Superhrubá mzda – ostuda daňového systému

Superhrubá mzda je obsažena v § 6 odst. 12 a 13 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Ustanovení bylo do zákona vloženo novelizací provedenou zákonem č. 261/2007 Sb. (schválen 19. 9. 2007, publikován 16. 10. 2007 v čá. 85/2007 Sbírky zákonů na straně 3 154, účinný od 16. 10. 2007). Jde o fiktivní zvýšení základu daně z příjmů ze závislé činnosti, které se vymyká hospodářské a daňové logice; v historii zdaňování v Evropě nelze najít s tímto institutem ani vzdálenou podobnost. Tato novelizace byla výsledkem pravicového ideologického uvažování – návrh schválila vláda v čele s předsedou Mirkem Topolánkem (vládu tvořily strany ODS, KDU-ČSL a SZ).

Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona uváděla, že kromě toho, že nemá být snižován příjem zaměstnance pro účely výpočtu základu daně ze závislé činnosti o pojistné, které sice sráží zaměstnavatel, ale které je povinen platit zaměstnanec, je nezbytné, prý kvůli dodržení daňové spravedlnosti, do základu daně zaměstnance zahrnout též částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které z těchto příjmů podle příslušných zákonů je povinen platit zaměstnavatel. Přitom uváděla, že v tomto nejde o platbu pojistného zaměstnavatele za zaměstnance, a tudíž ani o příjem zaměstnance, a zaměstnavatel může tuto částku uplatnit jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, což se týká jak zaměstnavatele – právnické osoby, tak i zaměstnavatele – fyzické osoby. Změnu vláda zdůvodňovala též tím, že důchod ze sociálního pojistného je nezdaňován, takže se tímto opatřením neporuší daňová spravedlnost (viz vládní návrh zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, PSP ČR, r. 2007, V. volební období, tisk č. 222).

Základ daně je tak zčásti tvořen fiktivní částkou odpovídající výši pojistného na sociální a zdravotní pojištění, které je povinen platit podle zvláštních právních předpisů (zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění) z příjmů zaměstnance zaměstnavatel sám za sebe.

Takže od 1. 1. 2008 jsou zdaněny nejenom povinné odvody do systémů zdravotního a sociálního pojištění, ale také tyto platby, které jsou uloženy zaměstnavateli; do příjmu fyzické osoby pro účely zdanění započítává odváděné pojistné i platby uložené zaměstnavatelům. Daní z příjmů fyzických osob s příjmy ze závislé činnosti tak je zdaněno i plnění plynoucí od zaměstnavatele ke státnímu rozpočtu na základě zvláštních pojistných zákonů, a to z vlastních příjmů zaměstnavatele, nikoli z příjmů zaměstnance – jde o zákonem založený dvoustranný veřejnoprávní vztah mezi zaměstnavatelem a státem, jehož zaměstnanec není účastníkem. Dochází tak k tomu, že daň platí subjekt (zaměstnanec), jenž není s objektem (předmětem) zdanění v žádném vztahu. Porušeny tak jsou zásady rovnosti, spravedlnosti, ekonomické a právní racionality, tedy základy existence právního státu.

Uvedená, celosvětově aktuálně i historicky, věcně absurdní konstrukce základu daně v podobě tzv. superhrubé mzdy porušuje daňovou zásadu určující, že povinný reálný výdaj (výdaj určený zvláštním zákonem, v tomto případě pojistné placené zaměstnancem, OSVČ) je výdajem vyjmutým ze základu daně z příjmů; za druhé konstrukce, v níž součástí daňového základu je výdaj jiné osoby (zaměstnavatele), výdaj, jenž není příjmem poplatníka (pojistné placené zaměstnavatelem), je nesmyslná. Předmětná konstrukce daně je navíc, zejm. v případě zahraničních pracovníků, obtížně spravovatelná; u zahraničních pracovníků stejně jako u českých daňových rezidentů, jimž plynou příjmy za práci v zahraničí, se ke zdanitelnému příjmu připočítává částka odpovídající pojistnému, které by se z daného příjmu platilo zaměstnavatelem (jako podíl zaměstnavatele) v případě, že by pro zaměstnance s těmito příjmy platily české předpisy.

PS: Tak mě napadá, že jsem titulek zvolil špatně − superhrubá mzda není ostuda daňového systému, nýbrž ostuda politiků současných a předchozích, politiků ve vládě a v parlamentu. A hlavně ostuda ČSSD: současné vedení socdem občanům před volbami naslibuje cokoli – ale po volbách na sliby rychle zapomene. Dne 27. 3. 2016 sdělovací prostředky přinesly informaci, že zrušení superhrubé mzdy – jeden z klíčových slibů ČSSD před volbami – vláda v čele s premiérem B. Sobotkou s konečnou platností vzdala; B. Sobotka měl prohlásit, že to bude úkol až pro další kabinet.