Miroslav Němec: Kam se poděla kvalita výrobků na našem trhu?

obrazek
10.10.2013 09:53
V porevoluční době byl náš trh zaplaven spoustou výrobků, které zde před listopadem 1989 nebyly. Jaká je však jejich kvalita je na pováženou a 90 % z nich je třeba ohodnotit, jako nepoužitelné „krámy“, na kterých bohatnou zahraniční zločinecké řetězce, které pod garancí našeho státu okrádající naše spoluobčany a jen zaslepení tupci to nevidí, či vidět nechtějí. Na co však máme kontrolní orgány a celé kontrolní instituce?

Když jsem si v roce 1965 za první peníze vydělané na dvouměsíční brigádě místo dvouměsíčních prázdnin, a s významným přispěním rodičů, zakoupil první malý motocykl, dvousedadlový Pionýr JAWA 05, vyráběný tehdy v Povážských strojírnách na Slovensku, byl jsem v sedmém nebi. Na plnou nádrž jsem tehdy jezdil déle než měsíc, neboť spotřeba byla naprosto minimální a litr benzínu Speciál s olejem tehdy stál 1,70 Kč, takže jsem za 5,10 Kč měl plnou nádrž. Podotýkám, že tento malý motocykl jezdí dodnes, ač je to již celých 48 let a pokud snad nejde nastartovat na první „škrtnutí“, je třeba buď vyměnit svíčku, neboť dnešní svíčky již zdaleka nevydrží to, co vydržely ty „totalitní“ z n.p. Jiskra Tábor, vyčistit trysku karburátoru, která se občas zanese díky nevhodnému uzávěru víka nádrže ze silonu, anebo seřídit předstih, což tehdy uměl každý malý kluk od 10 let svého věku.

Dnes, v „demokratické kvalitě úplně všeho“ (jak tvrdí ti pravičáci, kteří národ to tohoto svrabu přivedli a dále naše slušné občany bezostyšně a beztrestně okrádají), se přidružuje i to, že je občas třeba z nádrže vyčerpat nekvalitní benzín načerpaný a řádně zaplacený u majitelů či pronajímatelů mnohých benzínových čerpadel, neboť je v řadě případů podvodně „pančován“ všemožnými “sajrajty“, aby pan majitel vydělal ještě více, než vydělá normálně – když nekrade. Jak říkají i někteří odborníci z Ústavu pro kontrolu paliv a maziv v Kolíně, náš „český benzín“ je dnes u nás již po třech týdnech naprosto nepoužitelný, což však nechápu nejen já (nejsem chemik jako pan Kalousek), ale nechápe to ani takový špičkový výrobce špičkových světových motocyklů a velmi kvalitních automobilů, jako je japonská Honda, která u svých stále špičkových výrobků prodávaných v České republice uvádí, že náš benzín je použitelný maximálně do tří týdnů od natankování. A já se ptám – je to vůbec normální? A dodávám – copak dělají naše kontrolní orgány? Kde máme seznam těch ničemů, kteří „pančují“ pohonné hmoty, aby více vydělali, a proč jim okamžitě po zjištění takového svinstva není odebrán živnostenský list, popř. koncese, na základě které oni takto zločinně podnikají a proč jim není uložena vysoká pokuta, která by jim odčerpala ty zločinné zisky?

Před časem si můj zeť zakoupil podobný malý motocykl zahraniční výroby, jehož značku raději nebudu uvádět, aby mne někdo zbytečně nežaloval, ale co do srovnání s mým malým motocyklem tento nový, a k nám dovážený „střep“ zakoupený za cenu kolem 30.000,-- Kč., jede poměrně dobře pouze po rovině (Jawu 05 ovšem zdaleka nedožene), ovšem při sebemenším stoupání ho musíte spíše tlačit a ač vypadá docela hezky, jeho použití v našich podmínkách je naprosto nemožné. A to bydlíme v Polabské rovině, nikoliv někde na horách, kde by tento „střep“ mohl jet pouze z kopce. Otázkou je, kdo schválil jeho prodej v České republice, kdo ho sem dováží a kdo ho tady drze prodává, když je to stroj u nás naprosto neupotřebitelný a kdo to někde „uplatil“? Všechny aktéry této „trapárny“ bych nechal okamžitě zavřít, protože pokud nevzali tučné úplatky, jsou naprosto nesvéprávní a patří minimálně do blázince.

