Poslední bitva parašutistů

obrazek
18.6.2012 20:27
Dne 18. 6. 1942 svedlo svůj poslední boj sedm parašutistů vysazených na území Protektorátu Čechy a Morava, mezi nimi i strůjci úspěšného atentátu na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha J. Gabčík a J. Kubiš. V pravoslavném kostele sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici bojovali proti mnohonásobné přesile ozbrojených nacistů, německé policie a příslušníků Waffen - SS pod vedením K. von Treuenfelda. Na akci dohlížel sám K. H. Frank. Parašutisté, kteří neměli se svou omezenou výzbrojí šanci, podlehli až po několikahodinovém boji. Na jejich stopu je přivedl kamarád a zrádce v jedné osobě K. Čurda, který inkasoval na tu dobu závratnou sumu půl milionů říšských marek odměny za prozrazení úkrytu parašutistů.

Jak víme, po úspěšném atentátu na R. Heydricha se Gabčík a Kubiš spolu s J. Valčíkem, J. Švarcem, J. Bublíkem, J. Hrubým a A. Opálkou ukrývali v kostele sv. Cyrila a Metoděje, kde jim všestrannou pomoc poskytovali biskup Gorazd a kaplan Petřek, kteří tím přímo riskovali své životy. Ač gestapo vyhlásilo vysokou odměnu za svědectví vedoucí k odhalení parašutistů, nemělo do poloviny června 1942 fakticky žádnou stopu.

V té době spustili nacisté zběsilé tažení proti českým vlastencům, které prakticky denně stanné soudy odsuzovaly k trestu smrti. K. Čurda, původně člen desantu Out Distance (seskočil na území protektorátu spolu s A. Opálkou) se této vlny zvlčilostí zalekl, protože gestapo nechalo popravit rodiče jeho blízkého známého O. Pechala. Čurda se obával, že všechny nitky nyní povedou k němu a k jeho matce a bratrovi. Ze strachu se rozhodl své kamarády zradit a prozradit úkryt parašutistů nejprve anonymním udáním dne 13. 6., jež adresoval četnické stanici v Benešově. Protože zůstalo bez odezvy, vydal se 16. 6. do nechvalně známého Petschkova paláce v Praze, kde řekl gestapu vše, co potřebovalo vědět k úspěšné eliminaci parašutistů.

18. 6. 1942 obklíčily jednotky Waffen - SS, německé policie a gestapa kostel v Resslově ulici v celkové síle asi 800 mužů. Začal tak nerovný šestihodinový boj, který parašutisté nemohli vyhrát, byť bojovali statečně. Jejich poslední slova měla znít: ,,Jsme Češi a nikdy se nevzdáme!" Po likvidaci odbojářů gestapo zatklo i biskupa Gorazda a kaplana Petřeka. Gorazd byl zatčen 25. 6. 1942 a po krátkém improvizovaném soudu 4. 9. 1942 zastřelen. Petřek byl popraven o den později.

Zrádce Čurda dále sloužil jako konfident gestapa a pomáhal rozbíjet desanty, připomeňme na tomto místě například Antimony. Oženil se s Němkou a žil pod falešným jménem Karl Jerhot. Život v luxusu však netrval dlouho a Čurda se možná pod tíhou vlastního svědomí začal koncem války utápět v alkoholu. Dne 15. 5. 1945 se sám přihlásil na četnické stanici v Manětíně, vzápětí byl zatčen a 29. 4. 1947 popraven na Pankráci.

Ještě dodejme, že poslední minuty života parašutistů v kryptě pravoslavného kostela zachycuje výborný snímek režiséra J. Sequense Atentát, natočený v roce 1964, který se věrně drží historických událostí a je často reprízován. Věrnost filmu zesiluje také například autenticita samotného místa atentátu na zastupujícího říšského protektora na rohu ulic Zenklovy (v době atentátu Kirchmayerovy třídy) a V Holešovičkách, které bychom dnes hledali marně. Překryla jej totiž Prosecká radiála, která křižovatku, kde se atentát před 70 lety odehrál, změnila k nepoznání.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

rku

Pane Duchoslave,

na historika se faktů příliš nedržíte. Čurda nemohl úkryt parašutistů prozradit, protože o něm nevěděl. Čurda prozradil jejich dřívější pobyty a informaci o posledním úkrytu parašutistů vymlátili gestapáci z V. Moravce. Ani film Atentát se faktů věrně nedrží.