Kdy vláda konečně začne řešit bydlení?

Prakticky denně se v médiích objevují děsivé informace, dokumentující, že patříme ke špičce mezi zeměmi EU, co do výše cen nových bytů. Ale také nájemného a na úplné dno, co do počtu vystavěných komunálních bytů.
Ano, sektor neziskového bydlení, ve kterém je v zemích EU vykazováno 25 milionů běžně provozovaných bytů (podle organizace Housing Europe), tak tento sektor u nás prakticky od roku 1948 neexistuje. Pokud můžeme ukázat jeho význam z hlediska četnosti obyvatel, kteří v těchto bytech bydlí, můžeme tento počet odhadnout na 80 až 100 milionů.
Před volbami do sněmovny se dnešní vládní strany holedbaly, kolik postaví za rok nových bytů. Jednalo se o desítky tisíc bytů. Ty sliby byly samozřejmě přiměřeně vágní, neboť zde vždy bude existovat určitá poptávka po bytech stavěných na komerční bázi a financovaných významnou měrou hypotékami. I když i tento sektor bydlení při úrokové míře, kterou lze nyní očekávat u nových hypoték (6 – 7%), bude utlumen.
Současný ministr pro bydlení (ano, MMR je ministerstvo mj. pro bytovou výstavbu) se zabývá a dokonce v mezinárodním měřítku (při návštěvě Izraele) úžasnou mocí konopí a potřebou jeho rozšíření při léčení zejména čehokoliv. Mohu s ním souhlasit, ale to bohužel problémy s nájemním bydlením na neziskovém principu nevyřeší. V současné situaci ceny nájmů ve velkých městech rostou vzhledem k tomu, že určitá část našich ukrajinských hostů má dost peněz na to, aby si zajistila byty i s vysokým nájemným v bytech soukromých majitelů. A ve městě jako je Praha, se čím dál větší měrou oživují krátkodobé pronájmy, tedy pronajímaní bytů na platformách typu Airbnb. Tyto byty pronajímané de facto hotelovým způsobem odkrajují z celkového bytového fondu další tisíce nájemních bytů. A zvyšují tak poptávku a nájemné.
Udivuje mě, kolik toho čeští občané snesou. Snesou inflaci na úrovni 20% nedostatečně finančně kompenzovanou státem. Stát naprosto selhává, pokud jde o regulaci cen energií, pohonných hmot, většiny základních druhů potravin, ať už stanovením maximálních cen či snížení nebo odbouráním DPH.
Také v bytové oblasti občané téměř mlčky trpí stav, který nyní je. Nové byty se sice staví, ale jsou cenově dostupnější spíše zahraničním investorům anebo těm šťastnějším z nás, kteří mají nadstandardní příjmy a bydlení si opatřují často jako investici. Průměrná česká rodina je v této situaci bez šance.
Je zřejmé, že vláda toho musí řešit mnoho. Pandemie a její nový přízrak. Drtivé rány průmyslu i společnosti v průběhu dvou let pandemie, dosud doznívají. K tomu ještě válka na Ukrajině a zejména z ní plynoucí růst cen plynu, elektřiny, pohonných hmot a vlastně všeho, kam v supermarketu vaše oko dohlédne.
Chápu, je to složitá situace. Ale každá vláda řešila něco, co zrovna neměla v repertoáru svého vládního prohlášení. Možná by to chtělo neoddávat se tolik problémům Ukrajiny a eskalace válečného konfliktu, ale více se věnovat problémům vlastních lidí a vlastní země. Samozřejmě, že premiér ani ministr přímo odpovědný za oblast bydlení (ministr pro místní rozvoj Bartoš) nemusí mít v této oblasti potřebné znalosti. O to více by měli mít snahu se obklopit odborníky v dané oblasti. A podle možnosti nejen těmi z řad developerů, kteří by samozřejmě rádi stavěli i komunální byty, tedy byty obcí, ale za peníze, za které staví nyní běžně na trhu s tím, že obce a potažmo stát (příspěvek na bydlení) všechno zaplatí.
Před více než dvěma lety jsem vnuknul svému dlouholetému kolegovi doktoru Přikrylovi, který je uznávaným odborníkem na oblast bydlení, včetně komunálního, myšlenku, zpracovat dva návrhy zákonů, které by posunuly situaci v této oblasti. A tak byl postupně zpracován návrh zákona, zabývající se financováním komunální bytové výstavby a návrh zákona omezujícího Airbnb.
Těchto návrhů se ujal tehdejší poslanec ČSSD Birke a prosadil je až do druhého sněmovního čtení. Bohužel, koaliční vláda, i když mohla zákon o financování komunální bytové výstavby prosadit do třetího čtení, toto v závěru volebního období neudělala. Je to škoda, protože bychom nyní měli instrument, který by umožnil stavět levné nájemní byty na pozemcích obcí, které by stavební pozemky dávaly neziskovým společnostem zdarma na výstavbu těchto bytů. Pozemky zdarma a unifikované projekty výstavby bytových domů by výrazně srazily ceny nájemních bytů. To by bylo velice žádoucí, protože výstavba levných nájemních bytů by zvýšila nabídku bydlení na trhu a pozitivně by tak ovlivnila směrem dolů i ceny nájemného.