Obdobné je to i s několika dětskými kočárky zahraniční výroby (raději firmu rovněž nebudu uvádět), neboť typicky česká firma Liberta, která celá léta vyráběla kvalitní dětské kočárky, ale i jiná vozítka, včetně kvalitních jízdních kol, byla po převratu rozkradena, výroba zrušena a dělníci propuštěni, neboť tyto zahraniční kočárky v řadě případů neodpovídají nutnému stupni bezpečnosti. Řada z nich je vratkých, brzdy jsou neúčinné, místo ložisek kol jsou kolečka uložena pouze v umělohmotných či silonových pouzdrech, které po čase prasknou a kolečka za jízdy upadnou, páčky pro uchycení kokpitu kočárku jsou z umělé hmoty, po čase se „vyhřejí“ a prasknou, pružiny jsou z nekvalitního „čínského“ materiálu, který se časem „unaví“ a pružiny nepruží, atd., atd. Uvědomují si zločinci ve vedení takové firmy, která tyto kočárky dováží a prodává, že jsou to právě oni, kdo je plně odpovědný za veškeré úrazy dětí vzniklé pochybnou kvalitou těchto výrobků a že mohou být žalováni a odsouzeni?

Když jsem si před mnoha lety zakoupil za 210,-- Kčs vrtačku české výroby zn. Narex, kterou mám už déle než 30 let a která je stále plně funkční, viděl jsem jako její jedinou vadu v tom, že je příliš těžká a při práci ve výškách se „pronese“. I když k jakékoliv reklamě přistupuji velmi opatrně, podlehl jsem krásnému designu známé německé značky, která přispěchala na trh s vrtačkou, která byla podstatně lehčí, měla přepínací „příklep“, dorazový kolík a podle prodejce v supermarketu další přednosti. Když jsem se tohoto prodejce ptal, jak je možné, že je ta vrtačka tak lehká a projevil jsem obavu, aby nebyly její „vnitřnosti“ místo z kvalitní oceli pouze z plastu, prodejce mi řekl, že takový výrobek by si nikdo nedovolil dát na trh a že je uvnitř použitý „kosmický“ materiál, který člověka přežije. Ač jsem člověk velmi opatrný a říkal jsem mu, že kdyby tomu tak bylo, musela by stát tato vrtačka minimálně dvacetkrát kolik, vrtačku jsem zakoupil. Několik měsíců ležela vrtačka v domácí dílně, a když jsem ji nakonec použil na vrtání děr o průměru 10 mm na hmoždinky do panelu, již při vrtání třetího otvoru se z designově krásné vrtačky „začoudilo“ a já jsem ji musel urychleně vytáhnout ze zásuvky, aby nedošlo k požáru, možná i celého bytu. Šel jsem ji pochopitelně reklamovat do supermarketu OBI, kde jsem ji zakoupil, ale neuspěl jsem. Tamní prodejce mi tvrdil, že jsem si zakoupil vrtačku „hobby“, která není určená k vrtání děr do panelů, ale jen tak občas na provrtání některého otvoru do měkkého dřeva a naznačoval mi, že jsem si neměl kupovat vrtačku, byť německou, v ceně do 2.000,-- Kč, což je „naprostý šunt“, ale vrtačku od 6.000,-- Kč výše, což je již kvalita „profi“.

Obdobně jsem si zakoupil i aku-šroubovák špičkové německé firmy s nabíječkou, který přestal fungovat ihned po uplynutí záruční doby a když jsem ho reklamoval s tím, že baterie, u nichž bylo proklamováno, že snesou minimálně 22.000 nabití, nelze dobít, byl jsem poslán k jakési firmě na Praze 4, která údajně zajišťuje odborný servis. Když jsem tuto firmu vyhledal a předložil jim aku-vrták k opravě, bylo mi sděleno, že to je neopravitelná závada, tyto akumulátory již nelze sehnat, a že oni už onomu super-marketu vypověděli smlouvu. Dotažení pěti vrutů mne tedy, díky kvalitě dovážené firmou OBI do České republiky, stála 2250,-- Kč., což by si neúčtovala ani firma zaměstnávající zločince z povolání.

