David Rath pro Vaši věc: Mladé lékaře u nás nic nečeká, leda mizerný plat
6.12.2010 18:18
"Dneska snad neatestuje jediný mladý doktor, to je naprosto zoufalá situace," říká středočeský hejtman MUDr. David Rath, bývalý ministr zdravotnictví, který má teď stejnou funkci ve stínové vládě ČSSD. V tomto rozhovoru jsme se tedy soustředili na krizi zdravotnictví a úvahy o tom, co s tím. Exodus lékařů – je to jenom mediální bublina, nebo reálný proces? Utrhla se lavina?
David Rath: "Je to lavina, která už nějakou dobu běží. Každá lavina začíná drobnými pramínky, a nám už odchází řadu let několik stovek lékařů ročně. Je to hrozně nebezpečné, protože za tyto kvalifikované odborníky nemáme v podstatě náhradu."
Třeba se zase vrátí, naučí se něco a budeme rádi, že tam byli.
David Rath: "Samozřejmě, někteří se vrací, ale zdaleka ne všichni. A bohužel, většinou se vrací spíš ti, kdo příliš neuspěli. Ti, co uspěli, a znám takových kolegů řadu, tak ti už jsou v Anglii, Německu, Americe tři, čtyři, pět let."
Není to tak, že platově uspějí, berou víc než doma, ale doma by dosáhli vyššího funkčního zařazení? Třeba tohle je zase přitáhne zpátky.
David Rath: "Myslím, že ani to neplatí. V těchto zemích trpí dlouhodobě nedostatkem lékařů. Třeba Anglie, o Spojených státech nemluvě, tam najdete směs z celého světa - Indy, Pákistánce, Číňany, je jedno, odkud ten člověk je. Když jsem byl ve Spojených státech u jejich profesorů, skoro každý má kořeny v Evropě - z Maďarska, Rumunska, Německa. Je těžké najít profesora medicíny, který by byl rodilý Američan. Studium medicíny je tvrdá řehole, takže rodilí Američané z těch vyšších rodin jdou raději na různé business school, a pak dělají obchod nebo finance, než aby šli do lékařství. Přitom američtí lékaři mají proti těm našim pohádkové příjmy. Ale obvykle i daleko víc práce."
Čeští lékaři tedy mají v zahraničí reálnou šanci?
David Rath: "V Evropě bez problémů. Skoro každý kolega, který odešel do Německa v nedávné době, je spokojen. Když tam vydrží několik let, začnou dostávat vedoucí pozice. Dokonce říkají, že přijetí kolegů a nadřízených je tam daleko vřelejší a příjemnější, než když nastupovali v české nemocnici. Třeba v Sasku, se kterým nás spojuje nedávná historie, nás vidí velmi rádi."
Asociace nemocnic vidí krizi i v tom, že nemocnice přijdou o část rozpočtu. Mají pravdu, nebo jen přehánějí požadavky, když se rozpočty sestavují?
David Rath: "Mají pravdu. Už druhý rok dostávají nemocnice méně. Třeba nemocnice Středočeského kraje dostaly od pojišťoven o 150 milionů korun méně než v loňském roce. V příštím roce to bude ještě méně, to odhadujeme na nějakých 180 milionů korun. To není málo. Nemocnice sice mají obrat asi 3,5 miliardy korun, takže v porovnání s tím obratem nejde o částku tak dramatickou, ale tím pádem nemůžete dát tyto peníze na platy, na opravy. Například teď začínáme dělat opravu jednoho pavilonu příbramské nemocnice se zhruba stopadesáti lůžky a ambulancemi a vyšetřovnami, a to je zrovna něco kolem těch 180 milionů korun."
Doléhá to i na nejmladší lékaře, zahajují kariéru, a najednou zjišťují, že se musí buď téměř otrocky upsat, nebo na zbytek života finančně vykrvácejí. Mají pravdu?
