Kdo a kolik dává na zbrojení?

3.5.2018 12:39
V těchto dnech se v denním tisku (konkrétně v článku PRÁVA dne 3. 5. 2018 „Miliardy na zbrojení trhají rekordy“) objevují údaje získáné ze Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) o tom, kolik který stát dal v loňském roce na zbrojení.

Kdo dal loni za zbraně nejvíc (v mld. dolarů)

  • USA 610
  • Čína 220
  • Saúdská Arábie 69,4
  • Rusko 66,3
  • Indie 63,9
  • Francie 57,8
  • Británie 47,2
  • Japonsko 45,4
  • Německo 44,3
  • Jižní Korea 39,2

Zdroj: SIPRI

SIPRI konstatuje, že po třinácti po sobě následujících letech navyšování, v období let 1999 – 2011, a po výdajové stagnaci v letech 2012 – 2016, se v loňském roce celkové světové údaje na zbrojení meziročně zvýšily o 1,1%. Z toho Spojené státy vynaložily na zbraně plnou třetinu celosvětových zbrojních výdajů. A Spojené státy samotné vynakládají na zbraně více, nežli tak v souhrnu činí Čína, Saúdská Arábie, Rusko, Indie, Francie a Velká Británie. Přitom Spojené státy počítají s tím, že se jejich vojenské výdaje ještě v tomto roce dále zvýší.

Tabulka však ukazuje některé překvapivé jevy. Tak především, na třetím místě, pokud jde o výdaje na zbrojení, byla v loňském roce, a to před velmocemi typu Ruska, Indie, Francie, Británie, Japonska či Německa, překvapivě s objemem téměř 70 mld. dolarů, Saúdská Arábie. Tedy překvapivě nikoliv její regionální soupeř, Írán, který se mezi deseti nejvíce zbrojícími zeměmi světa nenalézá. Saúdská Arábie dokonce zbrojí více, nežli známý bubák západních politiků, s nímž straší nejen malé děti, Rusko. Rusko dává na zbraně jen o něco více nežli Indie a celkem souměřitelně s Francií. Velká Británie dává na zbraně 47,2 mld. dolarů a Německo 44,3 mld. dolarů. Druhá v pořadí ve zbrojení je s objemem 228 mld. dolarů, Čína. Rusko s objemem 66,3 mld. dolarů dává tedy na zbraně ani ne třetinu toho, co Čína a zhruba devítinu toho, co Spojené státy, přesto, že Aliance (NATO) dala v roce 2017 na armádu 900 mld. dolarů, což je 52% celkových zbrojních výdajů, stále straší její lídři Ruskem s násobně menšími armádními vydají.

Pokud se podaří dohodou s Kimovou Severní Koreou denuklearizovat a zčásti i demilitarizovat Kžorejský poloostrov (dohodnout alespoň omezení o výrobě balistických raket v Severní Koreji), může v příštích letech poklesnout vojenský rozpočet Japonska a ještě výrazněji Jižní Koreje. Prostě čísla o zbrojních výdajích, pokud se na ně díváme nezaujatě a objektivně, nesvědčí o tom, že by např. Rusko či Írán byli nějakým nebezpečím pro světový mír.

Jiří Paroubek

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014. V roce 2024 byl zvolen předsedou strany Česká suverenita - sociální demokracie.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

novotny

Asi by to chtělo ještě srovnat s aktuálním bojovým potenciálem, podle mě na tom bude nejlíp Rusko, má už výkonných zbraní dostatek, tak nemusí tolik nakupovat. Ten, kdo nakupuje nejvíc na tom nemusí být z hlediska potenciálu nejlepší.