J. Paroubek: Obnova Ukrajiny bude drahá

5.5.2014 10:24
Ukrajina nyní řeší závažnější problémy, než je riziko státního bankrotu, ale přesto stojí za to projít pár základních čísel, která naznačují, kolik to bude stát, pokud se z dnešních nebezpečí rozpadu a totálního vnitřního rozvratu Ukrajina vůbec dostane.

Ukrajinská centrální banka v dubnu prudce zvýšila své základní sazby. Diskontní sazba byla zvýšena z 6,5 % na 9,5 % a jednodenní sazba (overnight) ze 7,5 % na téměř dvojnásobných 14,5 %.

Nouzi o peníze a o cizí měny zvyšuje také devalvace národní měny. Hřivna se propadla o 40 procent od konce února, kdy byla zrušena fixace na americký dolar. Prudké utažení měnové politiky přibrzdí devalvační tlaky, a mohlo by tedy dosažený kurz na 11 hřivnách za dolar nějaký čas udržet.

Problém je však s platební bilancí, kde narůstá deficit běžného účtu. Na konci roku už bude na úrovni 9 % HDP. Zatím se tento deficit pokrývá zbytky devizových rezerv, ale z těch už zbyla jen třetina a pokrývají pouhé dva měsíce dovozu.

Nejde však jen o dovozy, naléhavé jsou splátky zahraničního dluhu. Pomoc – půjčka – Mezinárodního měnového fondu ve výši 14 – 18 miliard dolarů na dva roky (a pomoc z dalších zdrojů, která částku navýší na 27 miliard dolarů) má umožnit návrat Ukrajiny na finanční trhy. Je to půjčka, která má umožnit další půjčování a ještě hlubší ponor do dluhové pasti. Bez možnosti tyto úvěry v dohledné době vrátit.

Hospodářství bude ovlivněno propadem domácí poptávky. Reálné mzdy v přepočtu ve směnném kurzu mají letos klesnout asi o 15 procent. V loňském roce stoupaly a nezaměstnanost byla na pouhých 6,7 %. Nebylo to tak zlé. Skončilo biblických sedm tučných let, sedm let slušného růstu.

Hrubá státní zadluženost na konci roku 2013 přesahovala 140 miliard dolarů. Přitom ještě v roce 2009 byla kolem 100 miliard dolarů. Rostla tedy zhruba stejně rychle jako ta česká za Kalouska.

Podmínkou půjček od Mezinárodního měnového fondu a dalších věřitelů je drastický úsporný program veřejných rozpočtů, jejichž součástí je i bilance státního dovozce ruské ropy a plynu Naftogaz, který sám dosáhl ročního schodku 2 procenta HDP. Bude tedy třeba postupně zavést světové ceny pohonných hmot a tepla. Dnes stojí čtvrtinu toho, co v Berlíně. I kdyby se zastavily na polovině této cesty, bude to velký pro obyvatelstvo. S tím, jak budou souběžně klesat příjmy.

http://www.numbeo.com/cost-of-living/compare_cities.jsp?country1=Germany&country2=Ukraine&city1=Berlin&city2=Kiev

Cílem je snížení rozpočtového schodku z letošních 10 procent HDP na 2,5 procenta HDP v roce 2016.

http://blogs.ft.com/money-supply/2014/04/15/ukraines-economic-crisis-in-six-charts/

V Řecku podobný pokus způsobil úplný rozvrat ekonomiky, zvýšení deficitů a zvýšení míry zadluženosti. Celkové náklady fiskální konsolidace Ukrajiny jsou proto obtížně odhadnutelné a opravdu špatné zprávy jsou určitě teprve na cestě.

Podle zprávy Světové banky

http://www.worldbank.org/content/dam/Worldbank/document/Ukraine-Snapshot.pdf

kapitálové výdaje, jinak řečeno investice, Ukrajiny klesly meziročně o 40 procent. To byla cena za udržení rozpočtového schodku na 4,5 procenta HDP v roce 2013. Navíc to provázela řada platebních triků. Výnos DPH poklesl o 7 % a stát to řešil tak, že přestal vracet peníze plátcům DPH a zdržel výplaty státním podnikům. Proto se uvažuje o vydání zvláštního „dluhopisu DPH“, kterým by stát tyto dluhy pokryl (ale pokud tyto dluhopisy nebudou obchodovatelné, půjde spíš o upomínkový předmět než o cenný papír…).

Prudká devalvace hřivny vyvolala odliv kapitálu do zahraničí, jen za únor to činilo 12 miliard hřiven (přes miliardu dolarů). Banky náležící k vnitřnímu kroužku prezidenta Janukoviče ztratily až 30 procent vkladů. Hluboká devalvace dala ránu kvalitě portfolia. V průměru poskytovaly třetinu úvěrů v cizí měně, což teď zřejmě mnozí nedokážou splatit.

Velké naděje jsou vkládány do zemědělství, které roku 2012 tvořilo 9,3 procenta HDP a poskytovalo 17,2 % pracovních míst a 26 % národních exportů. Světová banka kritizuje exportní omezení pro tento sektor, ale jejich uvolnění může způsobit nedostatek dostupných potravin pro domácí obyvatelstvo. Privatizace zatím vyznívá v neprospěch malých a středních podniků, které nemají přístup k úvěrům a investicím.

Ukrajina potřebuje 10krát (!) více primární energie na jednotku produktu ve směnném kurzu, než je průměr OECD, v PPP je to 3,2krát průměr OECD. Při devalvaci hřivny a růstu cen na světovou úroveň bude to první číslo důležitější.

Příčiny: vysoká koncentrace energeticky náročných oborů, nízká energetická účinnost průmyslu, zastaralé zařízení, velké energetické ztráty dálkového vytápění a nezateplené budovy.

To všechno bude potřebovat velice nákladné modernizační investice, které buď nyní nebudou dostupné (růst rizika země, devalvace národní měny, růst úrokových nákladů, hospodářský pokles), nebo budou mít charakter zahraničního diktátu a kolonizace země.

Jiří Paroubek

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

antoninsebek

Nemám námitek. Obávám se rovněž, že je to podstatně složitější oříšek než Řecko a nejen proto, že je zde řádově pětkrát tolik obyvatelstva. Řekové (byť si to nepřiznají) přece jenom roky čerpali prostředky ze státu (např. díky brzkým odchodům do důchodu, přezaměstnanosti v dobře placené státní správě).

Nejsem žádný Sobotkofil, ale tady se obávám, že  by podobná opatření jako v Řecku až nesnesitelně postihla onu často zmiňovanou kategorii "obyčejných" lidí. Penze byly na Ukrajině spíš symbolické a bezplatné zdravotnictví tam nikdy nebylo.

Určitě by někdo z EU měl vystoupit a zbavit Ukrajince přehnaných očekávání. Při nedávné návštěvě viceprezidenta USA tento Chachlům (jak se Ukrajincům říká kvůli kdysi používaným chocholům na přilbách) přivezl "finanční dar":  JEDEN DOLAR NA JEDNOHO UKRAJINCE. Opravdu jsem se nespletl v desetinné čárce.