David Rath: "Naprosto. Systém dalšího vzdělávání lékařů totálně zkolaboval. Bohužel, v posledních mnoha letech k tomu každý ministr přiložil své polínko."
Hlásíte se i k tomu svému?
David Rath: "Já se hlásím k jediné věci, že se mi nepodařilo tento problém rychle vyřešit. Měl jsem to domluveno s premiérem Jiřím Paroubkem, ale dohodli jsme se, že není vhodné to otevřít v těch několika měsících, které jsme měli k dispozici. Bohužel jsme pak přišli o čtyři roky, kdy byl v čele Julínek a další. Tam se situace ještě zhoršila, protože se přidal atak na Institut dalšího vzdělávání lékařů, který je v troskách. Dneska snad neatestuje jediný mladý doktor, to je naprosto zoufalá situace. Dříve každý rok atestovalo běžně 600 – 700 lékařů, zato v posledních letech je to pět, deset… Pro mladé lékaře je proto dost bezperspektivní, aby tu zůstávali – čeká je nejen mizerný plat, ale téměř žádná šance složit atestaci."
Není v tom jen snaha starších kolegů hlídat si svá místa?
David Rath: "Tím to samozřejmě začalo. Ministerstvo podlehlo v určité době tlaku profesní lékařské lobby. Já jsem tehdy byl v čele lékařské komory a velmi jsem tomu vzdoroval. Stavěl jsem se proti tlaku řady odborných společností, které začaly najednou extrémně přehánět požadavky na mladé lékaře. Například do té doby kardiologu stačilo, když prošel nějakými běžnými stážemi na úrovni okresní nemocnice, případně s občasným pobytem v krajské nemocnici, a mohl si udělat atestaci z kardiologie. Dnes je to tak složité a musíte pobývat takovou dobu na vybraných klinikách, že pro lidi, kteří nebydlí přímo vedle kliniky nebo v Praze, je naprosto nemožné atestovat."
Systém je ucpaný na vstupu, utíká nám to na výstupu, a teď mu ještě ubíráme peníze. Jsou za tím objektivní jevy, jako jsou nesmírně nákladné nové léky a zařízení nebo příliš mnoho příliš vážných nemocí?
David Rath: "Myslím, že ne. Samozřejmě, že jsou stále nové léky a stále nové technologie. Pouze jednou za pět nebo deset let – bohužel takto zřídka – se však dostane na trh lék, na který lékaři skutečně čekají, protože efektivně pomůže někomu zachránit zdraví nebo prodloužit život. Není to každoroční záležitost. Ale každý rok je na trh vyvrhnuto několik set starých léků v nových krabičkách, za které však firmy požadují nové ceny. Samozřejmě vždycky vyšší. Jako když uděláte oživení modelu auta – máte tam stejný motor, stejnou převodovku, stejné řízení, ale tam, kde jste měl ostrý roh na kapotě, uděláte zakulacení. Avšak zatímco v autech to máte většinou za podobnou cenu, tady za kulatý roh zaplatíte třeba třikrát víc."
Čekal bych opačný trend, lékům vyprší patentová ochrana a začnou se objevovat v podobě levnějších generik.
David Rath: "To je pravda, i když nám to Julínek uvedl do takového chaosu, že ani toto vždycky neplatí. Dříve bylo běžné, že když přišlo generikum, okamžitě šla úhrada nebo koncová cena pro pacienta prudce dolů, to znamená o dvacet, třicet procent. Dneska se generika běžně prodávají za původní cenu originálu."
Jak tedy zachránit české zdravotnictví, které havarovalo? Co se musí udělat nejdříve? Kde je největší krvácení?
David Rath: "Přišli jsme už s návrhem pěti protikrizových opatření, která mohou získat finanční prostředky a je možné to udělat relativně rychle. Teď by se však mělo především vyjednávat s lékaři a splnit některé jejich požadavky."
Kolik je na to potřeba?
