Materiální základy vysoké inflace

Budoucí ministr financí Stanjura, člověk bez jakékoliv kvalifikace a erudice pro výkon této funkce, hovoří o tom, že nepřipustí plošné zvyšování mezd veřejných zaměstnanců. To se sice lehce řekne, ale hůře se to dělá. Ale hlavně, pokud se záměrně zapomene při navyšování mezd na některé kategorie veřejných zaměstnanců, třeba na obvykle pravicí v minulosti opomíjenou skupinu zaměstnanců sociálních služeb, bude to špatné. Tito lidé se mohou dostat do dvojího presu. Zvyšují se ceny potravin a současně se zvyšují také ceny energií. Ti lidé, z příjmově slabších skupin často v minulosti hledali, jak ušetřit pár stovek při placení energií. A sedli tak na lep spekulantům a šmejdům, jako jsou Bohemia Energy. Výsledkem je, že budou nyní platit podstatně více za elektrickou energii nežli by platili, pokud by zůstali u původního dodavatele. A jedná se vlastně o statisíce občanů.....

Nová vláda je doktrinářská,  vůbec neumí uvažovat v kategoriích např. stanovení (zcela netržních) maxim cen u plynu a elektrické energie např. na tři měsíce s možností prodloužení až na šest měsíců. Ale chce sáhnout na příjmy zaměstnaneckých vrstev.

Současně chce zlikvidovat EET a vlastně umožnit vybraným kategoriím živnostníků, aby de facto platili daně dobrovolně (kdo chce, tak si může současný způsob evidence tržeb ponechat). Tohle rozhodnutí bude statní rozpočet stát 15 mld. korun, o které se sníží jeho příjmy. A dalších 12 – 15 mld. korun každoročně navíc budou daňový poplatníci platit až do roku 2025 v položce ministerstva obrany. Budeme totiž kupovat tu moderní zbraňové systémy a jindy armádní šrot např. z USA (helikoptéry).Vláda pravice, i v nastalé krizové situaci, v níž se státní rozpočet v souvislosti s Covidem-19, chce dodržet nesmyslný závazek 2 % HDP vynaložených že státního rozpočtu v oblasti armádních výdajů. 

Ale zpátky k tématu inflace. Nemyslím, že rozhodnutí ČNB navýšit úrokovou míru, účtovanou ČNB českým bankám,  o 1,25 procentního bodu, bylo šťastným rozhodnutím. Může totiž dojít k přílivu spekulativních peněz do Česka, což snaze ČNB utlumit inflaci příliš nepomůže. Ba naopak.

Podívejme se také na „materiální základ“ inflační spirály, ke které v současné době dochází. Rostou ceny ropy v meziročním vyjádření o více než 120% (ropa Brent o 120,8% a ropa WTI o 132,7%). O desítky procent (+61,8%) ke konci října vzrostly ceny zemního plynu. To se pochopitelně promítá jak do cen plynu pro malospotřebitele i průmysl, tak obecně i do cen elektrické energie. 

Razantně se navyšují ceny průmyslových kovů (snad s jedinou výjimkou palladia a stříbra, které se udržují pod cenovou úrovní minulého roku nebo těsně nad ní). Rostou ceny prakticky všech surovin, nezbytných pro potravinářskou výrobu. Nejvíce v této skupině komodit pro potravinářský průmysl meziročně vzrůstá cena pšenice (+29,1%). Ceny vepřového a hovězího masa meziročně vzrůstají o 17%, respektive 16%. Zhruba na této úrovni se meziročně také udržuje cena sojových bobů, které se používají jako krmivo pro hospodářská zvířata (18,2%).

Největší nárůst zažívá z potravinářských komodit meziročně  káva (+95,1%) a ale také cukr (+33,6%), což bylo způsobeno, kromě obvyklých faktorů, jakými jsou oživení poptávky v souvislosti s očekávaným ukončením koronavirové krize také specifický faktor neúrody kávy a cukru po zničení plantáží těchto plodin ve střední Brazílii v důsledku přírodní kalamity (mrazy).