Mohou být tzv. církevní restituce zdaněny?

Dobrý den, dovolte několik poznámek ke komentáři pana Antonína Šebka:

1. Už jsem upozornil (22. 10. 2013, http://vasevec.parlamentnilisty.cz/blogy/distingovany-d-d), že p. A. Šebek mnohdy místo věcných argumentů autory jiných názorů spíše uráží (lze to též zjistit, pokud si fulltextem zobrazíte jeho další komentáře k textům jiných autorů na tomto webu). Je to totalitní způsob myšlení a jednání – s jiným názorem se přece nepolemizuje, nositel jiného názoru se osobně uráží. A. Šebek proto začíná slovy: „Už jsem četl hodně různých šlintů, ale takový ještě ne.“ A končí … „jsem přesvědčen, že jste si o tom problému nic podstatného nepřečetl. Je to takový druh negramotnosti“.

2. Už jsem také na tomto webu p. A. Šebka upozornil, že by každý pisatel měl psát česky − správně by mělo být slinty – viz Český slovník věcný a synonymický, díl III, Praha 1977, s. 2776 – ale chápu, že tvorovi s totalitním myšlením, když nadává, na nějakém tom háčku nezáleží; podstatná přece je, když chybí silné a hutné argumenty, síla a hutnost nadávek. Dále upozorňuji na další jazykové chyby A. Šebka.

3. Pan A. Šebek argumentuje údajnými usneseními Ústavního soudu ČR – ovšem chybně. Ve svém textu píšu, že žádná soukromoprávní smlouva nemůže nahradit ústavní zákony tohoto státu, žádná taková smlouva (s jedním nebo osmnácti subjekty) daňové zákony nenahrazuje; to byla podstata mého článku, podstata mé polemiky s Milanem Štěchem, který tvrdil opak (pan Šebek opět projevil svou neznalost jazyka českého, verzálami napsal: „smlouvu mezi státem a 18-ti církvemi“, správně má být „18ti“). Platí, že daně a poplatky lze ukládat pouze na základě zákona (viz výše v textu článku), nikoli soukromoprávní smlouvou.

Dále platí: Žádné usnesení Ústavního soudu ČR netvrdí (a ani nemůže), že by soukromoprávní smlouva nahrazovala ústavní zákony, tedy že by bylo možné, aby taková smlouva (s kýmkoli) mohla pravomocně určit daňový režim smluvního plnění. Pan A. Šebek tvrdí opak, ale v tom se mýlí.

A pokud jde o možné změny ve zdaňování církevních tzv. restitucí: Ustanovení § 15 odst. 6 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), podle něhož „finanční náhrada není předmětem daně“ lze rozhodnutím Parlamentu ČR zrušit, stejně jako lze zrušit vyloučení příjmů z bezúplatného nabytí věci podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi ze základu daně právnických osob podle § 18a odst. 1 písm. f) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a tím je tedy zdaňovat (ještě přece k převodům zejm. nemovitých věcí dochází).

4. Pan A. Šebek tvrdí, že pokud by „stát změnil svoje stanovisko a odstoupil od uzavřené smlouvy, potom by církve … měly opět nárok na příspěvky od státu“ a znovu se uchyluje k osobnímu urážení … „nevím, co byste na tom proti Vámi navrhovaným šlintům a šílenostem získal. Velký mínus do státního rozpočtu“ (správně česky by mělo být ‚velké minusʻ). Pan A. Šebek zde čtenáře opět mystifikuje: Zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), přece lze rozhodnutím Parlamentu ČR změnit; tzv. příspěvky na činnost církvím, fakticky dary církvím od všech občanů, které však občané neschválili (většina z nich je proti nim), tedy tyto dary žádné být nemusejí. A zákon č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, byl k 5. 12. 2012 předchozím zákonem zrušen. Mohlo by tak konečně dojít k odluce církví od státu; usiloval o to už T. G. Masaryk. Proč mají občané, kteří to nechtějí, dávat ze svých prostředků (= z veřejných prostředků) nějaké dary církvím?

5. Našel jsem četné názory pana Antonína Šebka týkající se církevních tzv. restitucí na těchto i jiných webových stránkách − myslím, že působí jako (nejspíše) katolický propagandista. Proto méně argumentů (k neobhajitelnému se těžko argumentuje, viďte) a více osobních urážek. Katolická propaganda tímto způsobem pracuje stovky let; naštěstí už autory jiných názorů církev nemůže upalovat. Ale pane Šebku: Máte právo na svůj názor a právo na to kdykoliv a kdekoliv ho vyslovit; to je součást demokracie. A já s Vámi budu vždy slušně a věcně polemizovat, nebudu Vás osobně urážet, jako to činíte Vy svými slovy o „šlintech“ a „negramotech“. Doporučuji však méně katolické propagandy a více odborných argumentů. Dříve, než začnete komukoliv nadávat do negramotů, měl byste se pokusit sám si danou problematiku věcně ujasnit.

Ale pište dál.