Německo zkoumá delší životnost jaderných a uhelných elektráren

Tři německé energetické společnosti E.on, RWE a EnBW však odmítly myšlenku prodloužení provozní doby jaderných elektráren o víkendu i z bezpečnostních důvodů, ale Habeck potvrdil, že díky rezervám na současnou zimu a léto se lze obejít bez ruského plynu. Pro příští zimu se však musí nákupní strategie výrazně rozšířit a „nejdůležitějším krokem by pak samozřejmě bylo co nejvíce snížit hlad po plynu.“ Křesťansko demokratický předseda vlády Saska-Anhaltska Reiner Haseloff uvedl, že odstoupení vlády semaforové koalice SPD, Zelených a FDP od používání uhlí do roku 2030 by každý krok klimatické politiky tímto směrem byl bodem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Habeck vidí jako alternativy k ruskému plynu dovoz zkapalněného zemního plynu LNG a využívání uhelných elektráren. Z dlouhodobého hlediska však neexistuje způsob, jak obejít alternativní obnovitelné energie. „Nechat to běžet déle znamená delší závislost na černém uhlí, možná i z Ruska“ nechce však vyloučit, že by to mohlo být nutné. „Neexistují žádná tabu, ale skutečnou cestou k nezávislosti z hlediska energetické politiky je ve skutečnosti postupné vyřazení fosilních paliv,“ říká Habeck.

Co však dělat, když Rusko přestane dodávat zemní plyn? Kolem této otázky se rozhořela v Německu politická debata. Musí jaderné reaktory a uhelné elektrárny běžet déle? Spolkový ministr hospodářství Habeck považuje za nevhodné pro kompenzaci případných úzkých míst dodávek způsobených zastavením dodávek z Ruska. "Neexistují žádná tabu a rychleně představíme veřejnosti plán omezování plynu, abychom mohli snížit naši zranitelnost“. Sasko-Anhaltský premiér varoval před omezením dovozu zemního plynu z Ruska a před odstavením německých uhelných elektráren příliš rychlým tempem, což považuje za nezodpovědné. Trvalý konflikt s Ruskem, by kvůli zásobám surovin nevyhnutelně vedl k nízké životní úrovni, protože Německo získává 55 procent zemního plynu z Ruska. 

Křesťanský saský premiér Michael Kretschmer v této souvislosti položil otázku, zda odchod z uhelné energetiky je skutečně zodpovědný? Liberální ministr hospodářství a energetiky Severního Porýní-Vestfálska Andreas Pinkwart proto pozval své zemské kolegy na zvláštní schůzku, kde předloží poptávkový dokument o bezpečnosti dodávek. V něm se uvádí, že předběžným rozhodnutím o dřívějším vyřazení uhlí by se nyní „mělo absolutně vyhnout“.

Bývalý šéf ekonomiky a současný poradce liberálního ministra financí Christiana Lindnera Lars Feld rovněž zpochybňuje odchod Německa od uhelné a jaderné energetiky kvůli válce na Ukrajině. "Spolková vláda musí zajistit, aby dodávky energie zůstaly bezpečné. Aby to bylo možné, bude nutné vrátit na stůl všechno, dokonce i postupné vyřazování jaderné energie a uhlí," řekl Feld listu Rheinische Post. „V krátkodobém horizontu bude německá ekonomika postižena ztrátou takových dodávek, takže hrozí ekonomický útlum a ani jaderná energie by nám na zimu 2022/23 nepomohla.

Habeck sice nevěří na zmrazení dodávek z Ruska a je přesvědčen, že bude pokračovat v plnění, protože potřebuje příjem. "Pokud by však Rusko svévolně přerušilo tyto dodávky, pak nebudou nikdy obnoveny a myslím, že Putin to ví také." Z pohledu prezidenta Asociace německých průmyslových a obchodních komor Petera Adriana by to pak situace byla těžká - protože na kompenzaci z jiných zdrojů nevěří. "Norsko je již se svými dodávkami plynu k nám na limitu a nedokázalo kompenzovat výpadek a Američané je chtějí podpořit drahým kapalným plynem, ale ani my bychom nedokázali nahradit chybějící množství," řekl deníkům mediální skupiny Funke.

Mluvčí zelených Ricarda Langová si ve stejných novinách stěžovala na energetickou závislost na Rusku a prohlásila: "Proto bychom nyní měli využít veškeré naše úsilí k důslednému řešení expanze obnovitelných energií a nezávislosti na fosilních palivech bez dalšího odkladu." Státní tajemník za Společenství 90/Zelení Oliver Krischer na ministerstvu pro ochranu klimatu oznámil, že podporuje úsilí o plné dodávky zelené elektřiny od roku 2035, protože "to prospívá nejen ochraně klimatu, ale činí nezávislými na Putinově plynu, ropě a uhlí." Německý průmysl se ale obává nedostatku surovin a růstu cen kvůli válce na Ukrajině. Prezident průmyslu Siegfried Russwurm řekl, že situace je nepřehledná. "V současné době po několika týdnech uvolnění na trzích výrazně narůstají problémy s dodávkami surovin a polotovarů. Válka na Ukrajině způsobuje firmám další nejistotu, pokud jde o dovoz a větší překážky pro kritické suroviny lze předvídat.