Shodí Trump jadernou dohodu s Iránem?

Připomeňme, že Írán uzavřel dohodu před třemi lety se šesti mocnostmi a to na prvém místě se Spojenými státy, vedenými tehdy prezidentem Obamou, dále Velkou Británií, Francií, Německem, Čínou a Ruskem. Cílem dohody bylo zastavit íránský jaderný program výměnou za zmírnění protiiránských sankcí. Spojené státy schvalují režim uvolnění sankcí každých 120 dní. Pokud prezident Trump obnoví mírnější hospodářské sankce vůči Íránu, musí tak učinit do 12. května 2018 anebo pak až zase za další čtvrt rok.

Musím ovšem říci, že Američané, a to i velmi střízlivý Američané, typu H. Kissingera, jsou přímo posedlí údajnou perfidností Íránu. To, co ve skutečnosti chybí, je smlouva omezující íránský program rozvoje a výroby balistických střel, raket. To je, myslím, ale řešitelná záležitost. Vypovědět jednostranně jadernou dohodu, jak o tom snad uvažuje americký prezident a jak jásavě vítají tento jeho akt izraelští jestřábi je cestou k růstu mezinárodního napětí.

Pokud dojde k takovému rozhodnutí USA, bude na to reagovat Teherán rovněž vypovězením jaderné dohody. To mu umožní urychlit výrobu atomové zbraně a zařadit se poměrně rychle do klubu jaderných mocností. To donutí Saúdskou Arábii i Izrael (o němž se ostatně spekuluje, že jaderné zbraně již vlastní), aby se vydali stejnou cestou. A oblast Středního východu a Perského zálivu se změní ve velice rizikovou oblast, napěchovanou jadernými zbraněmi, což ve svém důsledku jistě neposílí mezinárodní spolupráci a bezpečnost.

Zdá se, že americký prezident si tak úplně nedokáže vyhodnotit důsledky svých případných rozhodnutí. A bohužel jeho nepředvídatelných rozhodnutí je za relativně krátkou dobu po kterou je v úřadu let, poměrně dost.

Jiří Paroubek