Průzkum CVVM: Vláda v propadáku…

Lidé, kteří jsou velmi spokojeni, se vyskytovali v zásadě výjimečně. Je to podobné jako v průzkumu důvěry  vládě, kdy jen 2% dotázaných vládě rozhodně důvěřují. Mezi těmi, kteří nejsou spokojeni, ale ani nespokojeni, je 23% lidí. A prakticky dvě třetiny občanů (65%) odpovědělo, že jsou nespokojeni. Je to zdrcující zjištění a vláda se snad může jen utěšovat, že se mírně snížil počet nespokojených oproti předposlednímu měření v říjnu a listopadu 2023 z 69% na 65%. Podobné utěšování jsou ovšem jen těšínská jablíčka. Je to základní zjištění, které průzkum CVVM poskytuje. Nespokojenost veřejnosti nabyla zdrcujících rozměrů.

Vládě důvěřuje jen jedna pětina Čechů. Takovou vládu, tedy vládu s tak nízkou podporou veřejnosti, jsme tu ještě neměli. A vláda se přitom pouští do dalších a dalších konfliktních záležitostí, které ani neumí dobře řešit. Ona je vlastně neumí řešit. Mám na mysli důchodovou reformu,  situaci v nemocnicích a obecně ve zdravotní péči obyvatel. Situaci s platy učitelů a dalších zaměstnanců škol. Ale také třeba spravedlivé rozdělení dotací v zemědělství a mohl bych ve výčtu pro vládu neřešitelných otázek pokračovat.

Jen a jen chyby opozice můžou vést k tomu, že vládní pozice se může mírně upevňovat. Přechodně takové upevnění může nastat po volbách do EP, neboť k těmto volbám v minulosti zásadně nechodili voliči levice, což se promítalo do volebního výsledku relativním úspěchem středopravých stran. Opakování tohoto scénáře je možné, ale bylo by chybné, kdyby vláda z toho vyvozovala něco více, než jen to, že jistá část voličů prostě nevidí smysl se vůbec zabývat Bruselem a volbami do sboru, který považuje za zbytečný.

Poslanecké sněmovně důvěřovalo v únoru 20% dotázaných občanů. Vyšší důvěra veřejnosti je zaznamenána u prezidenta, který v posledních dvou měřeních získal podporu 52 %, respektive 54% občanů. Je to ovšem pokles oproti důvěře, které se P. Pavel těšil v prvních měsících svého mandátu.

Krajská zastupitelstva se drží, pokud jde o důvěru veřejnosti poměrně vysoko, na 44% podpory.

A nejlépe jsou na tom tradičně obecní zastupitelstva, respektive starostové, kteří se těší obecně podpoře zhruba dvou třetin respondentů průzkumu. Je to ostatně dlouhodobý jev a tato čísla vysoké důvěry v obecní zastupitelstva a starosty lze sledovat prakticky jako setrvalá. Zdá se, že čím blíže je samospráva a státní správa občanům, tím je větší důvěra v ní. Samozřejmě s výjimkou prezidenta, kde zejména na počátku každého volebního období se projevuje důvěra občanů ve funkci hlavy státu spíše nežli v samotnou osobu prezidenta.

Jiří Paroubek