Jiří Paroubek: Lidové noviny fantazírují

V sobotním vydání jsem objevil hned dvě úžasné perly. Lidové noviny již dlouho (již osm let) unavují vyhlašováním „slova roku“. Nezapomněli se pochlubit, jak právě za rok 2006 podařeně vybrali „slovo roku“. Cituji: „Prvním vítězem ankety se stal výraz, který proslavil Jiří Paroubek. Exšéf ČSSD jím chtěl maskovat pronikání korupce do strany.“ Autor těchto slov si opravdu nevidí do úst. Proč? Prostě proto, že nevím nic o žádných reálných korupčních kauzách v roce 2006, kdy jsem byl premiérem. Pseudoaféry byly v roce 2006 dvě: biolíh a Budišov. Obě se týkaly členů ČSSD. Obě dvě vykonstruované akce policejního útvaru ÚOOZ (a jejich zahraničních „poradců“) a spřátelených státních zástupců skončily naprostým fiaskem. Všichni obvinění v obou rádoby kriminálních kauzách – a těm jsem opravu říkal vcelku vlídně „šibalové“ – byli s jistým časovým odstupem od jejich teatrální kriminalizace soudem osvobozeni.

Poradil bych Lidovým novinám, aby si na toto téma udělali rozhovor např. s budoucí ministryní V. Jourovou, pravou rukou A. Babiše, která patřila k obviněným „šibalům“ ve lžikauze Budišov. Kvůli nezákonné vazbě se V. Jourová se státem dodnes soudí o třímilionové odškodnění. A má v tom mé plné sympatie. Možná by bylo spíše namístě, aby se Lidové noviny (a další média, která tak učinila) všem „šibalům“ omluvily za nesmysly, které o nich v roce 2006 šířily. Pozdě, ale přece. Chce to jistou odvahu, ale hlavně slušnost.

A druhá perla? V článku „ČSSD pomáhá firma z rajonů Kočků“ redaktor Kalenský fantazíruje o jakési firmě, ve které působí lidé, kteří se znají s V. Kočkou, provozovatelem Matějské pouti. Z brimboria, které pan redaktor vypotil, jsem se opravdu mnoho nedozvěděl. Cílem snad bylo zpochybnit volební výdaje ČSSD v letošních volbách. Snad by se pánové z LN mohli příště více věnovat volebním výdajům hnutí ANO, jehož šéfem je právě majitel Lidových novin. Ten mluvil ještě před volbami o nepřekročitelném limitu volebních výdajů ANO ve výši 50 mil. Kč. A realita byl více než dvojnásobek této sumy. A kdyby se zohlednily všechny slevy, „zápočty“ a bartery, byl by to nejspíše troj- či čtyřnásobek původně předpokládané částky. A pokud by byla zahrnuta i nezbytná investice do zakoupení vydavatelství MFD, asi bychom se ani nedopočítali. Stálo to za to? Za ty ostudy, co přijdou?

A připomenu ještě, že ve volebních výdajích ANO nejsou zachyceny výdaje na úhradu britských konzultantů (dřívějších spolupracovníků T. Blaira), s nimiž A. Babiš tu a tam konzultoval zejména strategii svého marketingového a politického postupu. Jen tyto výdaje odhaduji na řády desítek milionů korun. Tak, hoši z LN, zkuste příště tohle téma. Bude to zajímavější než složité konstrukce kolem nějakých známých pořadatele Matějské pouti.