Dluhy kam se podíváš... A ještě porostou

Společnosti v podnikové sféře budou mít velké problémy se splácením svých závazků, neboť jim v důsledku poklesu výkonů (tedy příjmů) poklesne také likvidita a zisk. Státy mohou vydat pro řešení krizové situace, ať už spojené s pandemií nebo následně s oživením ekonomiky, více oběživa, aby bylo přístupnější jak firmám, tak domácnostem. To je však spjato s rizikem  vysoké inflace. To sice ve svých důsledcích může snížit reálnou výši dluhů, ale také třeba deposit občanů i firem v bankách a oslabit kupní sílu domácností. Vlády si v posledních  dvanácti letech, tedy od poslední globální recese, půjčovaly velmi rychle. A jejich závazky se za oněch dvanáct let téměř zdvojnásobily na 70 bilionů dolarů v závěru roku 2019. Přitom polovina z 35 bilionového absolutního přírůstku dluhů, připadá na USA a Čínu - dvě největší ekonomiky světa. Prudce se za toto období zadlužily také vlády Španělska, Británie, Japonska, Francie a Itálie. Tedy, s výjimkou Německa, které drželo své veřejné finance na uzdě, to byly vlastně všechny nejvýznamnější světové ekonomiky. Rekordmanem, pokud jde o podíl veřejného dluhu k HDP, není ale Řecko anebo Itálie, ale Japonsko. To, na konci minulého roku vykázalo podíl svého veřejného dluhu k HDP na 237%. Přitom se počítá, že na konci tohoto roku bude mít v důsledku navýšení svých závazků podíl tohoto ukazatele na 252%.

Mimochodem Řecko má podíl svého veřejného dluhu k HDP méně než 200%, na tuto úroveň ovšem dosáhne už letos. Vysoký státní dluh k HDP má i Itálie (135%), přičemž se počítá, že se úroveň veřejného dluhu k HDP letos zvýší na 156%.

Obří nárůst veřejného dluhu k HDP zaznamenají letos také Spojené státy. Na konci roku 2019 byl podíl veřejného dluhu k HDP v USA na 109%, letos se počítá s jeho zvýšením na 131%.

Německo postupně v posledních několika letech snižovalo úroveň svého veřejného dluhu k HDP až na 60%. Letos Němci počítají s navýšením na 69%.

Čína, jedna ze dvou největších ekonomik světa, se letos dostane z 54% veřejného dluhu k HDP na 65%.

Také Česko počítá s růstem podílu svého veřejného dluhu k HDP letos z dosud velmi pozitivních 31% na 38%. Toto navýšení podílu veřejného dluhu k HDP je sice nepříjemné, ale stále ještě dává prostor v příštích letech rozvinout celou řadu „budovatelských programů“, které by umožňovaly restrukturalizovat a rozsáhle modernizovat českou ekonomiku, její infrastrukturu, zejména pak dobudováním sítě dálnic, ale také celé řady dalších jiných  užitečných projektů. Počínaje razantnějším uskutečňováním programu boje proti suchu vytvářením rybníků, mokřadů a přehrad.

Také daňová politika Česka stojí za revizi. A to v souvislosti s požadavky rychlejšího uplatňování technické revoluce, digitalizace a robotizace. Chtělo by to radikálně změnit daňové zákony zejména v oblasti daně z příjmu. Zlikvidovat či omezit desítky daňových výjimek a uplatňovat stoprocentní odpisovou sazbu u zavádění investic modernizačního charakteru do provozu. To zvýší zájem všech společností na rychlejším provádění technologické revoluce.

V posledních dvanácti letech se ve světě  „nelitovali“, co se týče růstu zadlužení, ani korporace mimo finanční sektor. Jejich závazky na konci minulého roku činily téměř 70 bilionů dolarů, což je o 70% více než v roce 2008. „Premianty“ v tomto směru, tedy v růstu  zadluženosti korporátního sektoru jsou např. Kanada, Francie, Švýcarsko a USA.

Nižší úroková míra v minulých letech navnadila k růstu spotřeby také domácnosti. Významnou část segmentu zadluženosti domácností tvoří investice do nemovitostí. Dnes domácnosti dluží bankám cca 48 bilionů dolarů, a to ve srovnání s 35 biliony dolarů na počátku roku 2008. Současné dluhy domácností dosahují 60% světového HDP. Nezadluženější v poměru k HDP jsou švýcarské, dánské a norské domácnosti.

A abychom zakončili jedním spíše optimistickým číslem, které nás může informovat o tom, kolik bude stát oživení dvaceti největších světových ekonomik, tak se jedná o částku 8 bilionů USD, což představuje skoro 10% světového HDP.