Nad eurozónou opět mračna

Klesající důvěra investorů je způsobena například tím, že se ve druhém čtvrtletí zastavil hospodářský růst eurozóny, který zbrzdil zejména pokles největší ekonomiky EU, ekonomiky Německa, trvající stagnace francouzské ekonomiky a problémy italské ekonomiky, která je již v recesi. Investory také podle Sentixu stále více znepokojuje situace na Ukrajině.

Špatné zprávy přicházejí i z Německa, kde se v srpnu zakázky průmyslových podniků propadly o 5,7 %, což je nejhlubší pokles od roku 2009, tedy od roku, kdy vrcholila světová finanční krize. I tento pokles je značně ovlivněn ukrajinskou krizí.

Jak už jsem uvedl výše, německá ekonomika ve druhém čtvrtletí poklesla, a to o 0,2 % HDP. Bude-li klesat i 3. čtvrtletí, dostane se německá ekonomika do recese – a to by pro EU i pro samotnou Českou republiku, která je s německou ekonomikou spojena pupeční šňůrou, byla skutečně velmi špatná zpráva.

S ohledem na tyto skutečnosti by bylo pro hospodářský vývoj EU velmi vhodné neeskalovat protiruské sankce. A vytvořit postupně takový stav, že budou Ruskem zmírněny odvetné sankce vůči EU. Pozitivní dopad sankcí EU proti Rusku je velmi diskutabilní, zato negativní dopady nasazení oboustranných sankcí jsou velmi hmatatelné. Ostatně podle průzkumu má proti uskutečněným sankcím výhrady 60 % českých podnikatelů.

Jiří Paroubek

Karikatura The Economist