Jiří Paroubek: Zásadní změna veřejného mínění na Ukrajině

Ukrajinci dnes chápou, tedy podle Gallupu, že přijetí této země do NATO nebude tak jednoduché a jednoznačné, jak předvídaly průzkumy veřejného mínění v letech 2022 a 2023. Tehdy si 64 %, resp. 69 % Ukrajinců představovalo, že členství jejich země v NATO bude do 10 let. Dnes si to myslí jenom 32 %. A prakticky stejný počet Ukrajinců – 33 % - se domnívá, že to nebude nikdy. Tedy, Ukrajinci se dívají na věci mnohem realističtěji, což do značné míry způsobil překotný vývoj na frontách ukrajinsko-ruské války v neprospěch Ukrajiny. V poslední době také klesla důvěra Ukrajinců ve vůdčí roli USA, a to na nejnižší úroveň za desetiletí.

V roce 2022 se domnívalo podle Gallupu 73 % ukrajinských respondentů, že boje s Ruskem povedou k jejich vítězství, dnes si to myslí jen 24 % respondentů. To je ohromný sešup v názorech obyvatelstva. Zvýšil se zásadním způsobem podíl obyvatel Ukrajiny, a to z 22 % na 69 %, kteří chtějí jednat s Ruskem o míru. To je podstatná změna v názorech ukrajinského obyvatelstva, kterou zcela nepochybně nepřehlédnou při svých pátečních jednáních na Aljašce prezident USA Trump a prezident Ruska Putin.

Tak trochu mimo hlavní proud uvažování Ukrajinců jsou tedy dnešní snahy evropských lídrů a Zelenského, kteří se budou snažit poněkud zkomplikovat jednání na Aljašce.

Zajímavý je pohled na mírové řešení očima Ukrajinců. Podle Gallupu 17 % Ukrajinců by akceptovalo mírový plán podle ruských představ, přičemž 76 % respondentů je kategoricky proti. 39 % respondentů by akceptovalo plán Američanů. A 49 % je proti. Nejpřijatelnější plán pro Ukrajince, který má 54 % podpory, je plán evropských lídrů a Ukrajiny. Tento plán ovšem naráží na naprostý nesouhlas Ruska. Stále poměrně vysoký počet Ukrajinců se podle Gallupu domnívá (52 %), že se jejich země může stát součástí EU, což podle mého názoru ale nebude činit Rusku velké problémy. Nejpodstatnějším zjištěním průzkumu Gallupu je podle mého názoru to, že klesl zásadním způsobem počet Ukrajinců, kteří si myslí, že Ukrajina se stane součástí NATO. To otvírá dveře americko-ruským jednáním tak, aby Rusové byli uspokojeni v jednom z hlavních svých požadavků.

Podle ruského nezávislého centra Levada 78 % Rusů podporuje vojenskou akci na Ukrajině (velmi intenzivně 46 %). Zatímco 16 % Rusů je proti této operaci. I tak 63 % dotázaných Rusů preferuje mírová jednání s Ukrajinou. Tato čísla podpory jednání jsou dlouhodobě stabilní.

V každém případě však ukazují výsledky průzkumu zpracovaného renomovanými agenturami pro výzkum veřejného mínění na Ukrajině i v Rusku vysokou podporu tamního veřejného mínění pro ukončení války a mírová jednání a udržitelné mírové urovnání.

Nemůžu se zbavit dojmu, že celá hra o cla tak, jak jí rozehrál prezident Trump a jeho tým, byla také o tom, jak umravnit  zj. evropské spojence v rámci NATO a EU, aby příliš nekomplikovali jednání o míru s Ruskem. Konec konců znamenalo by to, že by de iure zůstal v ruských rukou Krym a de facto čtyři ukrajinské provincie na východě a jihu této země, obývané převážně ruským obyvatelstvem.

Co bude velmi podstatné je to, že mají být zrušeny hospodářské sankce proti Rusku, což dříve anebo později obnoví mezinárodní směnu levného zboží a surovin a to pozitivně ovlivní mezinárodní obchod a světový hospodářský růst. 

Bez významu není ani to, že se Putin setkáním s Trumpem dostane z jisté izolace, do které se dostal v rámci 35-40 zemí Západu. Pokud jde o země BRICS a obecně o země třetího, rozvojového světa, tam se Rusko těší zvyšující se prestiži.

Ilustrační foto