Česko bezdůvodně vtaženo do územního sporu na Kavkazu

obrazek
25.2.2013 10:27
Čeští poslanci zahraničního výboru – evidentně bez hlubší znalosti problému – zatáhli Českou republiku do územního sporu dvou států. V konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach se postavili na stranu Baku, odsuzujíce údajný masakr na azerských civilistech v karabašském městě Chodžali, který se odehrál před 21 lety. Vyjadřují soustrast a konstatují, že arménské jednotky ignorují rezoluce Rady bezpečnosti OSN a nadále okupují část ázerbájdžánského území.

Stručná historie sporu o Náhorní Karabach

V roce 1926 představovali Arméni 93,5 % obyvatel Náhorního Karabachu, jejich podíl se však od té doby trvale snižoval. Nevraživost mezi oběma etniky přerostla na konci 80. let v otevřené střety, které slábnoucí sovětská moc nebyla schopna pacifikovat. Když Ázerbájdžán vyhlásil 30. srpna 1991 nezávislost na SSSR, nehodlali Arméni z Náhorního Karabachu zůstat nadále jeho součástí a karabašské vedení, podporované Jerevanem, vyhlásilo 2. září 1991 nezávislost na Baku. Ázerbájdžánská vláda reagovala na ohrožení své územní suverenity zrušením autonomie tohoto regionu. V referendu se drtivá většina karabašských Arménů vyslovila pro nezávislost. V letech 1992 -1994 proběhla o Náhorní Karabach, tvořící v Ázerbájdžánu enklávu, oddělenou od Arménie Lačinským koridorem, otevřená válka se zvěrstvy na obou stranách. 26. února 1992 v Chodžali a okolí padlo přes 600 civilistů včetně žen a dětí. Od té doby nicméně došlo v oblasti Kavkazu k několika dalším podobným tragédiím, které pozornosti českých poslanců unikají – např. pogromy na Armény v ázerbájdžánském městě Sumgait, které de facto zahájily karabašský konflikt. Celkem ve válce zahynulo 17 500 Arménů a 25 500 Azerů a ze svých domovů bylo vyhnáno 700 000 - 1 000 000 Azerů a 300 000 Arménů. V současnosti trvá mezi oběma stranami příměří a zatímco Jerevan požaduje uznání nezávislosti Náhorního Karabachu, Baku usiluje o vyklizení Armény okupovaných území.

Nejasnosti ohledně masakru v Chodžali

V Černínském paláci si naštěstí uvědomili, že takovéto aktivity nejsou pro Českou republiku ničím prospěšné a ministerstvo zahraničí se od poslanecké iniciativy distancovalo. Zbytečná iniciativa několika poslanců v čele s Janem Hamáčkem, předsedou skupiny ČR – Ázerbájdžán, který dostal vyznamenání od autoritářského prezidenta Alijeva, může poškodit česko-arménské vztahy. Iniciativa neunikla pozornosti arménského velvyslance v Praze, jenž označil usnesení za „jednostranné“ a kromě negativního dopadu na vzájemné vztahy vyjádřil obavy, že taková usnesení mohou být ázerbájdžánskou stranou využita jako argument při porušování křehkého příměří. Zároveň upozornil, že tragédie v Chodžali není tak jednoznačná: „Ázerbájdžánská strana nepomohla civilistům s evakuací a de facto si z nich udělala živý štít. Velká část mrtvých byla nalezena u města Agdam, na území kontrolovaném ázerbájdžánskými vojáky.“ Podobný postoj zastává senátor Jaromír Štětina, který strávil ve válce o Náhorní Karabach jako reportér několik měsíců. Odmítá nejrozšířenější verzi, že civilisty v Chodžali povraždili Arméni – za masakrem totiž mohly být ázerbájdžánské jednotky a paramilitantní oddíly. Senátor kritizuje neprofesionalitu poslanců, kteří nezkoumali relevanci výroku ázerbájdžánského velvyslance, nevyslechli druhou stranu konfliktu, ani záležitost nekonzultovali s ministerstvem zahraničí. Připomeňme, že k podobným manipulacím a dezinterpretacím došlo i v souvislosti s údajným masakrem kosovských Albánců Srby v Račaku a teprve po letech se ukázalo, že pravda byla diametrálně odlišná od původní oficiální verze.

ČR by měla zachovat striktní neutralitu

Co motivovalo část poslanců k takové iniciativě? Kromě nadstandardních vztahů s Baku to může být skutečnost, že se jedná o zemi spolupracující s Izraelem, Katarem, Saúdskou Arábií a tudíž s USA, zatímco Arménie se orientuje na Rusko. Izrael prodal Ázerbájdžánu zbraně v hodnotě 1,6 miliardy dolarů včetně desítek izraelských bezpilotních přístrojů a výměna informací na úrovni zvláštních služeb je v podstatě nepřetržitá. V souvislosti s možným útokem Izraele na íránská jaderná zařízení se spekulovalo i o tom, že židovský stát využije vojenskou základnu v Ázerbájdžánu. Také je to země s velkými zásobami ropy a zemního plynu. Spor o Náhorní Karabach je však velmi citlivá otázka pro Arménii i Ázerbájdžán a není v zájmu nikoho narušovat křehké příměří. Domnívám se, že v tomto sporu by měla Česká republika zachovat striktní neutralitu a poslanci by bez konzultace s ministerstvem zahraničí neměli svými neodbornými iniciativami poškozovat zájmy ČR na Kavkazu.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

antoninsebek

Souhlasím.

Děkuji za článek, který přinesl pro mne neuvěřitelnou informaci. ČÍM VŠÍM SE NAŠI POSLANCI ZABÝVAJÍ.... Měl jsem možnost navštívit obě země a s některými občany tam udržuji kontakt. Není se o čemkoli dohadovat. Jestliže na území Náhorního Karabachu žila (ještě před několika málo generacemi) DRTIVÁ většina Arménů, tak je vše jasné.

Jsou to skromní lidé, kteří by ze své rodné půdy neodešli. Pokud by to nebylo násilím.

Nedělám si o našich volených zástupcích iluze. Tohle je ale hodně přes čáru. Jsem rád, že to zaregistroval i Hajnej.