David Rath: "Já jsem to nepřepočítával, oni tvrdí, že zhruba 3 miliardy ročně. To mi nepřijde tak dramatická částka, když si uvědomíme, že celé zdravotnictví utratí asi 270 miliard korun ročně."
Martin Fassmann upozorňuje, že léky stále udržují cenu z doby, kdy bylo euro za 30 korun, zatímco dnes je za 25. To připraví české zdravotnictví o 5 až 6 miliard korun ročně.
David Rath: "To je pravda, protože Julínek odstranil i druhý mechanismus, to znamená automatické přeceňování léků podle kurzových změn. Za mne se to běžně dělalo, že jsme přecenili léky a změnili cenu plošně o několik procent. Dnes se tu prodávají zahraniční léky za kurz eura, který platil před několika lety. A není to jen problém léků."
První opatření je tedy – lékařům přidat?
David Rath: "To není opatření, to by byl důsledek toho, že najdeme zdroje peněz. Tady je kuriózní, že ministr Heger říká: "Lékaři mají pravdu, ale já nemám peníze." Myslím, že ministr má peníze, jen se z nějakého důvodu bojí je získat. Peníze například leží ve zdravotních pojišťovnách, a to je to první opatření. Zdravotní pojišťovny potřebují na svůj provoz 10 miliard korun ročně. Jsem přesvědčen, že za polovinu by dokázaly totéž, a možná i lépe."
Kde chcete ušetřit?
David Rath: "Třeba IZIP, internetová zdravotní knížka. Před lety to vymysleli páni poslanci z ODS Cabrnoch a Ouzký, kteří si díky kontaktům s ředitelkou VZP Janou Musílkovou zařídili dlouhý kontrakt, a pojišťovna už za to utratila přes miliardu. Od začátku jsem tento projekt velmi kritizoval, že jde o tunel na peníze ze zdravotního pojištění, a najednou se v novinách dočítám, že to stálo miliardu a reálně je do toho zapojeno šest lékařů.
Vy když jdete do pojišťovny a řeknete, mám tady novou operační metodu, která se lépe hojí, lidé jsou kratší dobu nemocní a je méně nežádoucích účinků, tak vás pojišťovna odbude, že nemá peníze. Ale tady se miliarda vyhodí za nic. Takhle můžeme pokračovat. Časopis VZP – přes 100 milionů. Podobný časopis vydávají i další zdravotní pojišťovny, i dražší. Nedávno jsem četl, že VZP si hodlá pořídit ostrahový systém za čtvrt miliardy. Nevím, co tam chtějí chránit. Mají zbytečně moc úředníků, zbytečně moc kanceláří, budov. U těch pojišťoven bychom bezbolestně získali možná tři, možná pět miliard korun ročně. A jednoduše. Zákon by jim prostě upravil procento, které smí spotřebovat na svůj vlastní chod."
Kolik by to bylo?
David Rath: "Kdyby to snížili na 1,5 až 2 procenta, tak najednou máme k dispozici nezanedbatelné peníze. A ono by to dokonce pomohlo zlepšit jejich činnost. Právě proto, že na to mají hodně peněz, tak vymýšlejí tak komplikovaný systém úhrad, že mu nerozumí ani sami. Už to umí spočítat jen počítačové programy, dopředu to neví nikdo. Odoperujete slepé střevo, a jednou za to dostanete osm tisíc, podruhé pět, potřetí jedenáct…"
Pojišťovnám sebereme peníze. Co dál?
David Rath: "Druhé opatření se také týká pojišťoven. Některé pojišťovny si cíleně vybírají jako pojištěnce mladé lidi. Používají různé triky, třeba nabízejí ženám antikoncepci zdarma. Samozřejmě, že sedmdesátiletou důchodkyni na antikoncepci neutáhnou. A mladí zdraví klienti jsou ti nejlepší, pojištění platí, ale nic nečerpají. Ti, kdo dělají tuto vykutálenou strategii, pak mají přebytek peněz. Dnes už leží na účtech těch pojišťoven nějakých 14 miliard korun. Jsou náležitě úročeny, a to je ten fígl, protože tyto úroky si mohou pojišťovny rozdat na odměny. Na druhou stranu VZP má v pojištěneckém kmeni spíše lidi starší, nemocné, a tam zase peníze schází.
