Vyhlídky průmyslu v Evropě/ČR po roce 2022

Na cenách energií, plynu a pohonných hmot, už možná nemálo českých rodin pocítilo, že nic není jisté. Zdražovat se bude dál. A to jisté je. 

Lze tak predikovat například podle znevýhodnění evropského průmyslu, které má jasně na svědomí americký protiinflační zákon (IRA). Jeho cílem je podpořit americký zelený průmysl, a znevýhodnit evropskou a čínskou konkurenci. K tomu slouží například i dotační balíček v hodnotě 369mld dolarů tj. 8,25 biliónu korun, který už dnes postupně odlákává evropské firmy do USA. 

Investice do zelených technologií a firem se ale přitom mají stát pro evropský průmysl stěžejní. Je zřejmé, že každý by se měl umět chovat jako dobrý hospodář, dávat si dosažitelné cíle, které si může dovolit. Evropská unie narozdíl od USA ale překvapivě činí politické kroky, kterými kope svým členským státům ekonomický hrob. 

Příkladem takového hrobu je například trvání na Green Deal. Takzvaná evropská zelená dohoda, která má za cíl snížit emise skleníkových plynů.

Podstatnou součástí Green Deal jsou dnes emisní povolenky, které se brzy přemění v uhlíkové clo. 

Bez tohoto cla, by totiž až na pár bohatých nadšenců nikdo dobrovolně dražší Evropské zboží nekupoval. Clo způsobí, že levné čínské zboží zdraží, a tak se v porovnání to evropské stane levnějším. Pro zbytek světa, mimo evropskou unii, ale bude čínské zboží nezatížené clem dál levné. Pochopitelně bude tedy zbytek světa dávat raději přednost čínskému zboží před evropským.

Dalším příkladem takového kopání hrobu je dopad Green Deal na automobilový průmysl. Ten je přitom pro českou republiku zásadní. Zastavení výroby dieselových aut, a přechod na elektromobilitu docílí snížení produkce až o 20％ oproti výrobě před covidem. Nejen že se bude vyrábět méně aut, elektromobily budou dražší, a ve městech tak vznikne pravděpodobně nový trend sdílených aut. Jak si ale s dostupností aut poradí mimo velká města? 

Vedlejší, ale stejně významný dopad snížení výroby bude na snižování pracovních míst. Výroba elektromobilu navíc vyžaduje méně pracovní síly, stejně tak pak jeho následná údržba. 

Co z automobilového průmyslu, který kdysi byl, a ještě pořád je, pro českou republiku klíčový ale skutečně zůstane na území republiky? Přesun produkce z evropských zemí do USA, o kterém jsme už mluvili, je dnes už patrný. Příkladem jsou čtyři silné výrobní závody společnosti Bosh, kde mimo jiné vyrábí i díly do elektromobilů. Už dnes se v těchto závodech optimalizuje produkce, a s tím ruku v ruce snižují pracovní místa až o 80％. 

Průmyslová válka mezi USA a čínou, uhlíkové clo, i nejistota z případných sankcí, to vše hýbe se zbytkem světa, a přirozeně nutí k vytvoření přátelských bloků. Vznikají seskupení jako Šanghajská organizace spolupráce, BRICS+, OPEC a Muslimské země, Rusko a společenství nezávislých států. Okaté přátelství mezi USA a Evropskou Unií ale očividně prospívá jenom jednomu z členů. Průmyslový vzrůst spojených států na úkor evropských firem jasně povede ke snižování životní úrovně zemí 27, a především všech jejích členů. Státy zbytku světa navazuje přátelství, aby se vzájemně posílily před konkurencí. Silnější jasně vyhrává. Evropa se ale nestane silnější díky rádoby šlechetným ekologickým poplatkům, ani díky toxickému vztahu s USA. Je důležité, aby voliči i v české republice sledovali vládu, a dávali pozor, jestli je nevede cestou, kde by jim mohlo být hůř. 

Jiří Paroubek

Psáno pro Lidové noviny, kde vyšlo v úterý 28. března