Jiří Paroubek: Kdo jsou přátelé občanů?

Podíváme-li se na povolební situaci v ČSSD, musíme si položit několik otázek:

1. Zda je volební výsledek 20,45%, dosažený ČSSD, úspěchem?

2. Kdo nese za tento výsledek odpovědnost?

3. Jak se mají chovat odpovědní lídři strany po volbách?

4. Jde M. Zemanovi, Haškovi i Sobotkovi primárně o občany – voliče či nikoliv?

Teď k první otázce. Nemá smysl si nalhávat, že výsledek 20,45% hlasů, který dosáhla ČSSD v těchto volbách, je dobrý. Ostatně, dobrý nebyl ani vítězný výsledek 22,1%, který dosáhla ČSSD ve volbách do sněmovny v květnu 2010 pod mým vedením. Bylo možné dosáhnout lepšího volebního výsledku? Určitě, ale ne o moc. Prostě významná část českých voličů očekává své spasení od stran s podivnými lídry, mlhavým programem, bez zkušeností s řízením státu a politické historie. Příklad Věcí veřejných a TOP 09 z minulých voleb voliče neodstrašil. A. Babiš si koupil významnou část mediálního trhu (MFD, LN a iDnes.cz). Část médií je vůči němu ve velmi příznivé neutralitě (TV Barrandov a časopisy z mediálního impéria M. Soukupa) a zbytek médií čeká od A. Babiše a skupiny Agrofertu na inzerci. A. Babiš před volbami (možná už dávno před volbami) došel k dohodě s dalšími velkými (rozuměj největšími) hráči české ekonomiky. To mu umetlo cestičku třeba i do České televize. Tedy shrnuto a podtrženo: volební výsledek ČSSD úspěchem sice není, ale může být východiskem k vládní spolupráci. I v roce 2010 tato možnost existovala. Já jsem ale nechtěl s Bártou a Johnem vůbec jednat, pošpinit se takovým jednáním. Proč? Další vývoj mi dal zcela za pravdu.

K druhé otázce, tedy, kdo nese za volební výsledek odpovědnost? Je to celé vedení ČSSD ve všech jeho údech! I v roce 2010 tomu tak bylo, ale mně šlo primárně o to neuvrhnout ČSSD do chaosu, který by nutně vyvolalo odstoupení celého vedení. Obával jsem se, aby se vedení strany poté nezmocnili dobrodruzi… Prostě vykonal jsem oběť, kterou jsem považoval za nezbytnou pro stranu. Ostatně, ve volební kampani, která předcházela, byla na mne a mou rodinu rozpoutána taková štvanice, že jsem „toho“ měl dost. Tlak, pod který jsem byl řadu let, a který se ještě vystupňoval před volbami, by se dříve či později projevil vážnými politickými chybami a zdravotními problémy. Kromě toho jsem necítil před volbami v květnu 2010 v té štvanici ani solidaritu dalších lidí z vedení. Volební tým, vedený J. Tvrdíkem, nedokázal využít obrovské finanční prostředky k tomu, aby eliminoval dopady antikampaně, vedené tehdy proti mně. Po mém odstoupení převzali vedoucí funkcionáři ČSSD vděčně vůči mně argumenty i metody pravice a pravicových médií. Štvanice, tentokrát od „vlastních“ lidí pokračovala. Co je to za lidi? Na štvanici se podíleli jak Hašek, tak Sobotka, ten ovšem spíše promyšlenou eliminací mých politických pozic v ČSSD. ČSSD oba dva tito politici v posledních třech letech ovládli podobně jako dva hlavní akcionáři velkou společnost, tedy v poměru 51% ku 49%. Říci, že jeden z nich je odpovědným za volební výsledek a druhý nikoliv se nedá. Oba dva jsou ale mladí, do politické penze se jim nechce… Jsou na něj ale oba zralí. Měli by dát oba své funkce k dispozici již teď s tím, že konečné rozhodnutí ponechají na mimořádném sjezdu, který lze svolat za tři až čtyři měsíce. Na něm by se rozhodlo o setrvání či nesetrvání jednotlivých členů vedení ve funkcích.

Jsem u třetí otázky, jak se chovají lídři v nastalé situaci? No jinak, M. Zeman a M. Hašek jako jeho marioneta, jako skutečný kačer na provázku, se společně pokusili B. Sobotku podříznout doslova jako podsvinče. Je mi líto všech, kteří se na této brutální operaci podíleli. Nechápu je. Nemají elementární slušnost ani odpovědnost ke státu a k voličům, kteří je volili (i těm, kteří je nevolili). Pokud situaci, kterou rozpoutali Zeman s Haškem – a Sobotka, byť se jen brání, na ní není také bez viny – neuklidní, destruuje to v krátké době i tak složité pozice ČSSD ve společnosti.

Pokud M. Zeman vyzývá B. Sobotku k odstoupení, je to nestoudnost nemající obdoby. Vodu káže a sám víno pije! Pamatuji se, jak dovedl ČSSD například v roce 2000 ke katastrofální prohře v krajských a senátních volbách. Strana tehdy v krajích dostala cca 15% hlasů, a 1 (slovy jeden) mandát ze 27 možných v Senátu. Tehdy Miloše ani nenapadlo, aby odtáhl z politiky. Teď žvaní o odpovědnosti. Zrovna on…

M. Zeman a M. Hašek přeci musí vědět, stejně jako já, že nejbližší spolupracovník B. Sobotky, právník R. Pokorný, zajišťoval a zajišťuje pro A. Babiše řadu choulostivých byznysových záležitostí. A za velké peníze. Mohl bych dokonce říci, za jak velké. A. Babiš bude s radostí hru s B. Sobotkou na sestavu budoucí vlády hrát. A pokud se obě dvě znesvářené strany v sociální demokracii neumoudří, začne A. Babiš s pravicí jednat o svém premiérství. Tedy, když to jinak nepůjde… A tu už jsem se volně dostal k odpovědi na čtvrtou otázku. Jde všem těm fešákům o demokracii a o stát? V jisté morální výhodě toho, kdo byl teď gangstersky přepaden, je B. Sobotka.

Jediné východisko, které by mohlo krizi ČSSD, hrozící jejím schizmatem i rozpadem, překonat, je vrátit se rychle do bodu nula. Hašek (ten především) i Sobotka by se měli omluvit české veřejnosti za nepovedený spektákl, který uspořádali, a zahodit nedělní usnesení předsednictva, to znamená začít spolu znovu úzce spolupracovat. V zájmu země. Pokud toho nebudou schopni, ať táhnou oba.

A hroch na Hradě? Ten má z ostudy kabát. Ale na pár týdnů by se měl stáhnout z oběhu a zasahovat do politických věcí co nejméně. Je to už druhá katastrofální chyba, kterou během pár posledních týdnů udělal. První byla v souvislosti s komunikací aféry první slečny. A druhou vidím v brutálním pokusu o ovládnutí ČSSD. Teď se ovšem Zeman dokonale demaskoval. Jemu nejde o lidi, o tuhle zemi. Jde mu jen o moc. To musí vidět každý soudný člověk.