Tohle má v rukou ministerstvo. Existuje přerozdělovací mechanismus, třeba podle věku, a stačí jen upravit koeficienty. Během dvou let můžeme mít 14 miliard z bankovních účtů v nemocnicích a ordinacích. To je to druhé naše opatření."
Třetí?
David Rath: "Třetí opatření se týká opět pojišťoven. Máme jich zhruba deset, z toho tři – VZP, vojenská a vnitra – jsou pod dominantním vlivem státu. Nevidím jediný důvod, proč udržovat tři aparáty pojišťoven, které spravuje a řídí přímo vláda. Vláda by mohla snadno navrhnout jejich spojení do jedné. Ušetříte ředitele, platy, informační systémy."
Ostatně, vojenská nemocnice běžně vezme i civilního pacienta.
David Rath: "Samozřejmě, kdyby brala jen vojáky, měla by tam prázdno. Armádu už jsme stačili zrušit, mimo drobného expedičního sboru, který působí v zahraničí. Tam když někdo onemocní, tak se léčí v polních nemocnicích."
Čtvrté?
David Rath: "Čtvrté opatření se týká léků a zdravotnického materiálu. Teď je tam neuvěřitelný chaos, jaký tam nebyl posledních dvacet let."
Kdo by to měl dát dohromady?
David Rath: "Samozřejmě ministerstvo. Nemůže to dělat samo, musí spolupracovat s pojišťovnami a s lékařskou veřejností. Stačí aplikovat princip, kdy za stejný léčebný účinek platíte stejnou cenu. Za stejný efekt, stejné peníze. Má to svá úskalí, je debata, zda to nebo ono má úplně stejný léčebný účinek, ale to je odborná debata. To jste na pevné půdě, kdy to musíte dokazovat na studiích a číslech. To je řešitelné. Bohužel, tato jednoduchá logika byla Julínkem vyhozena z okna a nahrazena logikou jakéhosi arabského bazaru, kde výrobci vykřikují cenu, pojišťovny vykřikují cenu, stát vykřikuje cenu, a pak se to někde ustálí podle principů, kterým nikdo nerozumí."
Julínek je nemoudrý, nebo prosazoval nějaké zájmy?
David Rath: "Myslím, že platí obé. Jenže Julínek měl k sobě vychytralého Šnajdra, který dlouhá léta působil v zahraničním farmaceutickém průmyslu. Výsledkem je chaos, pacienti i pojišťovny zaplatí za léky mnohem víc, je to naprosto nepřehledné a v tom se štikám dobře loví."
Jaký systém by to měl nahradit?
David Rath: "Částečně bychom se mohli vrátit k tomu původnímu systému, ale ne úplně. Vysvětlím. Dříve byla kategorizační komise a v té seděli zástupci pojišťoven, lékařů, chodily tam ty firmy a nakonec rozhodovalo ministerstvo. Bylo tomu vyčítáno, že komise rozhoduje pod tlakem, někdy zkorumpovaně, nicméně byla vždy pod drobnohledem a zásadní heslo bylo: za stejný efekt stejná cena. Když něco vyčnívalo, každý se hned ptal, proč je to dražší.
Částečně bych se k této komisi vrátil, ale změna by spočívala v tom, že v první instanci by měla fungovat na úrovni pojišťovny – odborná veřejnost. Odbornou veřejnost by zastupovaly odborné společnosti, lékařská komora a podobné instituce. Před tuto komisi by tedy přicházely firmy a předkládaly své návrhy. Pojišťovny by říkaly, že to nestojí za zlámanou grešli, lékařská veřejnost by říkala, že je to báječné, a někde by se po čase sešly.