Na MMR by mělo vzniknout pracoviště, které se bude zabývat dostupným bydlením v rámci neziskového sektoru, které v moderních zemích nikdo nezpochybňuje. A možnosti využití i nových moderních technologií, např. 3D tisku, jak se to děje v některých kalifornských městech. Tak se staví pro mladé rodiny malé, ale plnohodnotné byty.
Za vlády Václava Klause v 90. letech vznikl program, podle kterého bylo možné s podporou státu stavět poměrně levně komunální byty v gesci obcí. Bohužel tento program se vytratil z veřejného prostoru za Topolánkovy vlády a nebyl už nikdy plnohodnotné nahrazen.
Všechna náhradní řešení, jak se o ně pokusili např. na pražské radnici (radní Marvanová), jsou tak složitá, že jsou prakticky neživotaschopná.
Prostě, komunální bytová výstavba musí být řešena zákonem a na neziskovém principu. Jednoduše proto, aby zisk, pokud bude vytvořen společností provozující byty po skončení výstavby touto společností, zůstával ve prospěch údržby bytového fondu.
V Rakousku, kam jsem vždy v minulosti jezdil pro poučení a inspiraci v této oblasti, je téměř milion bytových jednotek v neziskových stavebních společnostech. Odhadl bych to opět, že nejméně třetina rakouského obyvatelstva bydlí v takových bytech. Právním základem pro výstavbu a správu bytů je zákon o neziskovém bydlení.
Doporučil bych panu ministru Bartošovi, aby kromě pozoruhodných aktivit, souvisejících s konopím, věnoval pozornost také problematice neziskového, nájemního bydlení.
V archivu svého ministerstva najde dva návrhy zákonů, které může jen oprášit a použít. Anebo použít jiný model, než ten rakouský a britský. Třeba model holandský. Ale něco by už udělat měl. Ze zkušenosti vím, že pokud by tyto dva návrhy zákonů vytáhl teď na světlo boží a pokud by do nich i nezasahoval, trvalo by to rok a půl až dva, než by zákony prošly legislativním procesem. Tedy vládou, sněmovnou, Senátem až k prezidentovi. A jsme pomalu na konci volebního období.
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 1897x přečteno
Komentáře
Zde bych rád příspěl,
jistou drobností. před jistou dobou se pan JUDr. I. Přikryl pohyboval v zahraničí
a studoval tamní systémy bydlení.
Navázal jsem s ním komunikaci a zeptal jsem se ho, v čem ty dobré systémy vedou nebo mohou vést k problémům.
Řekl, že se tím nezabýval aani nebude zabývat.
Ale nejen u vědecké práce, ale i v praktické politice je základem
při tvorbě koncepcí, ba i realizací politických programů,
hledání a odkrývání tzv. vedlejších efektů, zvláště těch negativních.
To hledání musí probíhat nejen u léčiv.
A to ty vedlejší efekty jsou dynamická záležitost.
Objevují se postupem času další. Grapefruitový efekt.
Právě dnes je to ještě mnohem důležitější.
Doba je tzv.vymknuta z kloubů a šílí.
Ceny explodují. Např.u bytů. kde např. jistá položka byla ve statisících, dnes je o řád výš.
Nezřídka se jedná o věc, která má tzv. životní funkci.
A co z toho plyne? Že tzv. běžné recepty nestačí.
A tak nezbývá někdy přejít na tzv. válečný systém:
- zastropované ceny
- nedostatkové položky na příděl
Řekl bych, že i onen kvalitní rakouský systém bydlení se otřásá.
A také považuji za velmi nebezpečné, snižování daní, např. ono DPH na některé komodity.
Ona cca 5% úleva na vstupech občanovi leckdy nijak moc nepomůže,
ale se státní bilancí to může dost zatřást.
Tento nástroj by se měl aplikovat až tehdy, když bude shoda na parlamentním návrhu zvýšení daní,
např. jde o daně majetkové a sektorové.
Mimořádně narostly totiž ceny vstupů, a služby občanům nelze prakticky údržet.
Velmi nebezpečné je to přehodit na občana,
systémem doplatků, příplatků a různých spoluúčastí. To nejen, že roztáčí inflační spirálu,
dochází k tzv. devalvaci přijmů, ale má to další negativa,
např. kalouskovské poplatky zhoršily zdravotní stav obyvatelstva (např. vysazováním léků na tlak),
což je dnes ještě nebezpečnější, díky covidové době (nejen zhoršení zdrav. stavu vlastním covidem, ale
ale i odkládáním již plánovaných zdrav. výkonů)
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.