Je zvláštní okamžik v životě člověka být svědkem u soudu

Je smutné zjištění, jak fungují české soudy. Po šesti letech od chvíle, kdy byl údajně pronesen nějaký výrok, je velkým soubojem s pamětí si vůbec vzpomenout, jestli mohl vůbec takový výrok, a v tomto pojetí, zaznít.

Měl jsem údajně o R. Johnovi říci zhruba to, že mezi jinými českými politiky se také on podílel na tunelech v řádech desítek milionů korun.

Výrok tak, jak byl prezentován u soudu, jsem samozřejmě nepronesl.

Nicméně vraťme se k celé záležitosti, o které, být na místě Johna, bych mlčel a při zmínce o ní stydlivě zalezl pod stůl.

R. John byl předsedou představenstva firmy spojené se jménem R. Janouška – Ora print, která od roku 2002 zajišťovala pro VZP výrobu a distribuci časopisu – věstníku – VZP, určeného pro nejširší veřejnost. Podle uzavřené smlouvy měla tato firma třikrát do roka vydávat 500 tisíc kusů výtisků časopisu a zajistit přípravu jeho obsahu, výrobu a distribuci do schránek. Tedy třikrát do roka výroba distribuce a před tím samozřejmě redakce časopisu, a to vše bratru v letech 2002 – 2005 za cca 111 milionů korun ročně.

Poté, co byla v závěru roku 2005 ve VZP vyhlášena nucená správa a byla vyhozena ředitelka Musílková, se nucenému správci Pečenkovi podařilo vyboxovat snížení smlouvy s Ora printem na 87 milionů korun. Od roku 2006 už bylo tedy ušetřeno alespoň 24 milionů korun ročně a takto upravená smlouva byla v platnosti až do roku 2009. Kdyby smlouva nebyla takto upravena, Ora printu by bylo vyplaceno dalších téměř 100 milionů korun navíc. Nucený správce tedy jinak řečeno ušetřil VZP téměř 100 milionů korun. V roce 2010 byla uzavřena další smlouva, již s novým vydavatelem časopisu VZP, na částku 44 milionů korun ročně. I tak si myslím, že si nový vydavatel přijde na své.

Dnes jsem u soudu uvedl, že výrok, tak jak se objevil na jednom serveru, jsem nikdy neřekl, ale samozřejmě nevím, zda ty peníze, které byly každoročně v řádech desítek milionů korun ze strany VZP neproduktivně vynaloženy, spadly do Janouška, anebo do Johna. Takže, vážený čtenáři, posuď sám, kde a jaká je pravda.

Jiří Paroubek