V druhé instanci by působilo ministerstvo. Bylo by odvolacím místem, kdyby první orgán nedošel ke shodě. A tam bychom mohli použít systém NICE, který funguje v Británii. Svého času jsem se pokusil budovat něco podobného na našem Státním ústavu pro kontrolu léčiv. Vniklo tam zvláštní oddělení a začalo nabírat lékařské odborníky. Tito lidé mají za úkol číst studie, sledovat odborné časopisy a světové trendy a připravovat odborná stanoviska, zda ten či onen lék je opravdu tak účinný. Kdyby tedy nedošlo ke shodě mezi pojišťovnami a lékařskou veřejností, nastoupil by úřednický aparát ministerstva opírající se výhradně o stanoviska velmi nezávislé odborné autority.
Ani bychom přitom nemuseli objevovat Ameriku. Stačí pár lidí, kteří umí dobře anglicky a rozumí tomu. Ti by sledovali, co vydává britský NICE a mohli by to aplikovat v českých podmínkách."
Proč máte důvěru v britské zdravotnictví? Protože je to národní systém, který je financován přímo a obejde se bez pojišťoven?
David Rath: "Nemám k němu důvěru. Myslím, že britský systém se potýká s řadou problémů, ale má některé naprosto geniální prvky, ke kterým patří i ústav NICE. Sleduje obor po desetiletí, je to jakási Mekka všech farmakologů a farmakoekonomů, a zároveň metla všech farmaceutických firem, protože to je nezpochybnitelná autorita. Nedoporučení britského NICE je pro nabídku léku ve většině civilizovaných zemí smrtící. Ne, že tam ten lék nemůže být, ale nedostane úhradu, jakou by si představoval."
A poslední opatření, to páté?
David Rath: "To je jakási pojistka navíc. Stát platí málo za své pojištěnce, což je přes pět milionů lidí. Jsou to vesměs důchodci, matky na mateřské, žáci a studenti, nezaměstnaní. Kdyby předchozí čtyři opatření nestačila k finanční stabilizaci systému, mohl by zaintervenovat stát a navýšit platbu za státní pojištěnce."
Možná bychom se na to měli podívat i z druhé strany, jestli by soudruzi neudělali chybu, kdyby připustili lepší financování. Když tam peníze chybí, lidé mají větší chuť si připlatit.
David Rath: "Máte pravdu, i já mám pocit, že někdy se to rozhodování pravicových politiků upírá směrem – udělám problém, třeba snížíme daně, a tím pádem bude méně peněz ve státním rozpočtu. Za rok začneme lidem říkat, že je málo peněz a že se musí šetřit nebo něco zprivatizovat. Tak si pravice vytváří prostor, který pak zaplňuje pomocí svých receptů. Je to geniální jednoduchá strategie. Zaráží mne jen to, že to většina veřejnosti už dávno neprohlédla."
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 2692x přečteno
Komentáře
Milan Kyselý - 9.12.2010 11:34.
V zaběhnutém systému peněz je velice těžké cokoli měnit ve prospěch společnosti. Narazil i przident Obama se svou snahou zajistit lepší zdravotní zabezpečení pro chudé Američany. Šanci má jedině tehdy, když si ze solidárního systému budou moci ukrojit velký díl nejrůznější korporace. Osobně Soc. dem. a jejímu stínovému ministru zdravotnictví velmi fandím, ale čeká jej obrovská práce. Kéž by v ní dokázal vytrvat.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Milan Čech - 6.12.2010 22:02.
a já myslel že my dva zrovna na to čančání moc nejsme ...:-)
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Milan Čech - 6.12.2010 20:33.
tak jsem to přeci myslel taky ...
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Milan Čech - 6.12.2010 18:59.
Pan Fiala zase ukázal, že tu na něj nikdo nemá
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.