Nedávno mne navštívil kolega, zapálený myslivec, který měl celá léta kvalitní český dalekohled vyrobený v Meoptě Přerov, ale podlehl poutavé reklamě jisté, údajně americké firmy, která nabízí lehké pozorovací dalekohledy a jeden takový dalekohled si za nemalou částku zakoupil. Design špičkový, ale praktická použitelnost - nula. Když kolega asi třikrát otřel orosení čoček, viděl v dalekohledu pouze jakousi mlhu a obraz se nadal žádným způsobem zaostřit. Pak jsme společně zjistili, že tento americký „šunt“ je vyráběn v Číně a že místo kvalitních optických skel, které by v dalekohledu této třídy být měly, je dalekohled osazen jakýmisi plastovými čočkami, které po několika dnech praktického použití „nevidí“. Je třeba uvést, že dovozce těchto „šuntů“ to moc dobře ví, ale jen tak dělá, že to nevěděl, ani nemohl předpokládat, aby nemusel vracet peníze či aby se neocitl před soudem. A náš zákazník – ten v dobré víře platí a oklamán se nikdy svého práva nedomůže. Bohužel.

Další můj kolega si za nemalé peníze zakoupil stojanovou vrtačku, která po několika měsících přestala fungovat, výměny, ani vrácení peněz se od super-marketu nedočkal. Bylo mu sděleno, že ji použil v rozporu s jejím určením. Tečka. Dovolání nikde. Jeho známý si zakoupil malý soustruh s tím, že bude vyrábět ozdobné dřevěné doplňky do domácnosti – svícny, nohy ke konferenčním stolkům, apod. Po několika dnech přestal soustruh pracovat, převodová kola začala skřípat, přeskakovala přes zuby, apod., takže byl soustruh reklamován. Jaké však bylo překvapení majitele, když mu bylo sděleno, že si závadu způsobil sám, neboť „zatěžoval“ soustruh nebývalým „způsobem“ a proto závadu nelze uznat. Soustruh tedy odvezl zpět domů, do dílny, rozmontoval ho a zjistil, že veškerá převodová kola jsou, nikoliv z oceli, jak by tomu mělo být, ale ze silonu, který se samozřejmě velmi brzy opotřebuje a výrobek, byť drahý, je nefunkční.

Co na to, vy polistopadoví pravicoví reformátoři, kteří jste tady zlikvidovali veškerý kvalitní český průmysl, zničili jste kvalitní české výrobky, propustili jste české odborníky, techniky i dělníky, z práce a dali jste zelenou dovozu nekvalitních „šuntů“ všeho druhu? Neměli byste být vy sami odsouzeni? A vy ještě máte tu drzost dnes znovu kandidovat do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a tvrdit, že místo „bojovného orla“ máte již ve znaku jen „polochcíplé ODS-ácké kuře“, které údajně představuje slušnou českou pravici?

Český občan a volič, byť unaven vašimi kecy, není úplný idiot, jak si myslíte. A výsledky voleb uvidíte brzy.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

rku

Pane Schlimbachu,

tatraplán byl vyvinut a vyráběn v Kopřivnici už před převratem, přesunem do Škodovky ho komunisté prakticky zlikvidovali- stejně jako Sodomku a mnoho ostatních. Octavie byla moje první auto, hrozně hnila, museli se vyvařovat prahy a blatníky. (Kdy a kde byla vyhlášena autem roku?) také dnes vyrábíme  světové výrodky, třeba ty Octavie, nebo nanotechnologie.

schlimbach

Pane Kulíku, možná by vás zajímalo, že velmi ceněným byl také automobil Tatraplán, Škoda Octavia (první) byla autem roku. Mnoho našich výrobků bylo světovým unikátem. Mnoho našich objevů získalo světovou známost - ať to byly pemprsky, kontraktní čočky atd.

