Spor o daně mezi A. Babišem a ČSSD

 Rok se s rokem sešel a daňové příjmy bez pojistného na sociální zabezpečení meziročně vzrostly o 18,8 miliardy korun, to jest 3,4 %. To není úplně málo, ale určitě to není ani žádný grandiózní nárůst. Má-li ale stát výrazněji snižovat schodek státního rozpočtu a má-li strukturální deficit během několika let dosáhnout kvalitativně jiných hodnot a hospodaření státu se má dostat z deficitu, bude třeba zvýšit daňové příjmy. A ty je možné zvýšit v zásadě dvěma způsoby.

Zaprvé zajištěním růstu hospodářství.  Zdá se však, že v tomto a v příštím roce se bude české hospodářství pohybovat v tempech růstu kolem 2,5 %. To je sice lepší než za pravicových vlád v letech 2008-2013, kdy docházelo ke stagnaci. Ale není to žádný razantní růst.

Zadruhé změnou struktury daní.  V roce 2008 změnila tehdejší  pravicová vláda strukturu daní v ČR tak, že daňové příjmy státu byly zkráceny o cca 80 miliard korun. Zejména tím, že byla odstraněna daňová progrese. A dlužno dodat, že teorie, která předpokládala, že podnikatelské subjekty s nižšími daněmi budou vytvářet více pracovních míst a více investovat, nebyla potvrzena. Stejně jako se v praxi nepotvrdilo mnoho jiných akademických a neoliberálních ekonomických teorií.

Myslím, že logickým požadavkem ČSSD, o kterém nyní tato strana začala mluvit, je uplatnění druhé, zvýšené sazby daně z příjmu právnických osob, přesněji největších firem. Většinou firem se zahraniční majetkovou účastí. Chápu, že mezi ty největší firmy, o které by se jednalo, by patřil také (ryze český) Agrofert, což je firemní uskupení, které nepochybně těží ze svého oligopolního postavení v oboru potravinářství.

Již mnohokrát jsem upozorňoval, že za rok 2013 odešlo ze země na účty mateřských společnosti 315 miliard korun dividend zaplacených do zahraničí českými dceřinými společnostmi.  Nikdo jistě neuvažuje o tom, že by se ve prospěch českého státu využila celá tato suma nebo její větší část, ale umím si představit, že by to mohlo být několik desítek miliard korun z této částky.

Pokud by došlo k souběhu robustnějšího hospodářského růstu a uplatnění vyšší sazby daně z příjmu pro největší firmy, často oligopolního charakteru, mohlo by to během několika málo let vytvořit situaci k přechodu k vyrovnanému státnímu rozpočtu. Vyjádření A. Babiše o tom, že se s daněmi hýbat nebude, anebo si pro to musí ČSSD najít jiného koaličního partnera, je zcela populistické. Kdo by rád slyšel, že nějaká vláda uvažuje o zvýšení dani? Ale daňové příjmy státu se A. Babišovi razantně zvýšit nepodařilo.

Ale zvýšení daní v úvahách ČSSD, tak jak to chápu, se týká jednoznačně těch, kdo na to mají a kdo odvádějí desítky miliard dividend do mnohem bohatších zemí, než je ta naše. Toto zvýšení daní by se vůbec netýkalo ani zaměstnanců či drobných živnostníků, ani středně velkých či větších českých firem.

Jiří Paroubek