Ondřej Kosina: Pozoruhodný triumf Giorgia Napolitana

obrazek
22.4.2013 11:53
Třetí největší ekonomika eurozóny se nachází nejen v ekonomické, ale i v politické krizi. Důkazem toho je i prezidentská volba, která se konala od 18. do 20. dubna. Skončila překvapivým znovuzvolením dosavadní hlavy státu, téměř 88letého Giorgia Napolitana. Je to vůbec poprvé od vyhlášení republiky v roce 1946, co byl zvolen prezident i na druhé sedmileté funkční období. Zajímavá je i skutečnost, že věk tří nejúspěšnějších kandidátů se pohybuje kolem osmdesáti let. Určitou kuriozitou byla kandidatura vnučky fašistického diktátora Alessandry Mussoliniové, kterou ovšem podpořilo pouze 15 volitelů.

Itálie je parlamentní republikou, kde v nepřímé tajné volbě vybírá prezidenta Poslanecká sněmovna, Senát a zástupci regionů na společném zasedání. Úlohou prezidenta, který nemá mnoho pravomocí, je reprezentovat zemi navenek a být nadstranickým garantem národní jednoty. V prvních třech kolech je vyžadována dvoutřetinová většina z 1007 hlasů, od čtvrtého kola stačí kandidátovi ke zvolení pouhá prostá většina.

První dvě kola volby se konala 18. dubna. Lídr nejsilnější parlamentní frakce Pier Luigi Bersani oznámil před prvním kolem jménem Demokratické strany (PD) podporu bývalému odborovému předákovi a předsedovi Senátu v letech 2006 – 2008, osmdesátiletému Francovi Marinimu. Mariniho podpořili volitelé napříč spektrem, včetně pravicového Lidu svobod (PdL), Občanské volby, Ligy Severu a Unie středu. Nicméně mnoho zákonodárců Demokratické strany a Levicové ekologické svobody (SEL) prohlásilo, že mu hlas nedají. Marini nakonec získal v důsledku rebelie více než dvou set volitelů levého středu pouze 521 hlasů (ke zvolení potřeboval 672) a ve druhém kole raději nekandidoval. Hnutí pěti hvězd (M5S) deklarovalo již před prvním kolem podporu bývalému europoslanci za Stranu demokratické levice Stefanovi Rodotovi. Téměř osmdesátiletý právník a kariérní politik Stefano Rodotà se zúčastnil všech šesti kol volby a hlasovalo pro něj 210 – 250 zákonodárců, převážně z M5S. Nejvíce hlasů získal ve druhém a třetím kole, ale ke zvolení to nestačilo, protože většina poslanců a senátorů odevzdala prázdné hlasovací lístky.

Do čtvrtého kola vybrala levice (PD a SEL) expremiéra a bývalého předsedu Evropské komise Romana Prodiho, který jako kompromisní kandidát nebyl přijatelný pro Berlusconiho pravici. Přestože se na jeho podpoře shodly obě levicové formace, získal jen 395 hlasů, protože mu více než stovka levostředových zákonodárců nedala hlas. Po tomto fiasku oznámil Pier Luigi Bersani rezignaci na post předsedy Demokratické strany. 20. dubna následovalo páté kolo, ve kterém opět většina volitelů odevzdala prázdné hlasovací lístky a nejvíce hlasů (210) obdržel Stefano Rodotà.

Před šestým kolem souhlasil dosavadní prezident Napolitano, který je v úřadu od roku 2006, s kandidaturou pro další funkční období, aby pomohl odblokovat patovou situaci, ačkoliv ještě před týdnem otevřeně odmítl se znovu ucházet o post hlavy státu kvůli svému vysokému věku. Na konci příštího mandátu v roce 2020 by se totiž dožil 94 let. Ke kandidatuře jej přiměli politici obou největších stran po pěti neúspěšných pokusech zvolit jeho nástupce. Jako respektovaná osobnost byl G. Napolitano pohodlně znovuzvolen hlasy 738 zákonodárců napříč spektrem. Podpořili jej i lídři největších stran P. L. Bersani, S. Berlusconi a M. Monti. Po oznámení výsledku volby uspořádali stoupenci Hnutí pěti hvězd demonstraci na protest proti dohodě ostatních politických stran, kterou Beppe Grillo označil za státní převrat.

Italská politická scéna je zablokovaná od parlamentních voleb z konce února, které nepřinesly jasného vítěze. Volební pat se promítl i do prezidentské volby, během níž se hlavní politické strany nedokázaly dohodnout na kompromisním kandidátovi přijatelném pro všechny, a tak byl nakonec požádán dosavadní prezident, aby tuto frašku ukončil a v úřadu pokračoval. Pouze antisystémové Hnutí pěti hvězd vyslalo do všech šesti kol svého kandidáta a vnímá Napolitanovo znovuzvolení jako coup d’état. Podle některých komentátorů však Napolitano vzhledem k pokročilému věku nemá v úmyslu mandát dokončit a v průběhu příštího roku lze očekávat jeho rezignaci. Toto řešení krizové situace je tedy nutné vnímat jako dočasné a staronový prezident bude mít za úkol především odblokování politické scény a nepodaří-li se mu to, tak vypsání předčasných parlamentních voleb v letním termínu.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.