Červnový průzkum volebních preferencí stran agentury Kantar.CZ

Dlouhodobě nejsilnějším politickým subjektem podle průzkumu je hnutí ANO, které by na přelomu června a července, pokud by proběhly volby do sněmovny, získalo 32% hlasů. Je to zhruba stejně, jako při květnovém průzkumu (+0,5%).

Na druhém místě za hnutím ANO jsou Piráti, a to s poměrně velkým odstupem, s 18% podpory respondentů. Jsou na tom o 1% lépe, nežli byli v květnu, ale o 7% lépe nežli při volbách do sněmovny na podzim 2017.

Na třetím místě je dlouhodobě ODS, která se v posledních měsících pohybuje kolem 13% podpory. Zdá se ale, že je spíše na mírně sestupné trajektorii vývoje svých preferencí. Byť oproti výsledku ve volbách na podzim 2017 si vede vlastně dobře, neboť získala o 1,5% více preferencí nežli byl její volební výsledek.

Za ODS je podle průzkumu Kantar.CZ v pelotonu seřazeno šest dalších parlamentních politických stran, které se pohybují v rozmezí mezi 4,5% volebního výsledku (KDU-ČSL) až po 6% (STAN).

Na mírně sestupné trajektorii preferencí se v posledních měsících pohybují ODS, dlouhodoběji pak KSČM i KDU-ČSL. Významně ztratilo, oproti předchozímu měření v květnu i oproti výsledku ve sněmovních volbách na podzim 2017 zejména hnutí SPD. SPD je prostě skokanem dolů, neboť za necelé dva a tři čtvrtě roku, tedy od doby posledních sněmovních voleb, ztratilo 5% preferencí.

Pokud by volby do sněmovny probíhaly na přelomu června a července, hnutí ANO by si mohlo vybrat mezi čtyřmi koalicemi, v nichž by bylo vedoucí stranou. Žádná vládní koalice by podle tohoto posledního průzkumu nebyla možná, i kdyby se spojily všechny tzv. demokratické strany, včetně ČSSD proti hnutí ANO a SPD.

Lidé přitom deklarují vysokou ochotu jít k volbám. Až tři čtvrtiny dotázaných deklaruje, že by k volbám mohli přijít.

Také další otázka, která mířila k respondentům je zajímavá, a tou je pevnost přesvědčení o volbě té které politické strany. Celkem 41% voličů říká, že jsou pevně rozhodnuti koho volit. Dalších 32% respondentů nebude své rozhodnutí koho volit nejspíš měnit. Ale plná čtvrtina (26%) oslovených voličů říká, že by své rozhodnutí spíše nebo velmi pravděpodobně ještě změnila. To znamená, že je zde ještě určitý reálný prostor,  jak bojovat o zhruba čtvrtinu voličů. Ale z oněch 73% relativně pevně rozhodnutých říká 32%, že by své rozhodnutí spíše neměnilo. To tedy znamená, že by jej změnit za určitých okolností mohlo. Takže do značné míry bude záviset na kvalitě a intenzitě volební kampaně pro volby do krajských zastupitelstev a do Senátu.

Zajímavým údajem je také, které věkové kategorie chtějí zamířit k volbám nejvíce. Ve věkové kategorii 18 - 29 let je to kolem pětiny respondentů, kteří by se voleb určitě či spíše zúčastnili. To je stupeň aktivit a odhodlání, které u této věkové skupiny nebylo nikdy tak vysoké. Jen ve věkové skupině 60 a více let je prakticky jen o něco málo větší ochota (75%) jít k volbám, stejně tak jako ve věkové skupině do 30 let. Vysokou ochotu jít k volbám vyjadřují také vysokoškoláci (86%) a Pražané (85%). Vysoká ochota mladých lidí jít k volbám a volit,  je svého druhu idealistickým gestem a až další měsíce ukážou, zda mladí lidé do 30 let jsou skutečně ochotni jít v této míře k volbám, jak to deklarují v průzkumu.

A konečně, jak se občané dívají na politickou situaci a jak se s ní ztotožňují? Celkem 40% respondentů se domnívá, že situace v politice je dobrá anebo dokonce velmi dobrá. Ale 54% lidí si myslí, že je špatná. Z toho 16%, že je velmi špatná. Nicméně pozitivní hodnocení vlády ze strany občanů, bylo obzvláště vysoké, když se v březnu dostalo až na úroveň 61%. A toto vysoké hodnocení zůstalo až do dubna. Poté se začalo snižovat. Spokojenost občanů k řešení pandemie vládou je stále velká.