím nejen, co kupuji, ale i kolik se hnojilo a stříkalo během roku (to vedu v patrnosti i kvůli včelám své dcery). I u kupovaných výrobků z mouky mám pár kritérií, která  jen tak mimoděk bez zvlášního soustředění respektuji. Takže asi se až ke mně ukrajinské obilí nedostane (možná výjimečně formou lihu z obilí k výrobě alkoholických nápojů nebo škrobu). Nebudu tedy škrob a pokud zjistím, že by mne chtěl trh znovu zaktivizovat do boje o zrno, rád se podělím s dojmy.

luis
Vývojář (ročník 1955), se zkušenostmi z ekonomiky, managementu, zemědělství a techniky. Zajímám se o makropolitiku a makroekonomiku pouze z pohledu jejího dopadu na lidi, které znám a z pohledu jejich možných reakcí.
Klíčová slova: ukrajinské obilí

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.