Z vašich reakcí bohužel usuzuji na to, že jste buď provokatér nebo velice málo informovaný člověk -(

heriot

Pane Kulíku pokud je něco na hraní tak by se to mělo prodávat v hračkářství a ne v obchodě s nářadím. :-)

Nářadí jak známo je určeno k práci, nikoliv k hraní. Osobně nevidím důvod, aby vrtačka za 2 tisíce neměla sloužit k tomu k čemu vrtačky jsou, tedy k vrtání. Jinak by se neměla jmenovat vrtačka, ale hračka. Pokud někdo prodává hračku jako vrtačku, je to přece jasný podvod. 

A jak vlastně jako zákazník určíte tu správnou cenu nářadí aby bylo použitelné k práci....?

rku

Podobně lamentovala moje babička. Ta ovšem nad výrobky znárodněného průmyslu. A také doktor Vlach nad úpadkem českých řemeslníku. Když si někdo koupí příklepovou vrtačku za 2000, mělo by mu být odebráno volební právo. Ta je opravdu na hraní a ne na vrtání do betonu. První pořádná auta začali vyrábět ve Škodovce (nemyslím prvorepublikové) až když byla prodána Němcům. 

videnak
Má proces s Davidem Rathem politické pozadí? Poseděl jsem si navečer v diskusní společnosti, užívající si prostředí novotou vonící restaurace a mimo lehce opitého amatérského sportovce, který předvedl u nedalekého stolu svoje schopnosti padesátkou udělaných dřepů, jsem se účastnil dost ostré diskuze, týkající ose procesu Davida Ratha. Nebudu tentokrát specifikovat zúčastněné osoby, ani jejich pravděpodobné funkční a politické zaměření, či opakovat urážky týkající se našich bývalých politiků, nebo současného režimu, ale popíšu jen zajímavé argumenty, které z diskuze vyplynuly a týkaly se Davida Ratha. Podstatná byla skutečnost, že na rozdíl od naší mediální scény, převažovaly argumenty ve prospěch Davida Ratha. Dosavadní část procesu skončila fiaskem žalobce, tedy směrem k účasti Davida Ratha na manipulaci stavebních zakázek, ačkoliv David Rath se jistě nemodlí a vůbec není svatý. Dosavadní průběh procesu vyvolává otázky, protože nic jiného, z toho co se projednávalo, než velké senzace uspořádané kolem zadržení Davida Ratha se 7 miliony Kč, se v podstatě Davida Ratha přímo netýkalo. Úplatky obžalované a spolupracující pí. Salačové šly rovněž zcela mimo Davida Ratha. Možná by bylo potřebné se ptát, co měl David Rath s nějakými úplatky v rámci své funkce hejtmana Středočeského kraje vůbec společného, zejména, když na realizaci a řízení veřejných zakázek má Středočeský kraj tým pracovníků, kteří jakékoliv manipulace Davida Ratha s cenou zakázek a výběrem firem odmítli? Jde vůbec o proces s Davidem Rathem, nebo jde o manipulaci a o proces, který se týká pouze stále opakujícího boje firem o stavební, či dodavatelské zakázky? Nepostupoval náhodou hejtman David Rath při jednání s firmami především v zájmu potřeb Středočeského kraje? Zásadní je skutečnost, že na zadržené krabici s penězi a ani na penězích se nenašly žádné otisky Davida Ratha a vložené balíčky peněz měly dle Davida Ratha bankovní pásky. Přitom dle vyjádření Davida Ratha nikdo nevyšetřoval, kde a kým byly peníze vyzvednuty z banky. Domněnku Davida Ratha, že při jeho zadržení došlo k výměně krabice na víno, nelze přehlédnout a nelze pominout ani skutečnost, že policie i specialisté na odposlechy měli volný přístup do domku, již s ohledem na předchozí instalace odposlechových zařízení a výměna krabic mohla proběhnout v jakékoliv chvíli, kdykoliv i mimo vědomí policistů provádějících zatčení. Z chybějících otisků Davida Ratha vyplývá, že obsah krabice nekontroloval. Zda jeho překvapení bylo hrané, nebo