Česko bezdůvodně vtaženo do územního sporu na Kavkazu

Stručná historie sporu o Náhorní Karabach

V roce 1926 představovali Arméni 93,5 % obyvatel Náhorního Karabachu, jejich podíl se však od té doby trvale snižoval. Nevraživost mezi oběma etniky přerostla na konci 80. let v otevřené střety, které slábnoucí sovětská moc nebyla schopna pacifikovat. Když Ázerbájdžán vyhlásil 30. srpna 1991 nezávislost na SSSR, nehodlali Arméni z Náhorního Karabachu zůstat nadále jeho součástí a karabašské vedení, podporované Jerevanem, vyhlásilo 2. září 1991 nezávislost na Baku. Ázerbájdžánská vláda reagovala na ohrožení své územní suverenity zrušením autonomie tohoto regionu. V referendu se drtivá většina karabašských Arménů vyslovila pro nezávislost. V letech 1992 -1994 proběhla o Náhorní Karabach, tvořící v Ázerbájdžánu enklávu, oddělenou od Arménie Lačinským koridorem, otevřená válka se zvěrstvy na obou stranách. 26. února 1992 v Chodžali a okolí padlo přes 600 civilistů včetně žen a dětí. Od té doby nicméně došlo v oblasti Kavkazu k několika dalším podobným tragédiím, které pozornosti českých poslanců unikají – např. pogromy na Armény v ázerbájdžánském městě Sumgait, které de facto zahájily karabašský konflikt. Celkem ve válce zahynulo 17 500 Arménů a 25 500 Azerů a ze svých domovů bylo vyhnáno 700 000 - 1 000 000 Azerů a 300 000 Arménů. V současnosti trvá mezi oběma stranami příměří a zatímco Jerevan požaduje uznání nezávislosti Náhorního Karabachu, Baku usiluje o vyklizení Armény okupovaných území.

Nejasnosti ohledně masakru v Chodžali

V Černínském paláci si naštěstí uvědomili, že takovéto aktivity nejsou pro Českou republiku ničím prospěšné a ministerstvo zahraničí se od poslanecké iniciativy distancovalo. Zbytečná iniciativa několika poslanců v čele s Janem Hamáčkem, předsedou skupiny ČR – Ázerbájdžán, který dostal vyznamenání od autoritářského prezidenta Alijeva, může poškodit česko-arménské vztahy. Iniciativa neunikla pozornosti arménského velvyslance v Praze, jenž označil usnesení za „jednostranné“ a kromě negativního dopadu na vzájemné vztahy vyjádřil obavy, že taková usnesení mohou být ázerbájdžánskou stranou využita jako argument při porušování křehkého příměří. Zároveň upozornil, že tragédie v Chodžali není tak jednoznačná: „Ázerbájdžánská strana nepomohla civilistům s evakuací a de facto si z nich udělala živý štít. Velká část mrtvých byla nalezena u města Agdam, na území kontrolovaném ázerbájdžánskými vojáky.“ Podobný postoj zastává senátor Jaromír Štětina, který strávil ve válce o Náhorní Karabach jako reportér několik měsíců. Odmítá nejrozšířenější verzi, že civilisty v Chodžali povraždili Arméni – za masakrem totiž mohly být ázerbájdžánské jednotky a paramilitantní oddíly. Senátor kritizuje neprofesionalitu poslanců, kteří nezkoumali relevanci výroku ázerbájdžánského velvyslance, nevyslechli druhou stranu konfliktu, ani záležitost nekonzultovali s ministerstvem zahraničí. Připomeňme, že k podobným manipulacím a dezinterpretacím došlo i v souvislosti s údajným masakrem kosovských Albánců Srby v Račaku a teprve po letech se ukázalo, že pravda byla diametrálně odlišná od původní oficiální verze.

ČR by měla zachovat striktní neutralitu

Co motivovalo část poslanců k takové iniciativě? Kromě nadstandardních vztahů s Baku to může být skutečnost, že se jedná o zemi spolupracující s Izraelem, Katarem, Saúdskou Arábií a tudíž s USA, zatímco Arménie se orientuje na Rusko. Izrael prodal Ázerbájdžánu zbraně v hodnotě 1,6 miliardy dolarů včetně desítek izraelských bezpilotních přístrojů a výměna informací na úrovni zvláštních služeb je v podstatě nepřetržitá. V souvislosti s možným útokem Izraele na íránská jaderná zařízení se spekulovalo i o tom, že židovský stát využije vojenskou základnu v Ázerbájdžánu. Také je to země s velkými zásobami ropy a zemního plynu. Spor o Náhorní Karabach je však velmi citlivá otázka pro Arménii i Ázerbájdžán a není v zájmu nikoho narušovat křehké příměří. Domnívám se, že v tomto sporu by měla Česká republika zachovat striktní neutralitu a poslanci by bez konzultace s ministerstvem zahraničí neměli svými neodbornými iniciativami poškozovat zájmy ČR na Kavkazu.