Národní socialisté: 3,8% volebních preferencí

Proto jsem se s analýzou rozdílů mezi volebními odhady a skutečností obrátil v těchto dnech nejen na předsedkyni Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, ale také na mezinárodní organizaci ESOMAR, zastřešující členské organizace – agentury pro výzkum veřejného mínění z evropských zemí. Jde o to, aby se před dalšími volbami u nás již neopakovaly „podivnosti“, které jsme zaznamenávali ve volbách letos i v roce 2010.

Národní socialisté šli v říjnu do prvních voleb po svém vzniku. Předem jsem věděl, že strana ve volbách nemůže uspět, jak by si její členové představovali. Její první krajská organizace mimo Prahu vznikla v únoru t. r., poslední vznikaly pár týdnů před podáním kandidátek. Bral jsem účast ve volbách především jako součást „zavádění značky“ a dále jako příležitost pro desítky lidí bez předchozích politických zkušeností, aby oni sami poznali na vlastní kůži volební kampaň. V zavádění značky jsme i díky volbám pokročili a naši lidé si zkusili volební kampaň. Praktická zkušenost s volební kampaní je lepší nežli opakované vynikající školení.

Při analýze volebního výsledku nár. soc. strany jsem si v debatě s externími analytiky jen potvrdil, že sociální demokracii odcházejí voliči. Pravděpodobně nevratně. Jedná se o potenciál 12 až 15% voličů (oproti krajským volbám v roce 2008 ČSSD ztratila 12% voličů). Tento rezervoár hlasů se ještě nejspíše zvětší po prezidentské volbě v lednu v důsledku neúspěšné prezidentské kandidatury J. Dienstbiera, kandidáta ČSSD.

Z rezervoáru hlasů budou čerpat především dvě strany: Národní socialisté a SPOZ. V případě vítězství M. zemana v prezidentské volbě se SPOZ změní ve středně velkou prezidentskou stranu. Pokud se ovšem prezidentem M. Zeman nestane, nastane od SPOZ dříve či později odliv voličů.

Národní socialisté mají podle průzkumu SANEPu z počátku listopadu 3,8% volebních preferencí. To není vůbec špatné, po intenzivní „snaze“ dalších agentur a masáži médií, zatlačit nár. soc. hluboce pod 5%. Ukazuje se, že krajské volby (nezavedená značka; neznámí lidé na kandidátkách; rozptýlené finanční zdroje) jsou něco jiného nežli celostátní politika. Ostatně i samotný průzkum SANEPu uvádí, že voliči nár. soc. k volbám z většiny nepřišli, ale že u celostátních sněmovních voleb, kde je volební účast výrazně vyšší, by tomu bylo s velkou pravděpodobností právě naopak.

Podle zmíněné prognózy SANEPu jsou na tom nejlépe:

ČSSD – 22,3%

KSČM – 20,1%

ODS – 14,1%

TOP 09 – 5,8%

KDU-ČSL – 7,8%

SPOZ – 6,7%

Nár. soc. – 3,8%

Za národními socialisty v průzkumu jsou Suverenita (3,1% hlasů), Zelení (3,5%) a Věci veřejné (1,2%).

Co je v tomto průzkumu velmi zajímavé, to je silně oslabená pozice TOP 09. Má to svou logiku – skandály a asociální politika. Vývoj pozice TOP 09 se podobá vývoji pozice německé vládní FPD. Ta přišla ve volbách do Bundestagu se zcela asociálním programem. Zaznamenala rekordní volební výsledek (přes 15%) a dnes je pod hranicí volitelnosti.

A srovnejme si možnost přístupu reprezentantů TOP 09 do médií, zj. veřejnoprávních, s blokádou představitelů nár. soc. ze strany veřejnoprávních médií. Již čtyři měsíce se ČT24 neobtěžovala vysílat žádnou z pravidelných tiskových konferencí nár. soc. ze sněmovny. Zato TOP 09, VV a LIDEM ČT24 prostor s rozkoší poskytuje.

Chce to „jen“ v těch příštích osmnácti měsících, které zbývají do sněmovních voleb, zajistit nár. soc. straně přiměřeně dostatečnou finanční základnu, získávat nové a zajímavé lidi do čela kandidátek, zlepšovat organizační práci a organizaci strany atd.

Zkrátka, nár. soc. jsou, ať se to komu líbí či nikoliv, zpátky ve hře.