ne, nic neprokazuje a je otázkou, zda skutečně nedošlo k neregistrovatelné záměně krabic? Přitom je potřebné se ptát, proč v souvislosti se zadržením Davida Ratha byl zveřejněn odposlech, kde David Rath jásá ve společnosti pí. Pancové nad zlatými penízky, který byl pravděpodobně pořízen na výstavě ruských národních pokladů na Pražském hradě. Že by neúmyslně? Na sledování Davida Ratha, jak vyplynulo z veřejných informací, se používala speciální technika, kterou poskytly tajné služby. Tajné služby by tuto techniku neposkytly, pokud by nedostaly pokyn od řídící složky, tedy vlády ODS a TOP 09. O tom, že politici těchto stran měli podstatný důvod k politické likvidaci Davida Ratha, lze po ostrých a urážejících argumentacích Davida Ratha ve sněmovně, obtížně pochybovat. Likvidaci nepříjemných soupeřů v oblasti politiky zná historie mnoho a není nic, co se nedá zařídit, zejména s ohledem na naši raritu, kdy tajné služby mimo premiéra Nečase, řídila rovněž vedoucí jeho kanceláře. Je tedy otázkou, zda lze zcela vyloučit politicko-mocenské zázemí vedoucí k sledování a procesu s Davidem Rathem? Dary pro politické strany od vítězů tendrů na veřejné zakázky, jsou ve velké pravděpodobnosti běžnou praxí a je problematické je považovat za úplatky. Vítězství v tendru udělá vítězi radost a rád poskytne hodnotný dar na činnost politické strany. Pokud nechce být evidován, jako oficiální příznivec a dárce politické strany, tak předá dar neoficiálně, což je jistě problematické. Pokud tendr proběhl řádně, nemá vítěz tendru jinou možnost, než poskytnout dar ze svého předpokládaného zisku. Že podobným způsobem žádá o dary mnoho politiků z různých politických stran je velmi pravděpodobně obvyklé a o tom, že David Rath se snažil sehnat dary pro činnost své politické strany, sám opakovaně naznačil. David Rath jasně řekl, že žádný úplatek neobdržel. Pokud by tedy David Rath skutečně nesl v krabici 7 milionů Kč, tak je potřebné se ptát, zda nesl dar pro činnost politické strany, nebo úplatek? Lze se rovněž ptát, proč peníze umístěné v krabici, bezprostředně označovala policie a státní zastupitelství za úplatek? Snaha firem získat veřejné zakázky je zcela logická a vyplývá z obyčejné podstaty kapitalistického systému, tedy rvačky o úspěch, protože neúspěch může znamenat úpadek a konec existence stavební, či dodavatelské firmy, naprosto stejně, jako neúspěch a úpadek může postihnout každého z nás. Je zcela normální, že se stavební a dodavatelské firmy perou o úspěch a často mezi nimi dochází ke vzájemné kooperaci a rozdělování podílu na realizaci veřejných stavebních, či dodavatelských zakázek, bez ohledu na vítěze stavebního tendru. Součástí by mohla být i dohoda o tom, která firma nabídne nejlepší nabídku, protože vzájemná kooperace těchto firem je zcela logická, již s ohledem na potřebu specifických stavebních, či dodavatelských činností, které jednotlivé firmy pro realizaci nabízejí. Je otázkou, od jaké míry lze vzájemnou kooperaci stavebních, či dodavatelských firem vůbec považovat za trestnou činnost a zda se vůbec jedná o trestnou činnost? Otázkou zůstává, proč do těchto interních vztahů mezi stavebními a dodavatelskými firmami je opakovaně zatahován bývalý hejtman David Rath ? Zatčení Davida Ratha i bezprostřední uvalení vazby, vyvolává množství dalších otázek týkajících se zcela mimořádné organizační přípravy a realizace této akce, namířené proti Davidu Rathovi. Pochybnosti a pozornost vyvolává i obtížně zdůvodnitelná