„To je syn toho propíchnutýho…

Byl to cílený útok ČT na volební kampaň sociální demokracie a je dobře, že přichází v tomto momentu, tedy zhruba šest týdnů před volbami. Po shlédnutí takového pořadu bych, být na místě Matouše, okamžitě spakoval své věci a už bych se neukázal a zejména bych stáhl své jméno z kandidátky ČSSD. 

V průběhu příštího týdne totiž mj. začne proces a bývalými špičkami Ústeckého kraje v rámci kauzy fondů Severozápad. Obžaloba chce těmto, před lety nejvyšším představitelům Ústeckého kraje vesměs za ČSSD, v čele s bývalou hejtmankou, prokázat rozsáhlé malverzace s evropskými fondy. A tak jediný závěr, který si volič na Ústecku o Matoušovi udělá, je shodný zhruba s první větou tohoto článku.

Je dobře, že redaktoři pořadu  nechali se k celé záležitosti kandidáta Matouše vyjádřit také  Lukáši Jelínkovi z Práva. L. Jelínek se letos v lednu totiž ve svých článcích v Právu, spolu se svými redakčními kolegy, snažil hledat hnidy na Petru Bendovi. Přitom ten jediný z někdejších funkcionářů ČSSD v Ústeckém kraji nejen, že nebyl nikdy policií z ničeho obviněn (kromě častých mediálních útoků, organizovaných vlivovou agenturou, o níž se říkalo, že měla úzké vazby na B. Sobotku), ale dokonce má dnes bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné. Chce se mi říci, kdo z Vás to, hoši, má?

Prostě parta, která vede sociální demokracii v Ústeckém kraji, vygenerovala kandidáta, který svou přítomností na kandidátce může zničit celou volební kampaň ČSSD. Ústecký kraj je pátým nejlidnatějším regionem v zemi. Dá se očekávat, že útoky na Matouše, pokud ihned neodstoupí z kandidátky, budou pochopitelně pokračovat a to k tíži celé ČSSD.

V roce 2007 jsem jako předseda ČSSD na sjezdu prosadil do stanov princip presumpce viny. Uplatnění tohoto principu v praxi mj. znamenalo, že pokud bylo někomu sděleno obvinění policií, odešel z kandidátky. B. Sobotka za svého předsednictví tento princip využíval čistě účelově. U těch, kdo mu vadili, prosadil, aby stranu opustili. U svých politických přátel na jeho dodržení ale netrval.

Samozřejmě, že princip presumpce viny neznamená, že z veřejných a stranických funkcí ČSSD odejde člověk, který je napaden např. tiskem. Tedy presumpce viny se vztahovala jen na ty, kteří jsou obviněni policií, což je nepatrná část členů každé politické strany. Samozřejmě, že argumentem těch, kteří se principu presumpce viny obávají, je, že u nás dochází tu a tam k policejním a soudním přehmatům, právě pokud jde o sdělená obvinění. Ale to jsou záležitosti spíše výjimečné a pak, pokud obvinění nebudou prokázána, by se takovému člověku mělo dostat plné morální a politické satisfakce. To je ostatně běžná praxe ve vyspělých západoevropských demokracií, kterým se snad chceme přiblížit.

V Ústeckém kraji je situace o to složitější, že o hlasy, o které tradičně usiluje ve volbách ČSSD, letos budou usilovat silně fortifikované hnutí ANO a Piráti. V čele obou kandidátek se totiž objevují lídři těchto dvou stran – Babiš a Bartoš. Pokud ČSSD se svou kandidátkou na Ústecku něco ihned neudělá, vysají jí zejména tyto dvě strany zbytek voličského elektorátu. Odchod Matouše z kandidátky je tedy politicky nezbytný a stejně tak nezbytný by měl být i odchod lidí, kteří jeho nominaci v ČSSD v Ústeckém kraji prosadili.

Pokud by byl ale do jejich kandidátky  zasáhl před měsícem Jan Hamáček, byli by právě tihle lidé první, kdo by křičeli něco o vnitrostranické demokracii. A umím si představit, že zmíněný L. Jelínek, případně další redaktoři Práva, by macerovali J. Hamáčka coby stranického diktátora…