Co se zákonem o veřejných zakázkách?

obrazek
5.2.2014 22:53
Velkou ostudou našich právních norem je zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.

Každý, kdo se s ním v praxi již někdy setkal, musí potvrdit, že některé jeho paragrafy vyloženě nahrávají vzniku korupce ve vztahu uchazeč a zadavatel. Ministerstva tyto paragrafy tupě plní, úředníkům nic jiného nezbývá. Ministerstvo pro místní rozvoj, které je odpovědné za tento lupičům nahrávající zákon, již několik let nečinně přihlíží a zločinné paragrafy neruší ani neupravuje.

Pro příklad uvedu jeden klasický vzorový případ výběrového řízení.

Písemnou výzvou o předložení nabídky a kvalifikačních předpokladů je osloveno v rámci podlimitního výběrového řízení 5 uchazečů. 3 z nich odpoví, že nemají o zakázku zájem, což svědčí o neschopnosti zadavatele udělat si průzkum trhu a oslovit skutečné potenciální uchazeče, které zájem budou mít. Základním hodnotícím kritériem v této soutěži je nabídková cena. Na otvírání obálek se podle zákona mohou uchazeči účastnit. Tam se uchazeči dozví mimo jiné i nabídkové ceny svých soupeřů a pokud jsou tedy jen 2 i to, kdo z nich může zvítězit. Následuje posuzování nabídek komisí. Pokud nabídky odpovídají zadání, není třeba dalšího vyjasňování, pokračuje se v hodnocení podle hodnotících kritérií. Vítězí ten, kdo má nejnižší cenu. Pokud však komise usoudí, že je třeba dostat od uchazečů vyjasnění nabídky, osloví je, aby do 3 dnů toto vyjasnění dodali. Pokud uchazeči vyjasnění nedodají, jsou vyřazeni a do hodnocení nepostupují. V našem případě je to jednoduchá školní úloha pro toho, kdo má nabídkovou cenu vyšší - vyjasnění záměrně nedodá a nechá se ze soutěže vyřadit. Nemá co ztratit a postupuje systémem, když nemám šanci vyhrát já, nevyhraješ ani ty. Podle § 84 zákona totiž, pokud pro hodnocení zůstane jen jeden uchazeč, musí se výběrové řízení zrušit. Takže nevyhraje ani ten, kdo by měl třeba nejlepší nabídku. Opakovat takové  výběrové řízení nemá smysl, když byly odhaleny nabídkové ceny.

Kde je tady prostor pro korupci?

Samozřejmě hned na začátku, kdy zadavatel úmyslně, pod vlivem korupčního jednání, oslovuje jen ty uchazeče tak, aby byl zvýhodněn jeden. Tzv. "křoví" napíše, že o zakázku nemá zájem. Tady je díra v zákoně, kde se nevyžadují žádné konkrétní podmínky, že by měli být osloveni skutečně ti praví kvalitní a ověření dodavatelé. Při vzniku této situace by mělo být výběrové řízení zrušeno a osloveni kvalitní uchazeči.

V žádném případě by neměli uchazeči být při otvírání obálek - nehrozí zde, že by státní úředníci něco zanedbali, nemusí je nikdo kontrolovat, natož uchazeči. Uchazeči by neměli znát v této fázi nabídkové ceny soupeřů, můžou se pak podle toho záludně chovat - viz výše úmyslné vyřazení se.

Ve fázi posuzování nabídek může být podplacená komise, která rozhoduje o vyřazení nebo o požádání o vysvětlení. Tady neplatí žádná logická pravidla, když se prostě komise rozhodne, uchazeče vyřadí (důvod si najdou) nebo ho úmyslně požádá o podání vysvětlení, čímž znemožní zvítězit lepšímu, protože jeho soupeř ho zničí sám svým úmyslným vyřazenímí. Logicky je to již vlastně fáze hodnocení, ale bez pravidel.

Většině již kovaných gaunerů, kteří chtějí veřejné soutěže vyhrát jsou šibalové - vezmou s sebou do soutěže spřízněnou firmu, která dá větší cenu než šibalové a v případě požádání o vysvětlení vždy komisi odpoví, čímž zamezí zrušení soutěže. Šibal postupuje do hodnocení a soutěž vyhrává. Velice prosté, ale bohužel přímo vygenerované tímto naším slavným zákonem.

Toto byl jen částečný příklad - v jiných paragrafech jsou další možnosti korupce, to by bylo ale na dlouhý román.

Nikdo z našich politiků nemá odvahu tento zákon změnit, nevěřím, že to dokáže nová vláda. Jde přece jen o udržení možností posunovat státní peníze tam, kam je někdo potřebuje posunout. 

novotny
Zabývám se problematikou využití poznatků moderního výzkumu a vývoje pro zlepšení stavu naší společnosti.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.