Další kandidáti k osamostatnění?
18.10.2017 18:07
V neděli 22. října se ve dvou italských regionech, Lombardii a Benátsku, uskuteční referendum za rozšíření autonomie těchto územních celků v rámci Itálie.
Zatím tedy nejde o referendum o osamostatnění, ale je to referendum, které bude italské centrální vládě signalizovat, zda si občané těchto dvou nejbohatších italských regionů přejí zejména přenastavit finanční toky, tak aby z nich měli větší prospěch nežli dosud.
Jde o to, že Benátčanům a Lombarďanům se oprávněně zdá, že příliš mnoho peněz z těchto dvou bohatých italských provincií, které jsou ostatně, pokud jde o HDP na jednoho obyvatele, mezi nejbohatšími regiony Evropy, jde do jiných částí Itálie. Z hlediska občanů severní Itálie jsou tyto peníze utraceny neproduktivně.
Podle průzkumů veřejného mínění v obou regionech podporuje myšlenku širší autonomie 80 – 90 % nebo i více procent obyvatel obou oblastí.
Odstředivé tendence jsou patrné prakticky ve všech státech Evropy, a to ať z důvodů fiskálních nebo důvodů nacionálních.
Ve Skotsku se jedná spíše o pocitové důvody a z části také o důvody nacionální, ačkoli zdrcující většina Skotů hovoří, byť se svým specifickým přízvukem a dialektem, anglicky. Gaelsky, tedy původním jazykem Skotů, hovoří podle odhadů pouze několik desítek tisíc obyvatel.
Pokud jde o Katalánsko, to je jiný příběh. Tam se jedná o kombinaci sílícího národního uvědomění a také fiskální důvody, protože Katalánsko je nejbohatší španělskou provincií. Jeho obyvatelé tak mají pocit, že jaksi doplácejí na ty chudší provincie, a nevidí už výhody, které jim skýtá velký španělský trh. Mimochodem, od té doby, co vedení Katalánska začalo otevřeně koketovat s vyhlášením samostatnosti, ohlásilo odchod z Katalánska už na sedm set firem. Ty nemají zájem být v zemi, která ztratí zázemí velkého trhu a která se vyvíjí nevypočitatelně.
A jiný příběh je nyní také severní Itálie. Ale do budoucna, pokud jednání vedení provincií – podpořená silným mandátem jejich občanů – s centrální italskou vládou nepovedou k uspokojivým výsledkům, může dojít k vystupňování požadavků směrem k osamostatnění obou klíčových regionů severu Itálie.
Jiří Paroubek
Foto: Také pro velké množství obyvatel Jižního Tyrolska není Itálie jejich vlastí. Dnes už naštěstí nechtějí odpoutání od Říma dosáhnout cestou teroru.
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014. V roce 2024 byl zvolen předsedou strany Česká suverenita - sociální demokracie.
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 1856x přečteno
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.