dlouhodobá vazba Davida Ratha, bez ohledu na skutečnost, že David Rath nenaznačil žádný zájem pokusit se o útěk. Naopak řádně vypovídá a spolupracuje se soudem. Argumenty státního zástupce spočívající na pouhých dohadech o možném útěku, či penězích v zahraničí, jsou nedůkazné dohady a jejich účel spíše naznačuje snahu umlčet a udržet Davida Ratha ve vazbě. Je potřeba se ptát, kdo má na tom zájem a proč státní zastupitelství v mnoha dalších, mnohem závažnějších kauzách, kde se jedná o mld. Kč, takovou obavu nepředvádí? Je potřebné se taky ptát, proč z veřejného zasedání soudu, chybí videozáznam přístupný veřejnosti na internetu? První část procesu proběhla a přitom neprokázala vůbec žádnou přímou součinnost Davida Ratha na manipulaci s veřejnými zakázkami. Vypadá to, že se vůbec nejedná o kauzu s Davidem Rathem. Má to snad zachránit státní zastupitelství obviněním dalších firem, které možná požádal David Rath o dary, či příspěvky na činnost své politické strany, což David Rath asi činil všude a neustále? To lze opět velmi obtížně charakterizovat, jako úplatek, zejména pokud jim David Rath neslíbil, že bude na základě těchto darů, přímo zasahovat do výběrových řízení a prokazatelně tak nečinil, což zatím ze žádných výpovědí nevyplývá. Podstatným problémem procesu, který znehodnocuje důkazy týkající se zjištěného finančního majetku, je dosavadní neexistence zákona o povinnosti prokázat původ majetku, který byl opakovaně odmítán ODS i TOP09 a je tedy na státním zástupci, aby důkazně prokázal, že každý nalezený majetek, včetně peněz, byl získán trestnou činností. Nebo je snad zakázané vlastnit majetek a peníze? Bylo by dobré vědět, co by na to řekli naši milionáři, či dokonce miliardáři, nebo různí kmotři, kteří zbohatli po roce 1989? Je téměř nesmyslné se ptát, zda nově obviněné firmy budou v tomto procesu vystupovat proti Davidu Rathovi, nebo zda spojitost svých firem v jakékoliv manipulaci s veřejnými zakázkami, či uplácením Davida Ratha zcela odmítnou? Podstatné je rovněž se ptát, zda politik David Rath má vůbec nějakou odpovědnost za jednání a činnost Pancové a Kotta, či zda s nimi udržoval přátelský kontakt pouze s ohledem na potencionální finanční dary pro svoji politickou stranu? Závěrečnou otázkou je, zda Davidovi Rathovi spíše nehrozí plné osvobození z podezření na spáchání trestných činů a vyplacení náhrady, včetně škody za vazbu a společenskou újmu, násobně přesahující výši oněch 7 mil. Kč? Nemálo našich presidentů se nevyhnulo kriminálu před tím, než se stali presidenty. Není proto od věci se také s úsměvem ptát, zda nebude náhodou mimořádně argumentačně schopný politik David Rath, budoucím Presidentem ČR?
heriot

Pane Němče, tak se mi zdá, že jste nějaký zakuklený komunista a milec starých pořádků. Vy snad nevíte, že jakákoliv regulace je cesta do pekel a šikanování podnikatelů a trestání úspěšných? Vy snad nevíte, že trh všechno vyřeší?

Ale vážně. Skutečně bychom mohli dnes najít velice málo výrobků v jakémkoliv odvětví, které by se jen vzdáleně kvalitou rovnaly československým z těch ošklivých dob, kdy se vyrábělo zboží, aby sloužilo. Každý by mohl neustále sypat z rukávu desítky konkrétních příkladů ze svého okolí, nebo vlastních, kdy byl tímto způsobem okraden.

O existenci tzv. "kurvítek" zejména v elektornice  a bílé technice asi již dnes pochybuje  málokdo. A prý se bohužel v čím dále větší míře montují i do aut, aby po skončení garance automobilky mohly tahat peníze z předražených oprav.