Děti z Lidového domu…

Rozhovor je ukázkou toho, jak probíhá myšlení Zaorálků, Sobotků a Špidlů. A proč se SOCDEM sesunula, ba přímo zřítila z pozice nejsilnější politické strany v zemi v mé éře do pozice tříprocentní hvězdné pěchoty. Příznačná je odpověď na dotaz, jenž v rozhovoru přišel a který je logický, na hlavní priority, které chce L. Zaorálek v Bruselu prosadit.

První věcí není u našeho milého přítele ukončení války na Ukrajině, ale boj za minimální mzdu. Zvýšení minimální mzdy na základě evropské směrnice by prý nafouklo minimální mzdy v Česku o 5000 korun měsíčně. To zní úžasně. Jako sociální perpetuum mobile. Ale kolik zaměstnavatelů z těch zhruba 150 000 až 200 000 zaměstnanců s minimální mzdou tenhle atak na své firemní rozpočty pak unese? Je to opět krásný slib, asi tak, jako před volbami do sněmovny v roce 2013, kdy Sobotka se Zaorálkem slibovali zrušení církevních restitucí. Ještě dnes mám před očima jejich plakáty, na kterých byli vyobrazeni tuční preláti jako ti, vůči nimž je potřeba vést před volbami útok. A po volbách skutek útěk... No, ale co když válka na Ukrajině metastázuje do jaderného konfliktu? Pak je růst minimální mzdy vcelku zbytečný, že?

Druhou věcí, kterou Zaorálek slibuje v Evropě zajistit, je bydlení. Prý „finanční nástroj, který se připravuje, má pomoct dostupnému bydlení“. Luboši, ty jsi přeci byl členem Poslanecké sněmovny i vlády a vedení strany v době, kdy jsme iniciativně prostřednictvím skvělého odborníka na bydlení, doktora Přikryla, iniciovali z mého návodu návrh vzniku zákona pro financování komunální bytové výstavby. Ten návrh zákona s využitím britských a rakouských zkušeností se propracoval ve sněmovně až do druhého čtení. A vaším lajdáctvím, Hamáčkovým a Tvým, se nedostal těsně před volbami na podzim 2021 ve sněmovně do třetího čtení. Podle podobného zákona se v Anglii staví zhruba 50 tisíc komunálních bytů ročně a desítka tisíc bytů ročně se mohla uz stavět i u nás. Vy jste se ale zabývali jinými prioritami. Např. jak zajistit, aby řidiči objížděli jezdce na kolech v minimální vzdálenosti 1,5 metr apod. Prostě politice nerozumíte. A zejména nerozumíte lidem a jejich potřebám. Vršíte plané sliby a nemáte na to je plnit. A vlastně je ani sami neberete vážně. Hned po volbách to pro vás skončí.

Vrchol bezradnosti v pořadí třetí, který L. Zaorálek nabízí, je přístup k velkým firmám, „jejichž velká část zisku mizí v daňových rájích, jako je Lucembursko, Irsko či Malta“. „Ty peníze, a to jsou stovky miliard, musí zůstávat v České republice ve mzdách, investicích a daních“. To je infantilní ekonomické blouznění. Odhaduje se, že v daňových rájích z Česka každoročně končí cca 55 mld. korun. Luboš, náš starý popleta, si to trošku spletl s odvody dividend do zahraničí, které dosahují v některých letech i přes 300 mld. Kč (např. loni). Pro Lubošovu informaci existuje pradávná evropská směrnice, která tuto záležitost upravuje. Dává možnost zemím, v tomto případě i České republice, uplatnit mimořádné zdanění dividend. Ale má to jeden malý háček. Je potřeba upravit také dohody o dvojím zdanění, čemuž se pochopitelně státy jako jsou Německo, Francie, Nizozemí ad., budou bránit. Ale ve jménu solidarity mezi bohatými a chudšími zeměmi EU by měli být i oni k takovému návrhu vstřícní. Upravit tuto směrnici je mnohem naléhavější úkol nežli pofiderní útok na daňové ráje, který se ani v době, kdy L. Zaorálek byl ve vládě, tedy za předsednictví B. Sobotky a později A. Babiše, nekonal. Zase jeden úplně nekvalifikovaný a nevěrohodný slib.

Na jiném místě rozhovoru L. Zaorálek říká: „…to mě dneska nezastaví. My musíme být schopni formulovat program“. No, to je snad sranda. Vy žádný program, hoši z Lidového domu nemáte, nebo to berete tak, že se blíží volby a tak se musí sepsat nějaký program? Jen tak mimochodem, ten váš program pro evropské volby jsem si přečetl a je to opravdu slabota…

A pak se L. Zaorálek ve svém rozhovoru zabývá také mnou. Že prý jsem „světový rekordman v počtu založených politických stran. A navíc se dnes sotva můžu vydávat za sociálního demokrata“. Je pravda, že jsem byl u založení dvou stran. V listopadu 1989 u Nedbálka na Národní třídě jsem spoluzakládal sociální demokracii. A v roce 2011 jsem spoluzaložil, resp. obnovil stranu Národních socialistů. Do ČSSD, což je strana, kterou vedla ještě před čtyřmi měsíci Jana Volfová, jsem vstoupil letos v lednu a předsedou jsem se stal 17. února. Ostatně, pokud vím, L. Zaorálek byl za starého režimu členem ČSS, pak byl v Občanském fóru, pak přešel do liberálního Občanského hnutí, a když mu tam voliči vypustili rybník, přesunul se do sociální demokracie. Luboš nám nějak trpí ztrátou paměti. Jestli dobře počítám, byl členem čtyř různých politických stran. No, a pokud někdo posuzuje, jestli jsem nebo nejsem sociálním demokratem Tak mu jen mohu říci, že je to starý bolševický zvyk, posuzovat někoho, jestli je nebo není dost pravověrný. Já už někdy od 18 let říkám, že jsem názorově socialistou. A to platilo a platí, jestli jsem byl členem strany Národních socialistů za starého režimu i později anebo ČSSD.

Ostatně reprezentanti strany Lidového domu, která je pro přijetí eura (Špidla), pro navýšení (rozuměj vojenské) pomoci EU Ukrajině z 51 mld. eur na vyšší částku (Zaorálek) a jejíž předseda otevřeně podporoval válkychtivý Západ a českou vládu ve válce na Ukrajině, už s reformním socialismem společného mnoho nemají. 

No, prostě jsou to podaření socialisté. Asi jako ti socialisté, co kdysi v roce 1914 v Říšském sněmu v Německu hlasovali pro válečné úvěry. Taky museli vědět, jaké hekatomby lidských obětí budou ve válce následovat.

Věřím, že předvolební taškařice pořádaná nyní Lidovým domem pod vedením Šmardy a Zaorálka před volbami do EP bude posledním vystoupení těchto politických žabařů na politické scéně.

Karikatura z produkce ateo.cz