Otazníky kolem referenda na Falklandách-Malvínách

obrazek
29.7.2012 10:19
Během posledních týdnů to opět jiskřilo mezi britským premiérem Davidem Cameronem a argentinskou prezidentkou Cristinou Fernández-Kirchnerovou kvůli sporu o svrchovanost nad souostrovím Falklandy-Malvíny v jižním Atlantiku. Buenos Aires dlouhodobě odmítá referendum, ve kterém by obyvatelé souostroví hlasovali, zda si přejí setrvat pod britskou správou, nebo chtějí-li patřit pod Argentinu. Ostrované se však plebiscit rozhodli vyhlásit během příštího roku, aby nebylo pochyb o tom, že si přejí zůstat zámořským územím Spojeného království.

Zajímavé pojednání na toto téma napsal argentinský novinář, spisovatel a politik Rodolfo Terragno, který v článku „Vítej, referendum“ tvrdí, že plebiscit – vzhledem k předem očekávanému výsledku – vlastně Argentině prospěje. Dokáže totiž, že na původně argentinských ostrovech žijí potomci britských kolonizátorů a nikoliv svébytný národ. Zde jsou argumenty nejen jeho, ale i dalších autorit, které ve svém pojednání citoval:

Právo na sebeurčení přísluší národům, nikoliv obyvatelům. Tak to uznává mezinárodní právo. Skupina lidí, která si přeje být v koloniálním stavu, není národem, a proto nemá právo na sebeurčení. (Rosalyn Higgins, bývalá předsedkyně Mezinárodního soudního dvora)

Obyvatelstvo a národ jsou dvě odlišné věci. Aby se obyvatelé nějakého území mohli stát národem, musí se považovat za společnost odlišnou od společnosti země, která toto území okupuje. (Hurst Hannum, Berkeley).

Tito obyvatelé potřebují mít „kulturní identitu“, která je jasně odlišuje od země, pod kterou administrativně spadají. (Anthony Simpson, Mezinárodní právní komise, Ginebra).

Měli by být původními „domorodými“ obyvateli; tedy pocházet ze společenství, které žilo na ostrovech před koloniální invazí. (Wolfgang F. Danspeck Grubel, Institut Sebeurčení, Lichtenštejnsko)

Je třeba, aby se považovali za „oběti útlaku“ a chtěli „se oddělit“ od koloniální moci. (Pete Radan, Univerzita Macquarie).

Anglický diplomat Denzil Dunnet (Královský institut mezinárodních vztahů, Londýn) v práci publikované v International Affairs vzpomněl pozici, kterou k tomuto tématu zastával předchůdce Margaret Thatcherové, britský konzervativní premiér Edward Heath. Ten v parlamentu prohlásil, že na základě principů mezinárodního práva „obyvatelé Malvín nemají právo na sebeurčení“.

Budou-li ostrované hlasovat tak, jak se předvídá, dokážou, že nesplňují žádný z požadavků, který by je opravňoval k vymahatelnosti práva na sebeurčení. V referendu pravděpodobně prohlásí, že si přejí patřit pod koloniální nadvládu, nepovažují se za odlišné od obyvatel Spojeného království, nedisponují kulturní identitou, nepochází z domorodého obyvatelstva, necítí se být oběťmi útlaku a nechtějí nezávislost. Ostrované tak prokážou to, co Argentina tvrdila vždy: že netvoří národ, a proto není možné v tomto případě vycházet z práva národa na sebeurčení. Jako Britové, kterými se cítí a jimiž se prohlásili, nemohou být prostředníky ve sporu mezi svou zemí a Argentinou. Nemohou být zároveň soudce a strana sporu. Skutečnost, že se prezidentka a další politici pohoršili nad oznámením referenda, vzbuzuje pozornost. Argentina by se měla těšit z toho, že se jí dá za pravdu.

Britské právo již nepovažuje obyvatele souostroví za „občany zámořského území“ tak, jak tomu dlouhodobě v minulosti bylo. Považuje je za občany Spojeného království. Tito občané, sídlící v jižním Atlantiku, cítí hrdost, že jsou Brity a nyní budou moci ratifikovat svou příslušnost hlasováním. Pokud obyvatelé ostrovů svými hlasy akceptují takový stav, vše se obrací ve prospěch argentinské pozice. Pokud se ostrované prohlásí za součást Spojeného království, neznamená to, že jejich státu patří země, kterou obývají.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.