Stupňuje se závod o vakcínu

V jednom americkém týdeníku se objevila informace o pozitivních účincích léku od firmy Moderna, jehož testování indikovalo zlepšení průběhu nemoci. Britský The Telegraph zase uvedl, že je v současné době testován také lék od firmy AstraZeneca  (za účasti Oxfordské univerzity) a rovněž přináší pozitivní výsledky. Tyto informace se okamžitě projevily růstem cen akcií na amerických burzách. V zásadě pozitivně byla vnímána také čísla, která přišla z americké ekonomiky. Pokud jde o průmyslovou produkci, ta vzrostla meziměsíčně o 5,4%. Růst se týkal naprosté většiny odvětví a nejvyšší byl v oblasti automotive, kde dosáhl meziměsíčního přírůstku 105%. To jsou jistě pozitivní čísla, která svědčí o tom, že největší světová ekonomika se pomalu ale jistě dostává z nejhoršího. Ale je potřeba brzdit přehnaný optimismus. Červnový objem produkce v USA byl více než 10% pod úrovní produkce  února t.r., tedy v posledního měsíce, jenž nebyl ovlivněn koronavirovou krizí. Meziročně byla červnová produkce o téměř 11% nižší. A za celé II.čtvrtletí činil meziroční propad průmyslové produkce 42,6%, což je opravdu desuplný propad. Nicméně ve Spojených státech se objevují jisté známky hospodářského oživení oproti nejhlubšímu propadu ekonomiky, ke kterému došlo v dubnu. Koronavirová krize v USA však zdaleka nekončí. V posledních dnech dochází ke každodenním nárůstům nemocných COVIDEM-19 nejméně o 60 tisíc osob. Pokud se toto tempo udrží nebo dokonce zvýší, znamenalo by to, že za červenec onemocní až 2 miliony Američanů koronavirem. To je pochopitelně vážný signál pro světové finanční trhy, neboť to evokuje očekavatelné negativní dopady do americké i světové ekonomiky. Zejména cena zlata se v důsledku toho a dalších faktorů dostala na své šestileté maximum. Cena zlata kolem 1800 dolarů za trojskou unci zde byla naposledy v roce 2012. Přitom obvyklá cena zlata v posledních letech se pohybovala v amplitudách většinou mezi 1100 – 1300 dolarů za trojskou unci. Pokud bude trvat intenzivní rozvoj pandemie COVID-19 v USA tímto tempem i v příštích týdnech, pokud Bílý dům bude vysílat nepříznivé signály k průběhu jednání o druhé fázi čínsko-americké obchodní smlouvy a pokud se ve významné části světa nepodaří zastavit a utlumit pandemii, může cena zlata přechodně ještě dále růst.

Samozřejmě určitým zlomem v narůstající křivce cen zlata můžou být prezidentské volby ve Spojených státech. Je otázka, jak finanční trhy vyhodnotí případné vítězství každého z obou kandidátů. Osobně si myslím, že se uklidní, pokud dojde k návratu „staré dobré“ politiky z časů prezidenta Obamy,  v případě zvolení Joe Bidena prezidentem. Ale v tuto chvíli nelze prezidenta Trumpa předčasně odepisovat ze soutěže o prezidentský úřad. Bez ohledu na to, že v průzkumech veřejného mínění za svým rivalem Bidenem momentálně silně zaostává. To se pochopitelně může za čtyři měsíce podstatně změnit.

Pokud hovořím o světovém hospodářství a jeho perspektivě, nemůžu pominout vývoj druhé největší světové ekonomiky. Čína zaznamenala v prvním čtvrtletí meziroční pokles svého HDP o 6,8%. Podepsali se v tom silně restriktivní opatření uplatněná administrativami čínské vlády a vlád provincií, které ve svých důsledcích přechodně umrtvily výkon čínského průmyslu. Do konce I.čtvrtletí však Čína dokázala utlumit na svém území pandemii a v zásadě ji lokalizovat do provincie Chu-pej, respektive do města Wu-chan. I přesto, že se podařilo v průběhu II.čtvrtletí v podstatě znovu nastartovat celou obří čínskou ekonomiku, včerejší zveřejněné číslo o meziročním narůstu HDP Číny ve II.čtvrtletí ve výši 3,2% je vysoko nad očekáváním. Ovšem běžné meziroční přírůstky HDP v jednotlivých čtvrtletích roku 2019 byly vyšší nežli 6%. Čína byla schopná dosáhnout znovuotevření svých výrobních kapacit v době, kdy je zbytek světa zavíral.

Uvidíme, jaký bude ekonomický vývoj „dílny světa“, Číny, do konce tohoto roku. Zdá se ale, že jde po správné trajektorie obnovy robustního ekonomického růstu.